Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (Strahov)

kostel v Praze na Strahově

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově byla založena roku 1140[1] členy řádu premonstrátů pro potřeby svého Strahovského kláštera. V jádru je bazilika románská trojlodní s gotickou příčnou lodí.[2] Během staletí byla bazilika mnohokrát přestavována, a proto zde lze najít ukázky mnoha stavebních slohů.[2] Pro kostel jsou charakteristické dvě vysoké štíhlé věže, které jsou dominantou okolí.[3]

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
v Praze na Strahově
Pohled ze dvora
Pohled ze dvora
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťHradčany
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická církev
Architektonický popis
Stavební slohbaroko na románském základě
Výstavba1140
Specifikace
Délka63 m
Šířka10 m
Další informace
AdresaStrahovské nádvoří, Praha 1-Hradčany
UliceStrahovské nádvoří
Kód památky11720/1-904 (PkMISSezObr) (součást památky Strahovský klášter)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Působili zde slavní varhaníci Jan Křtitel Kuchař a Robert Führer. V roce 1787 si na zdejších varhanách zaimprovizoval Wolfgang Amadeus Mozart.[2] Původní varhany byly po roce 1900 vyměněny.[2]

PopisEditovat

ArchitekturaEditovat

 
Interiér

Základ kostela tvoří románský stavební sloh, trojlodní architektura s příčnou gotickou lodí a dvěma průčelními věžemi se zbytky gotických kleneb.

Kostel je dlouhý 63 metrů a široký 10 metrů.

ExteriérEditovat

Na západním průčelí jsou sochy - zleva:

  • sv. Augustin, jehož řeholí se premonstráti řídí
  • sv. Adrián
  • sv. Jakub
    • gorkumští mučedníci - dva řádoví svatí, kteří byli ve skupině 19 kněží a řeholníků z nizozemského města Gorkum (dnešní Gorinchem), které 9. července 1572 kalvinisté oběsili pro jejich věrnost katolické víře v Brielle.
  • sv. Norbert - zakladatel řádu

Nahoře na štítě je socha beránka, kolem něhož je latinský nápis: Vidi supra montem Sion agnum (česky: Viděl jsem beránka nad horou Sion - tím míněn Strahov).

InteriérEditovat

V závěru chóru se nachází mramorový hlavní oltář s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie (nejde o klasický obraz) a sochami sv. Augustina, Norberta a Heřmana Josefa. Na jižní straně chóru (u opatského sedes) je symbolický náhrobek krále Vladislava II. (který byl v kostele pohřben, ale přesné místo jeho hrobu není známo). Na protější, severní straně je náhrobek strahovského opata a pražského arcibiskupa Jana Lohelia. Chórové lavice jsou barokní, z doby opata Questenberka. Pod chórem je hrobka opatů a hrobka řeholníků. Chór je od lodi oddělen mramorovou „mřížkou“ s kovaným barokním nástavcem (lektorium).

V lodi při pilířích mezilodních arkád stojí 10 barokních bočních oltářů, jejichž obrazy malovali Leopold Willmann, J. Liška a F. X. Palko:

  • Narození Páně
  • Božského Srdce Páně
  • sv. Jana Nepomuckého
  • sv. Máří Magdaleny
  • Obrácení sv. Pavla
  • sv. Martina
  • sv. Anny
  • sv. Augustina
  • Českých patronů
  • Navštívení Panny Marie

Nad oltáři na stěnách hlavní lodi bylo do vpadlých polí vsazeno 10 obrazů cyklu Život sv. Norberta, namalovaného pro tento kostel v letech 1626-1630 v dílně malíře Jana Jiřího Heringa k přenesení světcova těla z Magdeburku, které zorganizoval opat Questenberg roku 1627. Proto na obrazech vystupují jak historické postavy z Norbertova života, tak soudobé osobnosti. Obrazy byl poničeny při obléhání Prahy v roce 1743, a po té část sňata a odvezena do premonstrátského kláštera v Milevsku. Zpět byly vráceny teprve roku 2010. Každá olejomalba na plátně má rozměry 5 × 2,4 metru a v letech 2016–2018 byla sňata, restaurována a dočasně vystavena v ambitech strahovského kláštera.

Pod jižní lodí u sakristie je prázdná hrobka. Z této lodě je přístupná boční kaple Panny Marie Pasovské. V této kapli je barokní oltář. Pod kaplí je hrobka polního maršála Pappenheima a vedle ní prázdná hrobka, v níž si přál být pohřben Albrecht z Valdštejna.

Ze severní boční lodě je přístupná kaple sv. Norberta. Tuto boční loď uzavírá malá, zhruba čtvercová kaple, zasvěcená Utrpení Páně. Nachází se v ní oltář se sochou bičovaného Krista.

V boční kapli sv. Norberta je oltář sv. Norberta se sarkofágem obsahujícím ostatky tohoto světce a oltář sv. Voršily a jejích družek, mučednic, obsahující některé jejich ostatky (které věnoval klášteru kolínský arcibiskup Konrád v roce 1256). Pod kaplí je hrobka měšťanů z Pohořelce.

HistorieEditovat

 
Západní průčelí

Kostel byl vybudován jako součást kláštera premonstrátů, založeného z iniciativy olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka ve 12. století. Z románské éry kostela a kláštera se dochoval půdorys kostela a některé architektonické prvky v kvadratuře.

Kostel byl následně několikrát přestavován. Na přelomu 16. a 17. století však byl již v poměrně žalostném stavu. V pořádku byla pouze kaple sv. Voršily, kde konala bohoslužby malá premonstrátská komunita. Současná barokní podoba je výsledkem barokní přestavby z doby opata Kašpara Questenberka. Opat Questenberk v roce 1627 přenesl do Prahy z Magdeburgu ostatky zakladatele řádu – sv. Norberta, a v souvislosti s tím bylo zasvěcení kaple změněno na sv. Norberta.

V roce 1742 byl kostel poničen bombardováním, následně byl rekonstruován podle plánů Anselma Luraga. V této architektonické podobě se zachoval v podstatě dodnes. Kostel byl vymalován J. W. Neunhertzem a strahovským premonstrátem Siardem Noseckým. V roce 1774 postavil v kostele varhany další strahovský premonstrát, Lohel Oehlschlägel.

V 90. letech 20. století byl v kostele instalován nový oltář čelem k lidu, ulitý z bronzu dle návrhu Egina Weinerta z Kolína nad Rýnem.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Pražské kostely - popis objektů [online]. [cit. 2008-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-06-2008. (česky) 
  2. a b c d Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově [online]. turistik.cz [cit. 2008-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-09-2008. (česky) 
  3. Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Strahově [online]. Magistrát hl. m. Prahy [cit. 2008-08-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 25-08-2013. (česky) 

Externí odkazyEditovat