Otevřít hlavní menu

Kostel svatého Jakuba Většího (Sněžná)

kostel ve Sněžné

Kostel svatého Jakuba Většího je poutní římskokatolický, dříve filiální kostel ve Sněžné, místní části města Krasliceokrese Sokolov. Kostel se nachází přibližně 2,5 km jihozápadně od Kraslic. Okolo kostela rostou památné stromy Sněženské lípy.

Kostel svatého Jakuba Většího
ve Sněžné
Kostel sv. Jakuba Většího ve Sněžné
Kostel sv. Jakuba Většího ve Sněžné
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Karlovarský
Okres Sokolov
Obec Kraslice
Lokalita Sněžná
Souřadnice
Kostel sv. Jakuba Většího ve Sněžné
Kostel sv. Jakuba
Většího ve Sněžné
Poloha kostela na mapě České republiky
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze plzeňská
Vikariát sokolovský
Farnost Kraslice
Užívání příležitostné
Architektonický popis
Stavební sloh baroko
Specifikace
Stavební materiál kámen, zdivo
Odkazy
Kód památky 36207/4-703 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od roku 1963 celý areál kostela spolu s kaplí Božího hrobu chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Obsah

HistorieEditovat

Přesná doba vzniku není známa, nejspíše zde stojí od samého počátku existence vsi, tedy od konce 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1508, kdy kostel patřil pod diecézi v Regensburgu a je uváděn ve vizitační zprávě. Je zde zřejmá vazba na mnišský cisterciácký řádwaldsassenského kláštera. V první polovině 17. století byl na obvodových zdech středověké stavby postaven nový kostel, současnou barokní podobu získal svatostánek kolem roku 1720. Po skončení druhé světové války došlo k odsunu německého obyvatelstva a kostel postupně chátral. Na chátrání se podílela i odlehlost kostela. K záchraně kostela došlo v devadesátých letech 20. století.[2] Kostel spolu s kaplí sv. Kříže tvoří přírodní kout ticha, zamyšlení a možné meditace.

ArchitekturaEditovat

Původní, raně gotická stavba byla dřevěná, dlouhá pouhých 16 metrů. Současná barokní podoba je jednolodní obdélná stavba s polygonálním presbytářem v šíři lodi. Stěny presbytáře jsou členěny vpadlými poli. Kostel má sedlovou střechou pokrytou šindelem. Nad západním průčelím se zvedá sanktusová věž zakončená malou cibulovou bání. Nad presbytářem je obdobná věžička s jehlanovitým zakončením. Kolem kostela byla vybudována kamenná zeď, která ohraničovala hřbitov. Na hřbitově se pohřbívalo až do roku 1883.[2]

InteriérEditovat

 
Interiér kostela

Při vstupu do kostela zaujme na první pohled dřevěný táflovaný strop. Tříramenná kruchta a její nosné sloupy jsou rovněž ze dřeva. Mnohé umělecké artefakty, které byly vytvořeny přímo pro tento kostel, však byly zničeny či rozkradeny. Mezi ně patří i hlavní oltář, řezbářské dílo vrcholného baroka s bohatou architekturou vytvořenou z akantových listů. Tato kompozice byla doplněna o figury andílků, v edikule stávala středověká socha sv. Jakuba Většího. Na evangelní straně se nachází téměř v životní velikosti barokní řezby Olivetské hory. Na epištolní straně, je tzv. hornický oltář s pozdně barokní sochou Panny Marie Bolestné. Socha bývala původně ve starém, dnes již neexistujícím kostele v Kraslicích. Do interiéru kostela se dostala až později. V kostele je rokoková kazatelna z roku 1800. Figurální výzdoba kazatelny byla ukradena po roce 1990. V kostele bývaly kdysi také dva barokní dřevěné relikviáře sv. Floriána a sv. Rocha. Byly to kvalitní barokní práce ze třicátých let 18. století. Na kruchtě jsou dva zajímavé obrazy, jež představují výjevy z pověstí o založení kostela. Jejich autorem je kraslický malíř Andreas Dietz (1778-1857). Na čelní straně kruchty je obraz s námětem Poslední večeře.[2]

Poutní tradiceEditovat

Poutní tradice na Sněžné získala na významu v průběhu 17. století. Tu podpořil i majitel panství Jan Hartvík Nostic, který poddaným na panství nařídil v sobotu 25. července 1671, na svátek sv. Jakuba Většího, vykonat náboženskou pouť do Sněžné. Uctívána je zde socha sv. Jakuba Většího, pozdně gotické dílo z lipového dřeva. O této soše se také zmiňuje tzv. farářská relace z roku 1676. Stáří sochy sv. Jakuba je většinou kladeno do období kolem roku 1500. Původně byla umístěna ve skříni oltářního nástavce, nyní je z bezpečnostních důvodů mimo kostel. Ke kostelu vedla křížová cesta od Sněženského vrchu. Roku 1905 zde byly vztyčeny sloupky a do nich umístěny železné reliéfy všech čtrnácti zastavení. Ty byly odlity v železárně v Šindelové. Od padesátých let 20. století docházelo k jejich zničení, poslední zastavení stálo ještě v roce 1963. Zastavení dokumentují už jen dobové fotografie.[2]

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-07-05]. Identifikátor záznamu 148048 : kostel sv. Jiljí. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c d PROKOP, Vladimír ml.; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 383-387. 

LiteraturaEditovat

  • KOTĚŠOVEC, Václav. Pohledy do historie měst a obcí Kraslicka. 1. vyd. Praha: Svazek měst a obcí Kraslicka, 2011. 271 s. ISBN 978-80-86289-70-0. 

Externí odkazyEditovat