Kunov (Klášterec nad Ohří)

zaniklá vesnice v okrese Chomutov

Kunov (německy Kunau) je bývalá obec a zaniklá vesniceokrese Chomutov. Nacházela se asi 3,5 km severozápadně od Klášterce nad Ohří, jehož částí se nakonec stal. Vesnice zanikla postupným vysídlením a úředně byla zrušena v roce 1970.[1] Dosud existuje katastrální území Kunov s rozlohou 4,34 km².[2] Ke Kunovu patřila i osada Vysoké.

Kunov
Místo, kde vesnice stávala
Místo, kde vesnice stávala
Základní informace
Charakter sídla zaniklá osada
Počet obyvatel 0 (2015)
Domů 0 (2015)
Nadmořská výška 650 m
Lokalita
Obec Klášterec nad Ohří
Okres Chomutov
Historická země Čechy
Katastrální území Kunov (4,34 km²)
Zeměpisné souřadnice
Kunov
Kunov
Další údaje
Zaniklé obce.cz 41
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

NázevEditovat

Název vesnice byl odvozen z osobního jména Kuno nebo Kuna ve významu Kunův dvůr. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Cunow (1431), Kunow (1481), khunow (1559), Kuna (1654) nebo Kuna (1787).[3]

HistorieEditovat

 
Fragment zdiva

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1431,[3] kdy ji při dělení majetku získal Vilém ze Šumburka. Dalším majitelem se roku 1449 stal Vilém z Ilburka. V roce 1453 připadla jeho věřitelům, ke kterým patřili Fictumové. Kryštof z Fictumu roku 1592 vesnici připojil ke kláštereckému panství.[4]

V sedmnáctém století byla vesnice součástí klášterecké farnosti, které roku 1636 odvedla desátek ve výši 24 krejcarů. Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo osm chalupníků a čtyři rodiny bez pozemků. Bezzemkům patřily tři krávy a dvě kozy, zatímco chalupníci obdělávali 67 strychů půdy a chovali 22 krav, 23 jalovic, dvě prasata a 21 koz. Na málo úrodných polích pěstovali zejména žito.[4] Ve vesnici nebyl mlýn, a obyvatelé museli své obilí nechat mlít v Perštejně a od roku 1741 v Údolíčku.[5] Do devatenáctého století se vesnice značně rozrostla a počet jejích obyvatel přesáhl dvě stovky. V krátkém období let 1854–1856 v ní fungovala krajkářská škola.[4]

ObyvatelstvoEditovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 190 obyvatel (z toho 96 mužů), kteří byli kromě pěti cizinců německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 173 obyvatel: jednoho Čechoslováka a 172 Němců. Všichni se hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 1950[8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950
Obyvatelé 221 226 196 174 181 190 173 10
Domy 35 37 37 37 37 35 36 37

Obecní správaEditovat

Po zrušení poddanství se Kunov stal samostatnou obcí,[4] ale v letech 1869–1890 býval osadou Petler. Roku 1890 se znovu osamostatnil[4] a pak až do 30. září 1906 náležel do soudního okresu Přísečnice v politickém okrese Kadaň.[9] Výnosem C. k. ministerstva vnitra č. 183/1906 Ř. z. se k 1. říjnu 1906[10] Přísečnice stala také správním centrem politického okresu, jehož součástí se stal i samotný Kunov. Součástí téhož politického okresu a od roku 1938 zemského okresu,[11][12] zůstal Kunov až do konce druhé světové války. Po druhé světové válce patřil do roku 1948 do správního okresu Vejprty.[13] Od 1. ledna 1949 do roku 1960 náležel Kunov do okresu Kadaň, patřícího do Karlovarského kraje.[zdroj?] Dne 1. ledna 1953 se Kunov stal částí Klášterecké Jeseně a roku 1970 již jako součást Klášterce nad Ohří zanikl vysídlením.[4] Od roku 1960 náleží území Kunova do okresu Chomutov.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce okresu Chomutov. Památky, příroda, život. 1995, roč. 27, čís. 2, s. 45. ISSN 0231-5076. 
  2. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Kunov [online]. 2013-01-01, rev. 2013-05-29 [cit. 2015-05-08]. Dostupné online. 
  3. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam změny (CH–L). Svazek II. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. S. 447. 
  4. a b c d e f VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. Kapitola Kunov, s. 213–214. 
  5. BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 54. 
  6. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 255. 
  7. Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 295. 
  8. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce a města chomutovského regionu. Pernštejn: [s.n.], 2000. 453 s. ISBN 80-238-5890-4. 
  9. Gemeindelexikon der im Reichsrate vertretenen Königreiche und Länder. Svazek IX. Böhmen. Wien: Verlag der k.k. Hof- und Staatsdruckerei, 1904. Dostupné online. Kapitola Kaaden: Preißnitz, s. 268. (německy) 
  10. Výnos ministerstva vnitra z 12. září 1906 o zřízení okresního hejtmanství v Přísečnici (německy)
  11. Landkreis Preßnitz [online]. Rolf Jehke, rev. 2007-03-11 [cit. 2019-03-31]. Dostupné online. (německy) 
  12. Gemeindeverzeichnis Landkreis Preßnitz [Stand: 1. 1. 1945] [online]. Rolf Jehke, rev. 2007-03-11 [cit. 2019-03-31]. Dostupné online. (německy) 
  13. Seznam obcí v republice československé. Díl I. Seznam obcí v zemi české podle stavu z počátku roku 1948. Praha: Státní úřad statistický, 1948. Kapitola Seznam obcí podle okresů, s. 148. 

Externí odkazyEditovat