Křížová cesta (Petřín)

křížová cesta v Praze

Křížová cesta na Petříně v Praze byla zbudována roku 1738. Čtrnáct výklenkových kaplí stojí podél horní části cesty od Malé Strany ke kostelu svatého Vavřince na vrcholu Petřína, z větší části v parku u rozhledny. Spolu s kaplemi byla postavena také kaple Kalvárie a kaple Božího hrobu jako součást areálu Křížové cesty.

Křížová cesta
Petřín, křížová cesta, zastavení 11 a veřejné záchodky.jpg
Základní informace
Lokalizace
Souřadnice
Kód památky 38915/1-484 (PkMISSezObr) (součást památky Kostel svatého Vavřince)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Petřín, Křížová cesta, X. zastavení

HistorieEditovat

 
Velikonoční procesí (kol. 1900)

V kostele svatého Vavřince byla sloužena první pobožnost křížové cesty v Čechách roku 1733. Na cestě ze Strahova poté bylo postaveno šest barokních kapliček[1], „jejichž vzdálenost od sebe byla 10 kroků, stejně velká jako u původní Křížové cesty na vrchu Kalvarii v Jeruzalémě.“[2] Pět kaplí bylo oboustranných, jedna kaple měla jen jeden výklenek, dvanácté zastavení bylo na zdi kostela ve výklenku, kde je dnes socha svatého Vojtěcha, a třináctým a čtrnáctým zastavením byly kaple Kalvárie (1735) a kaple Božího hrobu (1738).

Roku 1836 byly zpustošené kaple zbořeny a zásluhou hraběte Karla Chotka nahrazeny čtrnácti novými, vzdálenými od sebe v průměru 35 metrů. Vysvěceny byly 16. září 1838 a do své správy je převzala obec pražská. Byl ustanoven spolek, který se staral o její údržbu. Výchozím místem této nové cesty byl kostel svatého Karla Boromejského pod Petřínem.[2]

Kaple křížové cestyEditovat

Kaple Božího hrobu a Kaple Kalvárie
Místo
Stát Česko  Česko
Základní informace
Církev starokatolická
Farnost Farní obec starokatolické církve při katedrálním chrámu svatého Vavřince
Architektonický popis
Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer (Boží hrob)
Odkazy
Oficiální web http://www.starokatolickakatedrala.cz/
Kód památky 38915/1-484 (PkMISSezObr) (součást památky Kostel svatého Vavřince)
  multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaple mají toskánskou edikulu uzavřenou trojúhelníkovým štítem. Na jeho vrcholu je kamenný křížek. Nové kaple stavěl Josef Kranner, obrazy v kaplích namaloval malíř Josef Führich, jejich obnovu provedl roku 1884 malíř Jakub Schikaneder. Spolu s malbami bylo obnoveno i sgrafito Kristova vzkříšení na fasádě kaple Kalvárie, které je zhotoveno podle kartonu Mikoláše Alše z roku 1898.

 
Křížová cesta
  • I. zastaveníPilát odsuzuje Ježíše k smrti. Donátor kaple: biskup litoměřický Bartoloměj Hille.
  • II. zastavení – Ježíš bere na sebe kříž. Donátor kaple: biskup královéhradecký Karel Hanl.
  • III. zastavení – Ježíš pod křížem klesá. Donátor kaple: opat kláštera Benediktinů v Břevnově Placid Beneš.
  • IV. zastavení – Ježíš se setká s milou matkou svou. Donátor kaple: arcibiskup pražský hrabě Ondřej Skarbek Ankwicz.
  • V. zastaveníŠimon Cyrenský pomáhá Ježíši kříž nést. Donátor kaple: kníže Ferdinand z Lobkowicz.
  • VI. zastaveníVeronika podává Ježíši roucho. Donátor kaple: stavovský výbor království Českého.
 
V. zastavení
  • VII. zastavení – Ježíš podruhé pod křížem klesá. Donátor kaple: opat kláštera premonstrátů v Teplé Adolf Koppmann.
  • VIII. zastavení – Dcery Jerusalémské oplakávají Ježíše. Donátor kaple: světící biskup kanovník kapitoly Svatovítské František Tippmann.
  • IX. zastavení – Ježíš potřetí pod křížem klesá. Donátor kaple: probošt kapitoly Svatovítské Jan Medlin.
  • X. zastavení – Ježíše svlékají s roucha. Donátor kaple: obec Královského hlavního města Prahy.
  • XI. zastavení – Ježíše přibíjejí na kříž. Donátor kaple: obec Královského hlavního města Prahy.
  • XII. zastavení – Ježíš na kříži umírá. Donátor kaple: obec Královského hlavního města Prahy.
  • XIII. zastavení – Tělo Ježíšovo leží Marii na klíně. Donátor kaple: Universita Karlo-Ferdinandova a tři tehdejší gymnasia pražská: akademické (české), německé gymnasium na Malé Straně a novoměstské gymnasium u Piaristů.
  • XIV. zastavení – Tělo Ježíšovo kladou do hrobu. Donátor kaple: Kristián hrabě Waldštejn.

Biskup v Českých Budějovicích Arnošt Růžička byl donátorem opravy Kaple Kalvárie (kaple svatého Kříže).[2]

Kaple KalvárieEditovat

 
Kaple Kalvárie

Kaple Kalvárie stojí na východní straně od kostela svatého Vavřince. Byla postavena spolu s Křížovou cestou roku 1735 jako její předposlední zastavení. Na její čelní stěně je sgrafito Zmrtvýchvstání Krista, které maloval Jaroslav Reidl v roce 1936 podle předlohy od Mikoláše Alše. U kaple je sousoší Kalvárie a klec symbolizující Kristovo věznění – Žalář Kristův.

Kaple Božího hrobuEditovat

 
Kaple Božího hrobu

Kaple Božího hrobu byla postavena roku 1738 jako poslední zastavení původní křížové cesty. Stavba podle svatyně uvnitř chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě stojí mezi Petřínskou rozhlednou a Bludištěm. Jejími autory byli kněz Norbert Saazer a architekt Jan Ferdinand Schor, který zřejmě navrhl také vnitřní výmalbu.

Severojižně orientovaná kaple stojí ve svažitém terénu. Má obdélný půdorys ukončený polygonálním presbytářem o pěti stranách dvanáctiúhelníka. Průčelí kaple je členěno reliéfními pásy s ornamenty, které symbolizují závory na Kristově hrobě, znak Pilátovy pečetě, pečetě Annáše a Kaifáše a také pole se znakem devět křížů.

Vnitřní půlkruhová hrobová komora je zvenku zdobena slepou arkádou devíti lomených oblouků, ve kterých jsou štukové reliéfní ornamenty: jednoramenný kříž, trojice pěticípých hvězd, Davidova hvězda (Šalamounova pečeť), obdélný rám se třemi čtverci, v hlavní ose presbytáře je osmicípá hvězda, dál jsou tři hvězdy v rámu, zvíře se stromem, motiv akantu a posledním zobrazením je opět jednoramenný kříž. Nad středem hrobové komory je baldachýnová edikula tvořená arkádou na půdorysu šestiúhelníku. Ta je zakončená římsou a nad ní je helmicová střecha s bání a půlměsícem s hvězdou.

Uvnitř kaple jsou dvě oddělené místnosti: obdélnou Andělskou kaplí osvětlenou třemi okny se se prochází do půlkruhového prostoru uložení těla Krista, kde hrob je symbolizovám kamenným kvádrem. Nad místem hrobu je další oddělený prostor přístupný zespodu vřetenovým schodištěm. Klenba Andělské kaple je valená. Má proražen otvor, který ústí ven do středu základny baldachýnové edikuly a kterým byl odváděn kouř z lamp zavěšených nad oltářem a umístěných za sochou Krista.[2][pozn. 1]

Kilián Ignác Dientzenhofer kontroloval stavbu v srpnu 1738, protože se na ní objevila trhlina. Kaple byla několikrát opravována, například v roce 1883 musela být odstraněna pro havarijní stav baldachýnová edikula a nahrazena kopií. V roce 1935 byla při rekonstrukci kaple odhalena původní fresková výzdoba. Poslední rekonstrukce proběhla v roce na přelomu let 2018 a 2019.

Křížová cesta je spolu s kostelem, kaplí Kalvárie a kaplí Božího hrobu chráněna jako kulturní památka České republiky.[3]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Údajně je okno kaple umístěné tak, aby jím o Velikonocích ve tři hodiny odpoledne sluneční paprsek dopadal na obětní kámen, který je uprostřed kaple. Velikonoce jsou však pohyblivým svátkem a postavení slunce se mění.

ReferenceEditovat

  1. Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online Archivováno 4. 9. 2017 na Wayback Machine.
  2. a b c d ŠULC, Alois Ladislav: Všem Čechům posvátný vrch Petřín s kostelem svatého Vavřince. s. 12 - 14.
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-15]. Identifikátor záznamu 150923 : Kostel sv. Vavřince. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

LiteraturaEditovat

  • BEDRNÍK, Stanislav: Kostel sv. Vavřince a křížová cesta na Petříně, Praha 1935, s. 20.
  • EKERT, František: Posvátná místa královského hlavního města Prahy I, Praha 1883, s. 204.
  • PODLAHA, Antonín: Kaple Božího hrobu na Petříně v Praze. Památky archaelogické XXVIII, 1916. (s. 215)
  • ŘEPA, Tomáš. Kaple Božího hrobu v Čechách a na Moravě v období baroka. Brno, 2010 [cit. 2015-04-24]. Diplomová práce. Univerzita Palackého, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Pavlíček. s. 186 - 193. Dostupné online.
  • ŠKODA, Eduard: Pražské svatyně: kostely, kaple, synagogy, církevní sbory a modlitebny od úsvitu křesťanství na práh 21. Století, [ilustr. Jaroslav Drahokoupil]. – 1. vyd. – Praha : Libri, 2002. – 287 s.; 21 cm, ISBN 80-7277-098-5, s. 73.
  • ŠULC, Alois Ladislav: Všem Čechům posvátný vrch Petřín s kostelem svatého Vavřince. – Praha : vl.n., 1926. – 38 s. Dostupné online.

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat