Koterov

část města Plzně

Koterov je část statutárního města Plzeň. Nachází se na jihovýchodě Plzně. Prochází tudy železniční trať Plzeň – České Budějovice. V roce 2001 zde trvale žilo 2 448 obyvatel.[2]

Koterov
stavení v Koterově
stavení v Koterově
Lokalita
Charakterčást města
ObecPlzeň
OkresPlzeň-město
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 399 (2011)[1]
Katastrální územíKoterov, Hradiště u Plzně a Bručná
PSČ315 01
326 00
Počet domů543 (2011)[1]
Koterov
Koterov
Další údaje
Kód části obce71056
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koterov je také název katastrálního území o rozloze 3,16 km²,[3] Koterov jako část města se rozkládá i na částech katastrálních území Bručná a Hradiště u Plzně.[4]

NázevEditovat

Název vesnice byl odvozen z příjmení Kotora/Kotera ve významu Kotorův dvůr. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Kothorow (1369), Kotrow (1373), Kotraw (1378), Chodorova (1454), Kothorow (1458), Kotorow (1466), Kotherow (1471), „z kotorowa“ (1498), koturow (1507), v Kotorově (1525), Kotorowo (1654), Koterow (1788), Kotterow a Choterow (1838), Koturov (1854) a Koterov (1854 a 1893).[5]

HistorieEditovat

 
Koterovská náves s kapličkou a hostincem u Vítů (dobová pohlednice, asi 1943)

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1369. V roce 1458 král Jiří z Poděbrad Koterov zapsal Prokopovi z Rabštejna.[5] Po něm vesnici držel Petr Kořenský z Terešova, který zemřel roku 1493. Jeho synové Koterov zdědili a vlastnili do roku 1507.[6]

Významným rokem se stal 1515, kdy se Koterov stal majetkem města Plzně. S Plzní se tato obec spojila v roce 1942. Do tohoto data prošel Koterov výraznou změnou. První polovina 19. století, tzv. lidový klasicismus, ovlivnil historické jádro Koterova velmi výrazně. Po roce 1850 byla postavena většina místních stodol a chlévů, nově byla vystavěna i většina domů. Selské dvory zdobily zděné brány s kamennými portály.

PamětihodnostiEditovat

Jedinečnou pozůstalostí tehdejší klasicistní architektury 19. století se staly domy, přilehlé po obvodu koterovské návsi. Soubor těchto staveb byl roku 1995 prohlášen vládou ČR za vesnickou památkovou rezervaci. Za zmínku stojí usedlosti čp. 4, 5 ,6 26 a 28 nebo například zdejší sokolovna z přelomu 20. a 30. let 20. století, kterou projektoval architekt Krásný. Koterovská náves patří mezi památkově chráněné oblasti a nejvíce zachovalé návsi na Plzeňsku.

Nevelká zděná kaple na návsi pochází z poloviny 19. století a charakteristická je zvláště svým šestibokým půdorysem. Kaple Na Hradčanech je klasicistní. Postavena byla v letech 1660–1680 a nachází se při silnici do Starého Plzence, nedaleko křižovatky s ulicí U mlýna. Má čtyřboký půdorys, v průčelí s patrně druhotně užitým pojednaným kamenným portálkem vročeným do roku 1700. V tympanonu je umístěna nika se sochou Piety.

Významní rodáciEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869–2005 [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 302, 303, záznam 2-5. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Koterov: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-20. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Část obce Koterov: podrobné informace [online]. [cit. 2015-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-20. 
  5. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Koterow, s. 336. 
  6. ROŽMBERSKÝ, Petr; NOVOBILSKÝ, Milan. Královský hrad Radyně. 2. vyd. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2007. 48 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa; sv. 17). ISBN 978-80-86596-96-9. S. 10. 

Externí odkazyEditovat