Otevřít hlavní menu

Ladislav Mráz (operní pěvec)

český operní pěvec

Ladislav Mráz (25. září 1923 Strakonice7. května 1962 Praha) byl český basbarytonista.

Ladislav Mráz
Základní informace
Narození 25. září 1923
Strakonice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 7. květen 1962
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry opera,
Povolání zpěvák,
Hlasový obor basbaryton
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Obsah

Život a díloEditovat

Maturoval v Praze na reálném gymnaziu v roce 1942. Na pražské konzervatoři začal studovat až ve svých 19 letech u legendárního Hilberta Vávry a E. Fierlingerové.[1] Již o rok později mu bylo nabídnuto angažmá v Jihočeském divadle v Táboře(1943/1944) a poté v Městském divadle v Plzni (1944/1945). V roce 1946 se stal sólistou opery Divadla 5. května (pozdější Smetanovo divadlo, dnes Státní opera). V letech 1948–50 a 1955–62 byl sólistou opery Národního divadla v Praze.[2].

V roce 1956 se stal absolutním vítězem mezinárodní pěvecké soutěže v holandském Hertogenboschi. Do Holandska byl pak každoročně zván k účasti na významných projektech (např. Bachovy Matoušovy a Janovy pašije, Beethovenova Devátá symfonie s Concertgebow a Georgem Széllem, oratoria, písňové recitály). Natáčel také pro holandský rozhlas a televizi, v Berlíně, se jako protagonista hlavní role podílel na nahrávce Verdiho Falstaffa. Byl stálým hostem lipské opery, koncertoval v Paříži a Vídni, kde vystupoval stejně úspěšně i jako operní pěvec. V letech 1948–61 Ladislav Mráz pravidelně vystupoval na Pražském jaru.

V jeho velmi obsáhlém operním repertoáru byli např. Mozart, Weber, Rossini, Wagner, Verdi, Smetana, Berg. Obdivuhodný byl svou šíří a obtížností i jeho písňový, oratorní a kantátový repertoár: Brahms, Schumann, Dvořák (Rekviem, Stabat Mater, Biblické písně), Janáček (Glagolská mše), Martinů (Kytice), Stravinskij (Oidipus Rex), Musorgskij (Písně a tance smrti), soudobá česká hudba (Hlobil, Hurník).

Jeho reflexivní intelekt a brilantní technika mu ale především umožnily stát se vynikajícím (a často i prvním českým) interpretem duchovní předklasické a klasické hudby (např. Bachovo Magnificat, Matoušovy a Janovy pašije, duchovní kantáty a árie, Händelův Samson a Mesiáš, Haydnovo Stvoření).

Spolupracoval s významnými zahraničními tělesy, Českou filharmonií a Českým pěveckým sborem, v komorní oblasti s Novými pěvci madrigalů Miroslava Venhody (na nahrávce Nejstarší památky české hudby) a zejména se souborem Ars rediviva na prvním československém provedení cyklu árií z Bachových duchovních kantát, pašijí a oratorií. Skladby byly postupně uváděny v pražském bachovském cyklu Ars rediviva v padesátých až šedesátých letech. Po smrti Ladislava Mráze spolupracovala Ars rediviva na realizaci tohoto projektu se švýcarským basbarytonistou Otto Peterem a sólistou Národního divadla v Praze Karlem Bermanem. Pohřben je v Praze na vyšehradském hřbitově [3].

Jeho manželkou byla zpěvačka Národního divadla Jaroslava Vymazalová.

OceněníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 319
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 319
  3. hrob operního pěvce Ladislava Mráze na vyšehradském hřbitově v Praze

LiteraturaEditovat

  • Československý hudební slovník osob a institucí (Praha 1963)
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 319
  • Jan Kozák a kol.: Českoslovenští hudební umělci a komorní soubory (SHV, Praha 1964)

Externí odkazyEditovat