Linduška úhorní

druh ptáka rodu Anthus

Linduška úhorní (Anthus campestris) je středně velký ptákčeledi konipasovitých.

Jak číst taxoboxLinduška úhorní
alternativní popis obrázku chybí
Linduška úhorní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďkonipasovití (Motacillidae)
Rodlinduška (Anthus)
Binomické jméno
Anthus campestris
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření lindušky úhorní (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Rozšíření lindušky úhorní (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Rozšíření lindušky úhorní (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie editovat

Druh tvoří 2 poddruhy.

  • A. c. campestris – linduška úhorní evropská obývá celou Evropu a Asii po jihozápadní Sibiř a severozápadní Kazachstán.
  • A. c. griseus – linduška úhorní turkestánská žije na území dále na východ.[2]

Popis editovat

Velká linduška s délkou těla 15,5–18 cm. Je poměrně jednobarevně zbarvená, bez výrazného proužkování hřbetu a s neskvrněnou bělavou spodinou (nebo jen několik čárek po stranách hrudi). Na hlavě je nápadný světlý nadoční proužek. Výraznou částí opeření jsou tmavé střední krovky s kontrastním světlým lemem. Mladí ptáci mají výrazně čárkovaný hřbet a hruď.[3]

Rozšíření editovat

Má palearktický typ rozšíření. Je tažná, zimuje v Sahelu, Egyptě, Arábii a Přední Asii.[2] Hnízdí na písčitých místech a mýtinách.[4]

Výskyt v Česku editovat

Dříve hnízdila na několika místech České republiky, v současnosti hnízdí pravidelně již jen v Podkrušnohoří; z jižní Moravy prakticky vymizela. V letech 20012003 byla její početnost odhadována na 20–40 párů ve srovnání se 100–200 páry v letech 19731977.[5]

Potrava editovat

V potravě převládá hmyz, hlavně brouci a mravenci, v zimě občas požírá také semena a části rostlin.[2]

Hnízdění editovat

 
Anthus campestris

Hnízdí většinou monogamně, často se však vyskytují i případy bigynie. Hnízdo staví oba ptáci dobře skryté na zemi, většinou v prohlubenině nebo polodutině. Ročně mívá 1 až 2 snůšky po 4–5 bělavých, šedavých nebo nazelenalých, hustě hnědě skvrnitých vejcích o rozměrech 20,7 × 15,8 mm. Inkubace trvá 12–13 dnů, sedí pouze samice. Mláďata krmí většinou oba rodiče, přičemž samice aktivněji než samec. Hnízdní péče trvá 12–15 dnů.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b c d HUDEC, Karel, a kol. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7. 
  3. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2. vyd. Plzeň: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. 
  4. SVENSSON, Lars, a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Praha: Svojtka&Co, 2004. ISBN 80-7237-658-6. 
  5. ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Praha: Aventinum, 2006. ISBN 80-86858-19-7. 

Externí odkazy editovat