Licitanta
Licitanta je přírodní památka u Drahlína v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Nachází se na hranici chráněné krajinné oblasti Brdy, asi půl kilometru severně od Malého Drahlína. Vyhlášena byla k ochraně ekosystémů luk, pastvin, slatinných a přechodových rašelinišť.
 Licitanta | |
|---|---|
| IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
_(14).jpg) Licitanta | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 19. dubna 2024 |
| Vyhlásil | Agentura ochrany přírody a krajiny ČR |
| Nadm. výška | 610–628 m n. m. |
| Rozloha | 2,70 ha[1] |
| Správa | AOPK ČR – RP Střední Čechy |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Příbram |
| Umístění | Drahlín |
| Souřadnice | 49°44′8,71″ s. š., 13°56′49,64″ v. d. |
  Licitanta | |
| Další informace | |
| Kód | 6265 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatNa mapách Stabilního katastru z první poloviny devatenáctého století je Malý Drahlín označen jako Owczin. Pozemky v jeho okolí patrně sloužily k pastvě ovcí a produkci sena. Louka v chráněném území vznikla a její existence je podmíněna pravidelným kosením. Na rozdíl od nedalekých Luk u Drahlína nebyla meliorována a prameniště na ní slouží jako zdroj pitné vody pro Drahlín.[2]
Chráněné území vyhlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v kategorii přírodní památka s účinností od 19. dubna 2024.[3]
Přírodní poměry
editovatPřírodní památka s rozlohou 2,7 hektaru leží v nadmořské výšce 610–628 metrů v katastrálním území Drahlín. Nachází se v Brdské vrchovině na území chráněné krajinné oblasti Brdy.[3]
Abiotické poměry
editovatGeologické podloží tvoří nezpevněné písčito-hlinité až hlinito-písčité deluviální sedimenty.[4] V geomorfologickém členění Česka přírodní památka leží v Brdské vrchovině, v jejím podcelku Brdy a okrsku Třemošenská vrchovina. Nachází se na mírném svahu na jižním úpatí vrchu Sádka. Podmáčené území odvodňuje Drahlínský potok, který patří do povodí Berounky.[5] Z půdních typů převládají kambizemě.[6]
V rámci Quittovy klasifikace podnebí se přírodní památka nachází v mírně teplé oblasti MT5,[3] pro kterou jsou typické teploty −4 až −5 °C v lednu a 16 až 17 °C v červenci. Celkový roční úhrn srážek dosahuje 600–750 milimetrů. Letních dnů bývá třicet až čtyřicet, zatímco mrazových dnů 130–140.[7]
Flóra
editovatPřírodní památka je ze tří stran obklopena lesem a na jihovýchodě sousedí s kulturní loukou. Na povrchu se střídají prameniště s vlhkými trávníky a vrbovými křovinami, které přechází v olšové luhy. Z botanického hlediska jsou nejcennější částí přírodní památky dvě prameniště, téměř zcela porostlá mechorosty. K jejich významným druhům patří měřík oválný (Plagiomnium ellipticum), rokýtek vlhkomilný (Pseudocampylium radicale), rašeliník lesklý (Sphagnum subnitens) a rašeliník Warnstorfův (Sphagnum warnstorfii). Z vyšších rostlin na prameništích rostou ostřice rusá (Carex flava), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium) a hruštička menší (Pyrola minor).[4]
Přechodnou zónu mezi prameništi a vlhkými loukami porůstají především traviny s dominantní ostřicí prosovou (Carex panicea), vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris), bezkolencem modrým (Molinia caerulea) a přesličkou lesní (Equisetum sylvaticum). Kromě nich na louce roste také ostřice obecná (Carex nigra), ostřice rusá (Carex flava), ostřice zobánkatá (Carex rostrata) nebo ostřice bledavá (Carex pallescens).[4]
Houby
editovatNa prameništích se vyskytuje voskovka vroubkovaná (Hygrocybe coccineocrenata) a čapulka bahenní (Mitrula paludosa).[8]
Fauna
editovatNa louce žijí druhy živočichů nalézané na různých místech chráněné krajinné oblasti a v okolní krajině. Z motýlů je to modrásek bahenní (Phengaris nausithous) a noční motýli můřice jarní (Achlya flavicornis), osenice šedonachová (Protolampra sobrina) a srpokřídlec borový (Watsonalla cultraria). Podle záznamů z posledních desetiletí dvacátého století na louce žil tesařík zavalitý (Ergates faber). Na světlé louky, rašeliniště a okraje lesů jsou nejspíše vázáni střevlík polní (Carabus arvensis) a svižník polní (Cicindela campestris). Bývá uváděn také výskyt majky fialové (Meloe violaceus).[8]
V blízkém okolí přírodní památky byli zaznamenáni obojživelníci jako ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnědý (Rana temporaria) a plazi ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), užovka hladká (Coronella austriaca) a zmije obecná (Vipera berus). Ze savců byl pozorován zajíc polní (Lepus europaeus).[8]
Ochrana přírody
editovatPředmětem ochrany v přírodní památce jsou ekosystémy nevápnitých mechových slatinišť (18 % rozlohy) a komplex vlhkých pcháčových luk a střídavě vlhkých bezkolencových luk (50 % rozlohy). Cílem ochrany je udržení rozlohy pramenišť alespoň půl hektaru a zároveň udržení stabilních populací význačných druhů rostlin. Na loukách je žádoucí zachovat vodní režim a zajistit absenci invazních druhů rostlin.[9]
Reference
editovat- ↑ Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2024-07-06].
- ↑ Plán péče o přírodní památku Licitanta na období 2024–2033 [PDF online]. Agentura ochrany přírody a krajiny, 2024-05-13 [cit. 2024-07-15]. S. 8–9. Dále jen Plán péče (2024–2033). Dostupné online.
- ↑ a b c Licitanta [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-07-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c Plán péče (2024–2033), s. 5.
- ↑ Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2024-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Půdní mapa 1 : 50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-07-16]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ a b c Plán péče (2024–2033), s. 6.
- ↑ Plán péče (2024–2033), s. 4.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Licitanta na Wikimedia Commons
