Křtěnov (Temelín)

část obce Temelín v okrese České Budějovice

Křtěnov je zaniklá vesnice, část obce Temelín v okrese České Budějovice. Nachází se asi 2,5 km na východ od Temelína. Jsou zde evidovány dvě adresy.[2] V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.[3]

Křtěnov
Kostel svatého Prokopa ve Křtěnově
Kostel svatého Prokopa ve Křtěnově
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecTemelín
OkresČeské Budějovice
KrajJihočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel0 (2011)[1]
Katastrální územíKřtěnov (2,29 km²)
PSČ373 01
Počet domů1 (2011)[1]
Křtěnov
Křtěnov
Další údaje
Kód části obce13978
Kód k. ú.613975
Zaniklé obce.cz4587
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pomník na památku křtěnovských farníků padlých v 1. světové válce
Křtěnov na historické mapě (1928)

Křtěnov je také název katastrálního území o rozloze 2,29 km².

Historie

editovat

Okolí Křtěnova patří k nejdéle osídleným místům na Vltavotýnsku. V lokalitě Hroby bylo nalezeno patrně nejrozsáhlejší jihočeské mohylové pohřebiště z doby bronzové. Dnes na tomto místě stojí Jaderná elektrárna Temelín. V roce 1884 bylo při polních pracích v trati Na dolní Jablance mezi Křtěnovem a Temelíncem nalezeno šest bronzových sekeromlatů a jedna sekerka. Sekeromlaty jsou zvláštního tvaru a v archeologii se označují jako sekeromlaty křtěnovského typu. Jeden z nich je vystaven v pravěké expozici vltavotýnského muzea, jeden má v pravěké sbírce vídeňské univerzita a ostatní jsou uloženy v Národním muzeu v Praze.[4][5][6]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1261, kdy je zde připomínán plebán Matyáš.[7][8] V dalších stoletích Křtěnov sdílel osud sousedního Březí, ve kterém byla středověká tvrz Hrádek, později přestavěná v renesanční zámek. V roce 1556 koupil vsi Březí, Křtěnov a Slavětice Zikmund Malovec.[9] V 1. pol. 18. stol. zde byla založena farní škola. V roce 1807 škola získala vlastní budovu. V 60. letech 19. stol. školu navštěvovaly děti ze Křtěnova, Temelínce, Temelína, Shonu, Kaliště, Březí, Podhájí, Litoradlic, Knína a Býšova; dále školu navštěvovaly děti ze samot Paleček, Hůrka, Bočků, Struhy, Zoufalka, Krejcárka a Vohrada.[10]

V roce 1902 zahájil ve Křtěnově činnost Spořitelní a záložní spolek pro Křtěnov, Březí, Litoradlice, Temelín a Temelínec.[11] Koncem roku 1912 měl spolek 149 členů.[12]

V první světové válce padlo 7 křtěnovských občanů.[6] Ve 20. letech 20. stol. zde působil ochotnický spolek Rozkvět.[10]

V roce 1956 zde bylo založeno jednotné zemědělské družstvo (JZD), které bylo v roce 1963 sloučeno s JZD Březí. V roce 1979 byl ukončen provoz zdejší školy.[10] V roce 1985 ves Křtěnov zanikla v důsledku výstavby Jaderné elektrárny Temelín. Z původní vesnice zůstal stát pouze farní kostel svatého Prokopa se hřbitovem a několik domů.[6]

V současnosti (2022) jsou ve Křtěnově tři domy, z nichž jeden slouží jako fara, druhý pro potřeby Policie ČR (Stanice JETE) a třetí je upravován jako sklad.

Historické údaje o počtu obyvatel[13]

editovat
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980
Počet obyvatel 253 266 265 228 247 263 221 196 190 179 150

Historické údaje o počtu domů[13]

editovat
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet domů 39 43 43 42 43 45 48 49 42 41 39 1 2 1

Pamětihodnosti

editovat
  • Kostel svatého Prokopa
  • Pomník věnovaný farníkům padlým v 1. světové válce
  • Pomník věnovaný občanům z Březí u Týna nad Vltavou a Podhájí, kteří padli v 1. světové válce; pomník stál původně v Březí a na křtěnovskou náves byl přesunut před demolicí Březí.[6]
  • Na hřbitově se nachází kříž – symbolický pomník obětem černobylské havárie

Reference

editovat
  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Počet domů podle databáze ministerstva vnitra k 9. říjnu 2009
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 170. 
  4. FRÖHLICH, Jiří. Archeologické toulky po jižních Čechách. [s.l.]: Jihočeské nakladatelství Růže, 1990. 161 s. ISBN 80-7016-026-8. S. 38–41. 
  5. DUBSKÝ, Bedřich. Pravěk jižních Čech. Blatná: Jihočeské nakladatelství bratří Římsové v Blatné, 1949. 700 s. S. 82, 86, 89, 91–93, 98, 101, 105, 187. 
  6. a b c d SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko: Krajem dvou řek. České Budějovice: Bohumír Němec – Veduta, 2010. 320 s. ISBN 978-80-86829-54-8. S. 155–159. 
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 196. 
  8. Katalog diecéze českobudějovické [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  9. Hrady, zámky a tvfrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Jižní Čechy. Praha: Svoboda, 1986. S. 28. 
  10. a b c Představujeme naše obce – Křtěnov. Temelínský hlásič. Roč. 2020, čís. 7. 
  11. Výroční zpráva Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev, 1910, str.85.
  12. Statistika spořitelních a záložních spolků přičleněných Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev v Království Českém za rok 1912. Praha 1914
  13. a b III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011. III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • PELÍŠEK, Antonín. ... a po nás planina: Malá historie 20. století z perspektivy zaniklých obcí kolem Temelína: PENI, 2006. 123 s.
  • BARTUŠKA, Jan. Vybledlé kontury. Historie Hrádku a Křtěnova, zaniklých obcí na Vltavotýnsku: Týn nad Vltavou : Vydáno vlastním nákladem, 2008
  • BARTUŠKA, Jan. Odpustit ano, ne však zapomenout: kolektivizace na Vysokohrádecku a vývoj JZD do zániku mikroregionu ve světle archivních dokumentů: Týn nad Vltavou : Vydáno vlastním nákladem, 2015

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat