Thunovský palác

Thunovský palác (někdejší Roupovský dům) se nachází v Praze na Malé Straně ve Sněmovní ulici 176/4 a je od roku 1964 kulturní památkou ČR. V budově zasedá Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.
Další významy jsou uvedeny na stránce Thunovský palác (rozcestník).

Thunovský palác (někdejší Roupovský dům) je památka a budova, kde zasedá Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, nacházející se v Praze na Malé Straně v ulici Sněmovní 176/4. Palác je od roku 1964 kulturní památkou,[1] zároveň je i součástí národní kulturní památky nazývané sídlo Parlamentu České republiky.[2]

Thunovský palác
ve Sněmovní ulici
Thunovský palác ve Sněmovní ulici
Thunovský palác
ve Sněmovní ulici
Základní informace
SlohKlasicismus
Výstavba1726
MateriálZdivo
StavebníkJan z Roupova
Další majiteléThunové
Současný majitelČeská republika
Poloha
AdresaSněmovní 176/4
Praha 1, Malá Strana
118 00  Praha 011, ČeskoČesko Česko
UliceSněmovní
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky39154/1-631 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Thunovský palác ve Sněmovní ulici v Praze

Původní Roupovský dům Jana z Roupova v roce 1650 koupila hraběnka Markéta Anna Thunová.

V letech 16621694 Thunové získali další dva objekty v sousedství. Během přestavby těchto objektů vznikl i dnešní hlavní jednací sál Poslanecké sněmovny Zemského sněmu Království českého.

Od roku 1779 zde provozovala italská operní společnost Pascala Bondiniho divadlo, které prý navštívil i Josef II., budova však v roce 1794 vyhořela.

V roce 1801 hraběnka Anna Marie Thunová palác prodala českým stavům a následně proběhla klasicistní přestavba pro potřeby Zemského sněmu. Palác původně upravený především pro stavovské kanceláře sloužil od roku 1861 jako sněmovna.[3] V roce 1903 byl Thunovský palác propojen s vedle stojícím palácem Smiřických, který také využíval parlament.

14. listopadu 1918 byla v paláci na prvním zasedání Revolučního národního shromáždění vyhlášena samostatnost Československa a Tomáš Garrigue Masaryk zvolen prezidentem. Poté zde zasedal senát, poslanecká sněmovna v té době zasedala v Rudolfinu.

V letech 19361940 proběhla další přestavba paláce. V 50. a  60. letech 20. století zde sídlila některá ministerstva. V letech 19681992 se palác stal sídlem České národní rady, která se po rozdělení Československa přetransformovala na Poslaneckou sněmovnu České republiky.

Od roku 1993 v paláci opět zasedá Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

 
Thunovský palác v době sídla Českého zemského sněmu.

Motto zobrazené ve štítě před vznikem republiky v roce 1918 znělo: "FRANCISCO II. AVSPICE REBVS PATRIAE AGVNDIS BOHEMIAE ORDINES MDCCCI". V pozdějších úpravách po vzniku republiky byl nahrazen mottem dnešním: "SALVUS REI PUBLICAE SVPREMA LEX ESTO" (blaho státu budiž nejvyšším zákonem).

ReferenceEditovat

  1. Thunovský palác - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  2. Sídlo Parlamentu České republiky - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. 
  3. SCHWARZENBERG, Karel. Obrazy českého státu. Praha: Melantrich, 1939. S. 122. 

Externí odkazyEditovat