Bazilika svatých Petra a Mojžíše (Solin)

korunovační kostel v Solinu

Korunovační kostel či bazilika svatých Petra a Mojžíše v Solinu je téměř zaniklá bazilika (chorvatsky Krunidbena crkva sv. Petra i Mojsija, běžně označovaná jako Pustý kostel, chorv. Šuplja crkva) z 11. století v dalmatském městě Solinu v Chorvatsku. Její zbytky jsou dosud patrné.

Bazilika svatých Petra a Mojžíše
Zbytky baziliky svatých Petra a Mojžíše
Zbytky baziliky svatých Petra a Mojžíše
Místo
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko a Chorvatské královstvíChorvatské království Chorvatské království
Souřadnice
Architektonický popis
Stavební slohpředrománská architektura a románská architektura
Výstavba11. století
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a významEditovat

 
Pluteus s vyobrazením krále Zvonimíra na trůnu ze solinské baziliky. V současnosti se nachází v katedrále sv. Domnia ve Splitu.
 
Idealizované vyobrazení korunovace krále Zvonimíra

Z tohoto původně předrománského a románského římskokatolického kostela, založeného v 11. století, se dodnes zachovaly pouze základy obvodových zdí.[1] Stál na základech staršího kostela se hřbitovem poblíž byzantské kaple ze 6. století nedaleko zbytků antického města Salona.

Kostel je významný pro chorvatské dějiny a vedle kostelů sv. Štěpána a Panny Marie na Ostrově v Solinu je jedním z pozůstatků kostelů postavených Chorvaty v 11. století.[1] Bazilika byla součástí benediktinského kláštera spojeného s panovnickým domem. Tehdejší opat Urso byl přítelem krále Zvonimíra, jenž si tento kostel zvolil pro svou korunovaci. Ta se konala na svátek sv. Dimitrije v neděli 8. října roku 1075 nebo 1076. Papežův vyslanec Gebizon († po roce 1097), který se ceremoniálu účastnil, podával novému králi korunu, meč, žezlo a prapor jako symboly moci. Stejným způsobem byli korunováni císaři Svaté říše římské a další králové a Zvonimír byl prvním a zároveň posledním chorvatským králem, který byl takto korunován.[2]

V zadarském archivu na Camuciově mapě z roku 1571 má kostel ještě zvonici a je neporušený. Během benátsko-tureckých válek byly zničeny části kostela, včetně střech, proto se již od 17. století nazýval pustým kostelem.

PopisEditovat

Bazilika dlouhá 26 a široká 13 metrů měla tři apsidy, které byly oddělené sloupy. Narthex byl umístěn u západního vstupu, zatímco jižní strana měla štíhlou věž, z níž se dochovalo několik schodů.[3] Narthex dle některých pramenů dokonce obsahoval sarkofág chorvatského krále.

ReferenceEditovat

  1. a b chorvatsky Solin.hr - Šuplja crkva Archivováno 3. 5. 2008 na Wayback Machine
  2. Dragutin Pavličević, Povijest Hrvatske, Zagreb: Naklada Pavičić, 2007., ISBN 978-953-6308-71-2, str. 68
  3. Photograph from Destinacije.com. [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-22. (anglicky) 

Související článkyEditovat

LiteraturaEditovat

  • PAVLIČEVIĆ, Dragutin. Povijest Hrvatske. Zagreb: Naklada Pavičić, 2007. ISBN 978-953-6308-71-2. (chorvatsky) 

Externí odkazyEditovat