Kostel svatého Vavřince (Malá Strana, Petřínské sady)
Kostel svatého Vavřince je barokní kostel v zahradě U rozhledny na pražském Petříně. Od roku 1995 jej využívá Starokatolická církev jako svůj katedrální chrám. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
| Kostel svatého Vavřince v Petřínských sadech na Malé Straně v Praze | |
|---|---|
 kostel sv. Vavřince a kaple Kalvárie | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Malá Strana |
| Souřadnice | 50°4′59″ s. š., 14°23′46″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | starokatolická |
| Užívání | užíván |
| Zasvěcení | svatý Vavřinec |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Ignác Palliardi |
| Stavební sloh | Baroko |
| Výstavba | 1735 |
| Další informace | |
| Ulice | Růžový sad |
| Oficiální web | http://www.starokatolickakatedrala.cz/ |
| Kód památky | 38915/1-484 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPůvodně se jednalo o románský kostel, nejstarší zpráva o něm pochází z roku 1135. Podle kostela také vznikl starý německý název Petřína Laurenziberg. Románská stavba spadala pod svatovítskou kapitulu, která se však v jeho správě až do Bílé Hory střídala s kapitulou vyšehradskou.[2]
Ve 30. letech 18. století v souvislosti s výstavbou výklenkových poutních kaplí křížové cesty přestala původní románská stavba postačovat. Proto asi v letech 1740–1742 došlo k přestavbě ve stylu pozdního dynamického baroka architektem Ignácem Palliardim starším, snad dle upravených plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera, od něhož se dochovaly účty za provedené práce.[2] Někdy se uvádí, že stavbu dokončil známější Ignác Palliardi mladší kolem roku 1770.[3] O kostel se zavázalo pečovat Bratrstvo pražských kuchařů.
V roce 1784 byl kostel zrušen, zařízení rozprodáno a hlavní oltář byl přenesen do kostela v Bříství. Pro potřeby bohoslužeb byl chátrající objekt opraven opět v letech 1830–1840. K novému vysvěcení kostela došlo roku 1842, sochař František Dvořáček vytvořil sochu sv. Vojtěcha se signaturou Dworzaček, dosud osazenou na průčelí mezi věžemi kostela, kterou roku 1842 daroval František Šusta, majitel vinice na Nebozízku.[4] Fresky tehdy obnovil Václav Markovský, který byl také autorem obrazu svatého Františka Saleského na levém bočním oltáři. Poslední obnovu interiéru pro starokatolickou církev v roce 1994 provedl ak. arch. Jiří Pelcl, který je také autorem krucifixu. [2]
Společně s vedlejší kaplí Kalvárie, Božím hrobem a křížovou cestou tvoří katedrální chrám sv. Vavřince sakrální komplex staveb na vrchu Petřín a jeho duchovní správu zajišťuje Starokatolická církev.
Duchovní správa
editovatOd roku 1995, kdy se kostel sv. Vavřince stal katedrálním chrámem Starokatolické církve, byl spravován jako součást pražské farní obce, nyní zde existuje samostatná farnost.[5] Administrátorem je Petr Jan Vinš.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-15]. Identifikátor záznamu 150923 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Academia, Praha 1999. ISBN 80-200-0771-7. S. 110–113
- ↑ POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 287.
- ↑ EKERT František, Posvátná místa král. hl. města Prahy I, Praha 1883, s. 208
- ↑ Oficiální web katedrální duchovní správy Starokatolické církve u sv. Vavřince http://www.starokatolickakatedrala.cz/.
Literatura
editovat- ŠKODA, Eduard: Pražské svatyně: kostely, kaple, synagogy, církevní sbory a modlitebny od úsvitu křesťanství na práh 21. století, [ilustr. Jaroslav Drahokoupil]. - 1. vyd. - Praha : Libri, 2002. - 287 s.; 21 cm, ISBN 80-7277-098-5, s. 253
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Vavřince na Petříně na Wikimedia Commons - Kostel sv. Vavřince na stránkách Starokatolické církve
