Otevřít hlavní menu

MARTIN UHER, spol. s r. o. (IČO 267 39 135) je dopravní společnost navazující od roku 2002 na podnikání ve veřejné autobusové dopravě, které začal Martin Uher (nar. 7. dubna 1963) v roce 1992 jako živnostník. Společnost sídlí v Mníšku pod Brdy, kde má i dopravní provozovnu včetně dílen a dispečinku. Byla zapsána 2. prosince 2002. Výrazně většinový podíl 6,505 milionu Kč vlastní Martin Uher z Mníšku pod Brdy, menšinový vklad 20 000 Kč v ní má Hana Uhrová z Březové-Oleška, po navýšení základního jmění v roce 2003 jsou vlastnické podíly v obchodním rejstříku zapsány chybně.[1] Společnost provozuje autobusové linky v systému Pražské integrované dopravy v oblasti od Prahy na Mníšecko a v okolí Vltavy a Berounky jižně od Prahy. Vlastní kolem 40 autobusů. Je členem středočeského profesního sdružení ADSSS.

Martin Uher (dopravce)
Praha, Smíchov, autobus Irisbus Crossway.JPG
Základní údaje
Právní forma společnost s ručením omezeným
Datum založení 2. prosince 2002
Adresa sídla Řevnická 605, Mníšek pod Brdy, 252 10, Česko
Identifikátory
IČO 26739135
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kloubová Karosa B 961 v barvách dopravce
Iveco Crossway 12.8 na Smíchově
Minibus Mercedes-Benz O 616 na lince 448 v Dobřichovicích
Zastávkový sloupek dopravce v Mníšku pod Brdy

HistorieEditovat

V březnu 1991 začal Martin Uher podnikat jako smluvní řidič pro dopravce FEDOS na městské lince 255 od smíchovského nádraží na Strnady ve Zbraslavi.[2] Od 1. října 1992 ji provozoval již jako přímý subdodavatel Dopravního podniku hl. m. Prahy na vlastní živnostenský list pod značkou „Martin Uher – autobusová doprava“ a po liberalizaci silniční dopravy Zákonem o silniční dopravě č. 111/1994 Sb. na ni získal vlastní licenci. Celotýdenní provoz zajišťoval zpočátku jedním pronajatým autobusem, počátkem roku 1993 pak zakoupil první vlastní autobus. V roce 1994 již firma vlastnila čtyři autobusy a kromě linky 255 zajišťovala zájezdovou dopravu a do 30. června 1995 i školní linku ve Štěchovicích.[2]

V roce 1995 získal ve veřejné obchodní soutěži novou linku PID číslo 360 ze Smíchova přes Jíloviště do Trnové, což byla od 1. září 1995 historicky první příměstská linka PID, kterou neprovozoval Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s. Vozový park v té době rozšířil na 6 autobusů.[2] Od 14. prosince 2003 byla linka 360 zkrácena na Jíloviště a v úseku do Trnové nahrazena závlekem linek 318 a 322.

Od roku 1995 se podnik příležitostně podílel na zajišťování náhradní autobusové dopravy za pražské tramvaje.[2]

Od 1. července 1996 provozoval svazek linek PID od smíchovského nádraží na Mníšecko (linky 317, 321, 318, 322, 330) a linku 338 na Štěchovicko. Vozový park byl rozšířen na 12 autobusů, v září 1997 pak na 16 autobusů.[2] 24. srpna 1998 přibyla ještě linka 320.

28. května 2000 začal provozovat v okolí Mníšku linky 348 a 349, kolem roku 2001 až 2002 přečíslované na 448 a 449. 24. července 2000 přibyla linka 388, 31. října 2002 linka 488. 1. ledna 2003 začal provozovat linku 314, do které byla od 26. února 2006 začleněna i stávající linka 255. Od 21. června 2003 provozuje, rovněž v rámci PID, sezónní cyklobus 290690 (690) z Dobřichovic v údolí Berounky na hřeben Hřebenů do Kytína.

Od 12. prosince 2004 byly linky 320, 322, 330, 360 a 388 zrušeny a provoz ostatních linek byl reorganizován, linka 488 byla zásadně změněna a přitom převedena na firmu Bosák. Od 1. září 2007 byla linka 320 opět zavedena vyčleněním rychlíkových spojů z linky 321. 9. prosince 2007 byla v Mníšku zavedena místní linka č. 447.

Počátkem roku 2010 provozuje linky 314, 317, 318, 320, 321, 447, 448, 449 a linku cyklobusu 290690 (690).

V době, kdy firma zajišťovala jen linky 255 a 360, byly větší opravy smluvně zajištěny u ČSAO Hostivař. Po převzetí mníšeckých linek v červenci 1996 si pronajala jako technické zázemí prostory ve Výzkumném ústavu rud v Mníšku a v září 1997 firma zakoupila v Mníšku vlastní objekt, jehož části pronajímá i velkoobchodní firmě, od které kupuje náhradní díly. V té době zaměstnávala 19 řidičů, 4 mechaniky a vlastnila 16 autobusů.[2] V roce 2000 podnik vlastníl 25 autobusů, z nichž 16 pravidelně vyjíždělo na linky, a zaměstnával 24 řidičů, 6 mechaniků a 2 dispečery a měsíční výkony na linkách PID byly kolem 96 tisíc kilometrů.[2]

Spojení řidičů s dispečinkem společnosti Martin Uher je zajištěno mobilními telefony v síti Eurotel.[3] Od dubna 2009 byla firma Martin Uher jedním ze 4 příměstských dopravců PID, kteří byli plně zapojeni do systému MPV (Monitorování polohy vozidel) technologií GPS.

Podle výroční zprávy organizace ROPID za rok 2011 se společnost podílela 2,33 % na dopravních výkonech v rámci autobusové dopravy PID.[4]

Od 20. června 2016 provozuje v pracovní dny midibusovou městskou linku 243 na území pražské čtvrtí Lipence v trase Dolní Černošice – Dolnočernošická – Lipence – Ke Kazínu – Kazín.[5]

Vozový parkEditovat

Vozový park tvoří autobusy značek Karosa, Mercedes-Benz, Solaris a MAN. Mají přidělena evidenční čísla z řady 1100 až 1174. Zpočátku firma kupovala ojeté autobusy, zhruba od roku 2000 koupila i mnoho nových.

ReferenceEditovat

  1. Obchodní rejstřík
  2. a b c d e f g Zajišťují systém PID společně s námi – V. díl, DP kontakt 9/2000, září 2000, Dopravní podnik hl. m. Prahy, str. 7, Pavel Kalčík (ROPID)
  3. Firma, web společnosti Martin Uher, nedatovaný text, přístup v lednu 2010
  4. Výroční zpráva ROPID 2011, červen 2012
  5. Trvalé změny v červnu 2016, ROPID, 8. 6. 2016, poslední změna 10. 6. 2016
  6. V Mníšku na parkovišti shořely dva autobusy, škoda je pět milionů, prosinec 2014

Externí odkazyEditovat