Pokratický potok
Pokratický potok je pravostranný přítok řeky Labe, který odvodňuje malé území na jižním úpatí Českého středohoří v okrese Litoměřice. Délka toku od pramene k ústí činí 7,2 km. Jedná se o vodní tok 2. řádu.
| Pokratický potok | |
|---|---|
 Pokratický potok při průtoku Pokraticemi | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 7,2 km |
| Plocha povodí | 19,3 km² |
| Průměrný průtok | u ústí ~0,3 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-13-05-002 |
| Pramen | |
| Nový Dvůr 50°35′1″ s. š., 14°8′39,6″ v. d. ~584 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Labe v Litoměřicích 50°31′51,6″ s. š., 14°7′58,2″ v. d. 143 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Ústecký kraj – Lbín, Pokratice, Litoměřice) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis toku editovat
Pokratický potok pramení při samém okraji Českého středohoří na jižním úpatí Dlouhého vrchu v nadmořské výšce přes 580 metrů nedaleko Nového Dvora. Východně od obce Lbín do něho přitéká několik pravostranných bezejmenných toků. Poté protéká mezi obcemi Skalice a Mentaurov stále na jih, směrem k chráněnému území Bílé stráně. Potok zde tvoří převážně opuka a čedič. Dnes v této části podél toku vede turisticky značená cesta hojně navštěvována výletníky z nedalekých Litoměřic. V 16. století se zde pokoušeli zdejší obyvatele najít zlato, ale bez úspěchu. Od potoka směrem na Bílé stráně dochází k sekundární sukcesi území, jedná se o celý dolní tok Pokratického potoka, který zarůstá převážně jasanem a topolem osikou. Brzy na jaře roste v této části toku květena typická pro lužní les jako je jaterník podléška, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, violka vonná a prvosenka jarní. Potok následně protéká Pokratickým rybníkem směrem k bývalé obci Pokratice, které jsou dnes součástí města Litoměřice a po níž potok získal svůj název. Zde v minulosti stávalo několik mlýnů, dnes již zaniklých a nebo využívaných k rekreačním účelům. Potok se zde dostává do zděného koryta vystavěném v 30. letech 20. století poté, co způsobil značné povodňové škody v roce 1929. Tok dále protéká panelovým sídlištěm, poblíž železničního nádraží protéká pod rušnou křižovatkou s železničním přejezdem a o kus níže vtéká do tunelu a je veden pod starou části Litoměřic. Tunel jej dovede až k ústí, kde se stává nedaleko Střeleckého ostrova[1] pravostranným přítokem Labe.
Mlýny editovat
- Barokní mlýn v Litoměřicích – Jarošova, Litoměřice, kulturní památka
Fotogalerie editovat
-
Pokratický potok pod Bílou strání v místech kde se v minulosti pokoušeli najít zlato -
Pokratický potok ve zděném korytě vystavěném ve 30. letech 20. století
Odkazy editovat
Reference editovat
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pokratický potok na Wikimedia Commons - Tunel Pokratického potoka v Litoměřicích
- Regenerace pokratického sídliště
