Palliardi (rodina)
rodina italských barokních architektů
Palliardi byla rodina italských, v Čechách naturalizovaných architektů, stavitelů a sochařů doby baroka, klasicismu a historismu. Působili v 18.–19. století v českých zemích, zejména v Praze, kde bydleli. Stavěli a zdobili jak kostely, tak zámky, paláce a měšťanské domy. Několik křestních jmen se v rodině dědilo, a proto bývá přisouzení autorství některých děl někdy nejisté.
Po několika generacích stavitelů se v dalších generacích vyskytlo několik osobností významných i v jiných oborech.[1]
Známí členové
editovatPrvní generace:
- Jan Petr Palliardi (1645–1732, Praha), sochař a štukatér (např. reliéfy na vstupní fasádě jízdárny Pražského hradu).
Druhá generace:
- Karel Antonín Palliardi (1699–1756), syn Jana Petra, štukatér (např. výzdoba průčelí strahovské baziliky Nanebevzetí Panny Marie).[2]
- Michal Ignác Palliardi (1702–1751), syn Jana Petra, stavitel a štukatér, podílel se např. na štukové výzdobě kostela sv. Karla Boromejského (dnešní chrám sv. Cyrila a Metoděje) nebo na přestavbě kostela sv. Vavřince na Petříně.
Třetí generace:
- Antonín Fidelis Palliardi (1732–1757), syn Michala Ignáce, stavitel (již zaniklou kapli Panny Marie Pomocné v Šancích u Písecké brány nedokončil).
- Ignác Jan Nepomuk Palliardi (1737–1821), syn Michala Ignáce, architekt a stavitel. Upravil např. klasicistní fasády knihovny Strahovského kláštera, Kolovratský, Lobkovický, Ledeburský a Swéerts-Sporkův palác a řadu dalších domů, zejména na Malé Straně (např. dům U Červeného jelena); pro svou rodinu postavil na Smíchově usedlost Paliárku.
- Jan Nepomuk Jiří Palliardi (1744–1810), syn Michala Ignáce, stavitel.
Čtvrtá generace:
- Ignác Alois Palliardi (1765–1806), syn Ignáce Jana, dvorní stavitel, vedl klasicistní přestavbu kostela sv. Ducha na Starém Městě, radnice ve Velvarech,[3][4] Místodržitelského letohrádku (1805), podílel se na přestavbě sněmovního Thunovského paláce.
Pátá generace:
- Josef Václav Palliardi (1798–1870), syn Ignáce Aloise, dvorní stavitel.[5]
- Anton Alois Palliardi (1799–1873), syn Ignáce Aloise, lázeňský lékař ve Františkových Lázních, kde je po něm pojmenován Palliardiho pramen[6], amatérský ornitolog.[7]
Šestá generace:
- Karel Ignác Palliardi (1825–1896), syn Karla Josefa (1793–1871) a vnuk Ignáce Aloise, strýc Jaroslava,[8] c. k. rada zemského soudu, pražský měšťan a majitel domu U Červeného jelena na Malostranském náměstí č.p. 265/6, který odkázal městu Praha („Nadační dům manželů Karla a Karoliny Palliardi“, na seznamu kulturních památkek)[9]
Sedmá generace:
- Jaroslav Palliardi (1861–1922), syn Ignáce Aloise Augustina (1833–1899) a vnuk Josefa Václava,[10] moravský archeolog. Po Jaroslavu Paliardim je pojmenovaná chráněná památka Palliardiho Hradiště.[11]
Někteří z rodiny, pravděpodobně i stavitelé Ignác Jan Palliardi a jeho syn Ignác Alois, jsou pochováni v Praze na Malostranském hřbitově, místa ale nejsou přesně známa. Dochoval se tu pouze jeden hrob (vedle hrobky premonstrátů strahovského kláštera) – jednoduchá deska s vytesaným nápisem "Familie Gruft Palliardi" (Rodinná hrobka Palliardi). Hrob Karla Ignáce a jeho nejbližších je na Šáreckém hřbitově v Praze-Dejvicích.[12][13]
Galerie
editovat-
Pamětní deska Nadačního fondu Karolíny a Karla Palliardi, ul. Tržiště 265/6 na Malé Straně -
Pramen Palliardi ve Františkových lázních pojmenovaný po lékaři Antonu Aloisi Palliardim -
Pamětní deska Jaroslava Palliardiho na náměstí Míru čp. 10 v Moravských Budějovicích -
Palliardiho hradiště pojmenované po archeologovi Jaroslavu Palliardim -
Hrob rodiny Palliardi na hřbitově Šárka, Praha 6 - Dejvice -
Dům U Červeného jelena na Malostranském náměstí (2025) -
Detail desky s nápisem "Nadační dům Karla a Karoliny Palliardi" na domě U Červeného jelena (2008)
_02.jpg)
.jpg)
).jpg)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PULCOVÁ, Kateřina. Paměť a historie rodiny Palliardi – dva koncepty studia rodinné minulosti. Praha, 2022. 104 s. diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Blanka Altová. Dostupné online.
- ↑ Persons | abart. en.isabart.org [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Toman, Slovník českých výtvarných umělců, str. 239.
- ↑ Poche, Umělecké památky Čech I.-IV.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Pramen Palliardi ve Františkových Lázních | egeon.cz. egeon.cz [online]. [cit. 2025-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Kdo byl Anton Alois Palliardi1 - Časopis Vesmír. vesmir.cz [online]. [cit. 2021-02-25]. Dostupné online.
- ↑ Záhada hrobu notáře Palliardiho. www.nkcr.cz [online]. 2017-12-20 [cit. 2025-04-08]. Dostupné online.
- ↑ dům U Červeného jelena - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-04-09]. Dostupné online.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Palliardiho hradiště - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Malostranský hřbitov – po stopách stavitelů Prahy. Vltava [online]. 2020-08-11 [cit. 2025-04-09]. Dostupné online.
- ↑ VRBOVÁ, Pavla. O dvou nadačních domech na Malé Straně a rodinách Dausků a Palliardi. Věstník klubu Za starou Prahu. Praha: Za starou Prahu. Roč. LII. (XXIII.), čís. 1 / 2022, s. 26–29. Dostupné online.
Literatura
editovat- TOMAN, Prokop. Slovník československých výtvarných umělců. 1. vyd. Praha: B. Kočí, 1927. 453 s.
- SEYDLOVÁ, Miloslava. Umělecká rodina Palliardiů. Ochrana památek. 1952, roč. 27, čís. 1–2, s. 7–8. Dostupné online.
- Emanuel Poche a kol., Umělecké památky Čech I./IV. Praha 1977n.
- POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 423.
- Pavel Vlček a kol., Umělecké památky Prahy I./IV. Praha 1999n.
- VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 623 s. ISBN 80-85-983-61-3. S. 535.