Lbín (Hlinná)
Lbín (německy Welbine) je vesnice na jižním úpatí Dlouhého vrchu v Českém středohoří ve vzdálenosti 5 km severně od Litoměřic. Dnes je místní částí obce Hlinná a je využívána převážně k rekreačním účelům.
| Lbín | |
|---|---|
 Náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Hlinná |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°34′19″ s. š., 14°6′24″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 82 (2021)[1] |
| Katastrální území | Lbín (5,2 km²) |
| Nadmořská výška | 460 m n. m. |
| PSČ | 412 01 |
| Počet domů | 34 (2011)[2] |
  Lbín | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 39276 |
| Kód k. ú. | 639273 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Ves je prvně zmiňovaná k roku 1100 jako majetek vyšehradské kapituly. Historie Lbína je pevně propojena s dějinami Žitenic, které bývaly centrem této lokality. Za husitských válek přešel majetek na pány z Roupova, aby se po jejich odchodu do exilu vrátil opět vyšehradské kapitule a zůstal v jejím držení. Počet obyvatel podhorské vsi stále mírně stoupal a maxima dosáhl v 80. letech 19. století, kdy žilo v obci 244 obyvatel, hlavně německé národnosti ve 42 domech. Poté počet obyvatel převážně klesal.
Lidé se tu uživili zemědělstvím, hlavně ovocnářstvím, přestože vesnice stojí v relativně velké nadmořské výšce, ovšem v poloze chráněné od severu. Těsně na konci 19. století zde bylo objeveno hnědé uhlí. Ložisko bylo poměrně malé, a tak k těžbě nikdy nedošlo. V roce 1878 zde byla otevřena škola, protože předtím musely děti denně docházet do pět kilometrů vzdálených Žitenic, kam Lbín byl příslušný i farou.
Po vyhnání německého obyvatelstva po roce 1945 se podařilo vesnici dosídlit jen asi z jedné čtvrtiny.
Současnost editovat
Dnes jsou stále patrné projevy původních patrových domů a hospodářských staveb zemědělských usedlostí, jakož i prostých přízemních domků, propůjčujících vsi tradiční regionální venkovský ráz. Zvolna, ale vytrvale převládá vlna příměstského rekreačního stavitelství, které nastalo s rozmachem módní vlny chalupářství. Díky automobilismu je dnes obec dostupná i z blízkých Litoměřic a je vyhledávaným cílem chalupářů, rekreantů a turistů. V devadesátých letech 20. století kolem Lbína vznikl rozsáhlý pastevní areál pro ovce a v menší míře i koně.
Rozkvět zaznamenal také sport, a to hlavně cyklistika a v zimě běh na lyžích. Do roku 2008 zde fungoval i lyžařský vlek. V bývalém areálu živočišné výroby při severozápadním okraji vsi se dnes zpracovává dřevo a také zde byla znovu otevřená restaurace. Připomínkou „starých dobrých časů“ také zůstává křížek a zvonička – vidlák na návsi a památkově chráněná chalupa s částečně roubeným patrem.
Nový Dvůr editovat
Nový Dvůr (Neuhof) – 555 m n. m. – je bývalá samota vysoko ve svahu Dlouhého vrchu, 1 km východně od Lbína. Byla založena ze Žitenic roku 1770. Z přízemní zděné hájovny, postavené v 19. století zbyly nevýrazné rozvaliny. Na části ruin je dnes postavena srubová účelová stavba. Nachází se zde pramen Pokratického potoka. V údolí horního toku tohoto potoka patřily ke Lbínu ještě samoty Lbínský Mlýn a Mlýneček.
Obyvatelstvo editovat
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 225 | 244 | 217 | 222 | 215 | 188 | 199 | 48 | 53 | 26 | 15 | 6 | 15 | 44 |
| Domy | 44 | 47 | 47 | 47 | 46 | 45 | 44 | 41 | . | 9 | 6 | 15 | 27 | 34 |
| Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Hlinná. | ||||||||||||||
Pamětihodnosti editovat
- Usedlost čp. 32
- Krucifix
- Zvonička (vidlák)
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 296.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lbín na Wikimedia Commons
