Wikipedie

Škoda 706 RTO

model autobusu
(přesměrováno z Škoda 706 RTO CAR)

Škoda 706 RTO (rámový trambusový osobní[1]) je typ československého autobusu, který byl vyráběn národním podnikem Karosa mezi lety 1958 a 1972 (první prototyp již roku 1956). Odvozen byl z nákladního automobilu Škoda 706 RT. Ve výrobě byl nahrazen autobusy Karosa řady Š. V Polsku byl ale licenčně vyráběn pod označeními Jelcz 272 a Jelcz 041 až do roku 1977.

Škoda 706 RTO
Brněnský historický autobus Škoda 706 RTO MTZ
Brněnský historický autobus Škoda 706 RTO MTZ
Typ706 RTO
VýrobceLIAZ Rýnovice
Karosa Vysoké Mýto
SVA Holýšov
Výroba v letech1956–1972
Technické údaje
Délka10 720 mm
Šířka2500 mm
Výška3150 mm
Pohotovostní hmotnost8570–8950 kg
Motory a převodovky
MotorŠkoda 706
Výkon motoru117,6 kW
Druh převodovkymechanická (5+1)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výroba

editovat

V Československu se na výrobě autobusů 706 RTO podílely podniky LIAZ (podvozek a motor) a Karosa (karoserie a kompletace). Od roku 1958 byly ve Státní výrobnách autodílů (SVA) v Holýšově prováděny generální opravy autobusů Škoda 706 RO, při kterých byly na původní podvozek dosazovány karoserie typu RTO vyrobené právě v Holýšově, čímž de facto vznikl nový vůz. V letech 1967 až 1972 potom SVA Holýšov stavěl vlastní autobusy 706 RTO-SVA na podvozcích z LIAZu.

S výrobou autobusů Škoda 706 RTO se skončilo ve Vysokém Mýtě v 70. letech (od roku 1964 do roku 1968 se souběžně vyráběly ve Vysokém Mýtě i autobusy nového typu ŠM 11, až v roce 1970 řadu RTO zcela nahradila výroba autobusů typu ŠL 11), ale ještě mnoho let poté se jejich podvozky a motory dodávaly např. do Polska pro stavbu autobusů Jelcz 272 a 041. V Polsku licenční výroba skončila v roce 1977.

Autobus 706 RTO byl vyráběn pod značkou Škoda, neboť až do začátku výroby řady Š v Karose (polovina 60. let) byly autobusy vyrobené v Československu označovány podle značky motoru.

V Karose bylo vyrobeno celkem 14 451 vozů 706 RTO. K tomu je ale potřeba připočítat ještě autobusy a karoserie vyrobené v SVA Holýšov a v LIAZu Rýnovice.

Ještě na počátku 90. let bylo na původním strojním zařízení v LIAZu vyráběno několik desítek nových motorů 706 ročně jako náhradní díly.

Konstrukce

editovat

Vůz je dvounápravový a má trambusovou, polosamonosnou karoserii (jejíž ocelová kostra byla elektricky svařena) spočívající na nosném rámu. Vozová skříň byla oplechována z lisovaných profilů. Vstup do autobusu zajišťovaly jedny nebo dvoje (podle verze) dveře, které byly ovládány mechanicky nebo elektropneumaticky řidičem či průvodčím. Řidič měl navíc svoje vlastní dvířka v levé bočnici, která vedla přímo na jeho stanoviště. Interiér vozu byl obložen umakartem, střecha dřevovláknitými děrovanými deskami. Varianty MTZ, MEX a KAR byly uzpůsobeny k tahání autobusových vleků (Karosa B 40, Jelcz PO-1E).

Autobus byl díky svému tvaru přezdíván „vajíčko“ nebo „okurka“ nebo „knedlík“.

Velmi často se uvádí, že design karosérie je dílem Otakara Diblíka. Není to však úplně pravda: Diblík totiž přišel do Karosy až v době, kdy byl autobus téměř dokončený, podílel se tedy spíš na detailech, než na kompletním výtvarném řešení. Je také vysoce nepravděpodobné, že by zaběhlí návrháři z dob Sodomky ponechali vytvoření karosérie na čerstvém absolventu vysoké školy. Výše uvedené tvrzení spíše vychází z toho, že Diblík skutečně vytvořil interiér speciální luxusní verze autobusu pro výstavu Expo 58 v Bruselu.[2] Ten byl určen pro 24 sedících cestujících, v jeho výbavě byl i televizor a v zadní části toaleta a kuchyňka. Pravděpodobně se později Diblíkovo jméno nepřesně vztáhlo na celou řadu RTO.

  •  
    Škoda 706 RTO CAR v Ostravě
  •  
    Škoda 706 RTO MEX, podvozek a konstrukce
  •  
    Škoda 706 RTO CAR
  •  
    Škoda 706 RTO CAR, interiér
  •  
    Škoda 706 RTO MTZ
  •  
    Dálková verze Škoda 706 RTO LUX
  •  
    Škoda 706 RTO LUX
  •  
    Škoda 706 RTO LUX, interiér
  •  
    Ostravský linkový autobus Škoda 706 RTO KAR s vlečným vozem Jelcz PO-1E
  •  
    Interiér vozu Škoda 706 RTO
  •  
    Vyhlídkový autobus Škoda 706 RTO upravený na kabriolet
  •  
    Interiér autobusu Škoda 706 RTO KAR
  •  
    Rumunský kloubový autobus, sestavený ze dvou 706 RTO MEX, Bukurešť 1970

Varianty

editovat

Autobusy 706 RTO byly vyráběny ve čtyřech variantách: 706 RTO MTZ (městský tuzemský), 706 RTO MEX (městský exportní), 706 RTO KAR (meziměstský linkový) a 706 RTO LUX (meziměstský dálkový – autokar). Poslední modifikací vozu 706 RTO byl kloubový autobus Škoda 706 RTO-K vyrobený v jediném exempláři.

  • MTZ - městský autobus pro tuzemské zákazníky. Má dvoje skládací elektropneumaticky ovládané dvojkřídlové dveře. Modifikace MTZ byla dodávána všem dopravním podnikům v Československu a byla primárně určena pro provoz v rámci městské hromadné dopravy. Některé autobusy (dle provozovatele) byly také vybaveny místem pro průvodčího.
    • Kapacita: k sezení 20 až 39 míst (sedačky pro cestující většinou v rozmístění 2+1, výjimečně 2+2), k stání 43 až 58
    • Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 2900 mm
    • Hmotnosti: pohotovostní 8590 kg, nosnost 5810 kg, celková 14 400 kg
    • Maximální rychlost: 65 km/h
    • Spotřeba paliva: 28 l/100 km
  • MEX - městský autobus určený pro export. Varianta MEX se příliš nelišila od MTZ. Rozdíly byly pouze v detailech (např. u vozů pro Kubu to byly masivní nárazníky), některé vozy MEX dokonce jezdily i v československých městech.
  • KAR - verze pro meziměstskou linkovou dopravu, tj. především jako linkové vozy ČSAD, ale i tuto variantu zakupovali v menším množství někteří provozovatelé MHD. Má jedny elektropneumaticky ovládané dveře (výroba z Vysokého Mýta dvoukřídlé, výroba Holýšov čtyřkřídlé), koženkou čalouněná sedadla a nad nimi odkládací síťkový nosič. Na střeše je zahrádka (nosič zavazadel). Varianta KAR byla ze všech modifikací výrobně nejpočetnější.
    • Kapacita: míst k sezení 41+2 (uspořádání sedaček 2+2), k stání 38
    • Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 3180 mm
    • Hmotnosti: pohotovostní 8700 kg, nosnost 5700 kg, celková 14 400 kg
    • Maximální rychlost: 75 km/h
    • Spotřeba paliva: 26 l/100 km
  • LUX - verze pro dálkovou dopravu, byly používány na dálkových vnitrostátních i mezinárodních linkách. Má jedny mechanické dveře. Sedadla mají pružinami pérované polštáře, sklápěcí opěradla a loketní opěrky. Za sedadly jsou síťky na drobné předměty a popelníky. Sedadla a stěny jsou čalouněny koženkou, na oknech jsou záclonky. Má zasklené přechodové oblouky mezi střechou a boky, popřípadě i střechu – tato verze je k vidění ve známém filmu Florenc 13.30.
    • Kapacita: míst k sezení 38+2
    • Rozměry: délka 10 810 mm, šířka 2500 mm, výška 2980 mm
    • Hmotnosti: pohotovostní 8950 kg, nosnost 3850 kg, celková 12 800 kg
    • Maximální rychlost: 85 km/h
    • Spotřeba paliva: 23 l/100 km

Provoz

editovat

Díky monopolnímu postavení společnosti Karosa se vozy 706 RTO objevily ve všech československých městech i na spojích ČSAD meziměstských i dálkových. Poslední autobusy 706 RTO dojezdily v roce 1986 na středním Slovensku a na Vsetínsku.

Tyto autobusy také byly exportovány (např. na Kubu, do Egypta, Bolívie, Rumunska, Afghánistánu, Tuniska a do mnoha dalších zemí).

Bukurešťský dopravní podnik ITB (Interpredera Transport Bucureşti) podle polského vzoru Jelcz AP 02 vyvinul a vyráběl kloubové autobusy, sestavené ze dvou 706 RTO MEX. Mezi lety 1965–1968 takto vzniklo asi 150 vozidel.[3]

Přívěsy a návěsy

editovat

V roce 1961 byl představen prototyp autobusového návěsu Karosa NO 80 odvozeného z autobusu Škoda 706 RTO. K sériové výrobě však nedošlo.

Polský autobusový přívěs Jelcz PO-1 se však hromadně vyráběl a byl používán i v Československu.

Historické vozy

editovat

Protože bylo do dnešní doby zachováno mnoho autobusů Škoda 706 RTO, následující výčet rozhodně není kompletní.

Česko
Slovensko
  • DP Bratislava (vůz ev. č. 236 verze MTZ)
  • SAD Trnava (1× LUX, SPZ TT-H040)
  • SAD Zvolen (1x Cabrio)
  • SAD Prešov (1x LUX)
  • VBD o.z. Košice (1x KAR, 1x LUX)
  • sokromá osoba Široké (1x LUX)
  • soukromá osoba Pezinok (1x LUX)
Německo
  • BBG Eberswalde (1× KAR, SPZ BAR B109H)
Soukromé sbírky
  • ŠKODA BUS KLUB PLZEŇ (LUX r. v. 1961; verze TRST, pojízdná transfuzní stanice, r. v. 1964)
  • Nitra (LUX, vůz je garážovaný ve Slovenském zemědělském muzeu, patří soukromým osobám)
  • ANVI TRADE s.r.o. (LUX, SPZ AX 38-60)[6]
  • KHA Bratislava (1× LUX, SPZ BA-794CI; 1× KAR)
  • neznámý vlastník (1× KAR, SPZ 06V 0142 původně FTL Prostějov)
  • občanské sdružení Za záchranu historických autobusů a trolejbusů Jihlava (jihlavský vůz ev. č. 141 verze MTZ)
  • neznámý vlastník (1× KAR, SPZ 02V 0608)
  • Jiří Benda, Bítovčice (1× KAR, SPZ 06V 0641)
  • Nadační fond Klíček Praha (1× KAR, SPZ 8A9 2561)
  • Ivan Pacák (1× KAR, SPZ LI 73-88)
  • Martin Uher (1× LUX, SPZ V 5171; 1× KAR, SPZ PZA 74-72; 1× MTZ, SPZ )
  • Nadační fond Klíček Praha (1× KAR, SPZ 8A9 2561)
  • Povoznictví Vitostav - Praha (1× LUX, SPZ 1AE 2599)
  • soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 1SC 0778)
  • soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 706 SK0DA)
  • soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 11V 2611)
  • soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 2AP 1111)
  • soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 01V 0845)
  • soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 3A6 8802)
  • soukromý sběratel (LUX, SPZ 1H7 5000)
  • soukromý sběratel (LUX, SPZ 4H3 3553)
  • soukromý sběratel (1× KAR, SPZ 11V 3979)
  • Retro Auto Muzeum (KAR, SPZ HKA 44-44)
  • neznámý vlastník (KAR, ex RTO Club)
  • RTO Club (CAR, v renovaci)
  • Muzeum Výtopna Zdice (1x RTO CAR ex fotbal Příbram, prošel SVA Holýšov - toho času renovace)
  • Jan Koušek (LUX, SPZ 01V 0845)
  • Madeta (pojízdná prodejna mléčných výrobků „Madetka“ od r. 2018)[7]

Odrazy v kultuře

editovat

Dálková verze Škoda 706 RTO LUX byla hlavním neživým spoluúčinkujícím v československém filmu Florenc 13.30 z roku 1957.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ HARÁK, Martin. Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (II). Praha: Nakladatelství CORONA, 2005. ISBN 80-86116-31-X. S. 77. 
  2. ↑ PAULY, Jana. Designér Otakar Diblík [online]. Czechdesign.cz, 2004-05-04 [cit. 2017-05-01]. Dostupné online. 
  3. ↑ ITB – ako Rumuni vyrábali vlastnú verziu autobusu Škoda 706 RTO [online]. Slovenská autobusová doprava Zvolen, a.s. [cit. 2024-01-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. ↑ Vůz DPMB 2253II (706 RTO CAR) [online]. Bmhd.cz [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ Vůz TMB #202 (Škoda 706 RTO MTZ) [online]. Seznam-autobusu.cz [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ dabra. Čerstvě zrenovovaný autokar Škoda 706 RTO LUX společnosti ANVI TRADE [online]. Busportal.cz, 2009-06-27 [cit. 2009-07-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ SRPOVÁ, Eva. Do Škody 706 RTO pro máslo. Legendární autobus se proměnil v pojízdnou prodejnu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-11-01 [cit. 2020-08-14]. Dostupné online. 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Škoda_706_RTO&oldid=24332211“