Wikipedie

Kotvina

část obce Okounov v okrese Chomutov

Kotvina (německy Kettwa) je vesnice a část obce Okounov v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Nachází se asi tři kilometry východně od Okounova a podél severního okraje vede železniční trať Chomutov–Cheb. Kotvina je také název katastrálního území o rozloze 4,06 km².[3]

Kotvina
Kotvina od západu s Černým vrchem a Mravenčákem v pozadí
Kotvina od západu s Černým vrchem a Mravenčákem v pozadí
Lokalita
Charaktervesnice
ObecOkounov
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°21′42″ s. š., 13°9′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel146 (2021)[1]
Katastrální územíKotvina (4,06 km²)
Nadmořská výška330 m n. m.
PSČ431 51
Počet domů48 (2011)[2]
Kotvina
Kotvina
Další údaje
Kód části obce109487
Kód k. ú.709484
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesnice stojí na severním okraji Doupovských hor v údolí Martinovského potoka, který se u vesnice vlévá do Ohře. Ve třináctém století Kotvinu vlastnil doksanský klášter, ale později se stala součástí panství hradu Egerberk a po jeho zániku patřila ke Klášterci nad Ohří. Hlavním zdrojem obživy jejích obyvatel byl po většinu historie chov dobytka a zpracování dřeva v lesích. Ve dvacátém století se vesnice stala oblíbenou rekreační lokalitou, ale po druhé světové válce ji poznamenalo vysídlení německých obyvatel. Uvolněné domy byly často upraveny na rekreační chalupy a v okolí vsi bylo postaveno také množství rekreačních chat.

Název editovat

Původní název vesnice mohl znít Chotoviny, ale převedením do němčiny a z ní zpět do češtiny došlo ke změně na používaný tvar.[4] Tvar Chotoviny ale není písemnými prameny doložen a je možné, že název vesnice je odvozen od polabského a polského jména Kotwino.[5] V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Cothwin (1226), Goduin (1273), Kotwyny (1443), Kotwini (1460), kotwinie (1488), ves Kotwinu (1593), Kotba (1610), Ketba (1626), Ketwa (1640 a 1787) nebo Kettwa (1846).[4]

Historie editovat

První písemná zmínka o Kotvině pochází z roku 1226. Vesnice tehdy tvořila součást kolonizačního újezdu doksanského kláštera, který měl právo bezplatného plavení dřeva po Ohři. V blíže neznámé době se stala částí panství hradu Egerberk, v jehož příslušenství je výslovně uvedena v roce 1460, kdy Ilburkové hrad prodali rodu Fictumů.[6] Sňatkem s Annou z Fictumu panství získal v roce 1557 Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic.[7]

 
Hospoda
 
Dům čp. 27

Dalším majitelem se roku 1591 stal Linhart starší Štampach ze Štampachu, jehož syn Matyáš mladší ze Štampachu se zúčastnil stavovského povstání, za což mu byl zkonfiskován majetek. Vesnici potom koupil svobodný pán Kryštof Šimon Thun a připojil ji ke kláštereckému panství. Podle berní ruly z roku 1654 v Kotvině žilo dvanáct chalupníků a osm rodin bez pozemků. Chalupníci vlastnili celkem 24 krav, 27 jalovic, osm prasat, čtyři kozy a jeden z nich se živil také jako kolář. Bezzemkům, z nichž jeden byl ševcem, patřilo dohromady osm krav, dvě jalovice a osm prasat. Vzhledem k neúrodným polím byly hlavními zdroji obživy chov dobytka a zpracování dřeva.

Mezi lety 1787 a 1846 se počet domů v Kotvině zvýšil z 39 na 45. Roku 1846 v nich bydlelo 215 lidí. Ve vsi byla hospoda, mlýn, přívoz a škola,[6] do které docházely také děti z Oslovic. Na počátku dvacátého století byla do vesnice z Oslovic zavedena elektřina. Před druhou světovou válkou se Kotvina stala oblíbeným letoviskem, které lákalo turisty romantickou krajinou se zříceninami hradů, koupáním v Ohři a čistým vzduchem. Turisté se mohli ubytovat v soukromí nebo ve dvou hostincích.[8]

Rekreační charakter vesnici zůstal i po druhé světové válce. Brzy po ní byla vysídlena německá většina obyvatel. Na jejich místo se sice přistěhovali noví obyvatelé, ale část z nich zase brzy odešla jinam. V roce 1956 bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které se o šest let později sloučilo s družstvem v Okounově. Koncem devadesátých let dvacátého století sloužila řada domů jako rekreační chalupy a kromě nich zde stálo přes dvacet rekreačních chat. Ve stejné době v Kotvině fungovala restaurace, obchod a připravovaly se pozemky pro výstavbu nových rodinných domů.[8]

Obyvatelstvo editovat

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 295 obyvatel (z toho 138 mužů), kteří byli kromě jednoho cizince německé národnosti a s výjimkou jednoho evangelíka patřili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 275 obyvatel: čtyři Čechoslováky, 268 Němců a tři cizince. Až na jednoho evangelíka se všichni hlásili k římskokatolické církvi.[10]

Vývoj počtu obyvatel a domů[11][12][13]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 323 299 297 288 277 295 275 130 152 141 114 69 88 106 146
Domy 47 51 51 53 53 54 55 40 — 33 35 41 41 48 51
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Okounov.

Obecní správa editovat

Po zrušení patrimoniální správy se Kotvina v roce 1850 stala samostatnou obcí. V letech 1869–1876 bývala osadou Klášterce nad Ohří, ale poté znovu obcí v okrese Kadaň. V roce 1960 se stala částí obce Okounov, se kterou připadla při územní reorganizaci do okresu Chomutov.[6]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2023-11-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kotvina, Ketwa, s. 338. 
  5. ↑ SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Kotvina, s. 207. 
  6. ↑ a b c BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 S. 75. Dále jen Binterová (1999). 
  7. ↑ Binterová (1999), s. 85.
  8. ↑ a b Binterová (1999), s. 76.
  9. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 247. 
  10. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131. 
  11. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 292. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379. 
  13. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • BINTEROVÁ, Zdena. Perštejn a okolí. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 1999. 96 s. ISBN 80-238-4163-7. OCLC 84967731 Kapitola Kotvina, s. 74–76. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Kotvina, s. 177–178. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kotvina&oldid=23426664“