Kytín

obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji

Kytín je obec v jihozápadním cípu okresu Praha-západ ve Středočeském kraji, tři kilometry jihozápadně od města Mníšek pod Brdy. Žije zde 554[1] obyvatel.

Kytín
Náves s kostelem Nanebevzetí P. Marie
Náves s kostelem Nanebevzetí P. Marie
Znak obce KytínVlajka obce Kytín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020A 571261
Pověřená obecMníšek pod Brdy
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
Okres (LAU 1)Praha-západ (CZ020A)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel554 (2022)[1]
Rozloha10,89 km²
Katastrální územíKytín
Nadmořská výška432 m n. m.
PSČ252 10
Počet domů203 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduKytín 65
252 10 Mníšek pod Brdy
obec@kytin.eu
StarostaMiloslav Holý
Oficiální web: www.kytin.eu
Kytín na mapě
Kytín
Kytín
Další údaje
Kód obce571261
Kód části obce78751
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Původ jména je nejasný; podle jednoho výkladu je odvozena od osobního jména „Kyta“ (Kytova ves), podle druhého pochází od staročeského podstatného jména „kyta“, tj. „lesík“, podle jiného od slovesa „kutat“ (původně Kutín) vzhledem k dobývání zlata a stříbra v okolí obce.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1321. V dnešním katastru Kytína se nacházely další tři vsi, které původně měly větší význam než Kytín, a to Kdýčina (zničená za husitských válek, později obnovená a roku 1460 definitivně zaniklá), Studnice (o jejímž osudu není nic známo) a Korutany (zničeny v průběhu husitských válek a později definitivně během třicetileté války). Pouze částí do katastru patřila ves Chouzavá, dnes existující převážně jako chatová osada. Teprve v době vlády Jana Lucemburského byl Kytín povýšen na trhovou ves. V té době patřil pánům z Tetína. Od roku 1334 patřil královské koruně, ale byl propůjčen Kejstutovi (Jindřichu) Litevskému. Roku 1409 král Václav IV. zastavil Kytín Janu z Lestkova se sídlem na Žebráku. V téže době je zmiňována ves Stříbrná Lhota nacházející se až do 20. stol. v katastru Kytína.

Od počátku husitských válek, kterými zřejmě prošel bez větších škod, měnil Kytín velice často své majitele. V roce 1503 přestává být Kytín majetkem koruny a prakticky od té doby byl až do roku 1848 stále v majetku šlechtických rodů, kterým patřil Mníšek pod Brdy. Mezi významné majitele patřili Jan Vratislav z Mitrovic a jeho dědicové. Během třicetileté války Kytín značně utrpěl, pozbyl svých původních práv a stal se pouhou součástí mníšeckého panství, které v roce 1655 přešlo do držení rodiny Engelů z Engelflussu. Po vymření tohoto rodu po meči přešlo panství a s ním i Kytín do vlastnictví rodiny hrabat z Unwerthu.

V roce 1848 se stal Kytín spolu se Stříbrnou Lhotou svobodnou obcí. Od dvacátých let 20. století začínají v okolí Kytína vznikat první trampské osady, z nichž vyrostla zejména současná chatová oblast Kytínská louka. V roce 1936 se od Kytína oddělila Stříbrná Lhota jako samostatná obec. Ve třicátých letech 20. století bylo na území katastru obce postaveno několik lehkých betonových bunkrů (ŘOP) patřících do opevnění tzv. Pražské linie. V roce 1980 ztratil Kytín status obce a byl připojen k Mníšku pod Brdy. Teprve v listopadu 1990 se opět osamostatnil.[3] V roce 1999 byl v obci otevřen Domov Kytín, poskytovatel sociálních služeb. V roce 2017 byl pro veřejnost otevřen nově postavený Pivovar Kytín.

Přírodní poměryEditovat

 
Katastrální území Kytína

Obec se nachází na jihovýchodním úpatí části Hřebeny pásma Brd v Brdské vrchovině v průměrné nadmořské výšce 432 m poblíž dálnice D4. S Prahou je spojena příměstskou autobusovou dopravou (kombinací linek 317 a 446). Ve správním území obce se nachází část osady Chouzavá II a chatová kolonie Kytínská louka. Obec je východištěm pro pěší turistiku a cykloturistiku.

Do jižní části katastrálního území obce zasahuje část přírodní památky Andělské schody. Na území obce rostou dva památné stromy:

Obecní správaEditovat

 
Jasan u kytínského kostela
 
Obecní úřad

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (části obce) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
  • 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
  • 1896 země česká, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[7]
  • 1945 země česká, správní okres Příbram, soudní okres Dobříš[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Dobříš[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 1974 Středočeský kraj, okres Praha-západ[10]
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

HospodářstvíEditovat

V obci Kytín (přísl. Stříbrná Lhota, 515 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 5 hostinců, 2 kapelníci, kolář, 2 kováři, krejčí, obuvník, 2 rolníci, řezník, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kytín, švadlena, 2 trafiky.[11]

DopravaEditovat

Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede dálnice D4 s exitem 22 (Kytín). Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Obec byla v roce 2013 napojena na trasu autobusové linky 317 Praha,Smíchovské nádraží - Dobříš,náměstí linkou 446 (Mníšek p. Brdy, Kaple – Kytín, náves; některé spoje linky 317 pokračují jako linka 446 přímo do Kytína). Dalším spojem je cyklobus Dobřichovice,nádraží - Mníšek p.Brdy,náměstí – Kytín (o víkendu 4 spoje pro přepravu jízdních kol, dopravce Martin Uher).

PamětihodnostiEditovat

OsobnostiEditovat

FotogalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Retrospektivní lexikon obcí
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Nařízení ministeria práv č. 69/1895 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  10. Oznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v.
  11. Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 673. (česky, německy) 

Externí odkazyEditovat