Kostel svatého Jakuba Většího (Jičín)

kostel a kulturní památka v Jičíně

Kostel svatého Jakuba Většího v Jičíně je římskokatolický farní kostel postavený po roce 1627 v barokním slohu. Je hlavním chrámem jičínské římskokatolické farnosti a arciděkanství královéhradecké diecéze. Nachází se na náměstí, poblíž Valdické brány v historické části města Jičína, ve stejnojmenném okrese Královéhradeckého kraje. Je přímo propojen barokní chodbou s vedlejším valdštejnským zámkem.[1] Budova fary-děkanství se nachází poblíž zadní části kostela.

Kostel svatého Jakuba Většího v Jičíně
Kostel sv. Jakuba Většího, Valdštejnovo nám., Jičín.JPG
Místo
Stát ČeskoČesko Česko
Kraj Královéhradecký
Okres Jičín
Obec Jičín
Souřadnice
Základní informace
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze královéhradecká
Vikariát jičínský
Farnost Jičín
Status farní kostel
Architektonický popis
Architekt Nicolò Sebregondi
Stavební sloh barokní
Typ stavby kostel
Výstavba 1627
Odkazy
Ulice Valdštejnovo náměstí
Oficiální web https://www.jicin.farnost.cz/kostely
Kód památky 38031/6-1072 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Vstupní část kostela

Kostel nechal postavit Albrecht z Valdštejna v těsném sousedství svého zámku, na parcelách zbouraných měšťanských domů, poté, co původní farní kostel sv. Jakuba předal řádu jezuitů a ti si při něm vybudovali kolej.

Základní kámen kostela byl položen v roce 1627. Architektem byl Giovanni Battista Pieroni, podle jehož návrhu byla stavba na půdorysu řeckého kříže s vložením věžovitých kaplí a předstupujícím pilastrovým průčelím. Stavbu zprvu vedl Andrea Spezza, Valdštejnův dvorní architekt, po jeho úmrtí v roce 1628 převzal vedení stavby Valdštejnův stavitel Nicolò Sebregondi.

Kostel zamýšlen jakožto katedrála pro nové biskupství, tento plán však skončil násilnou smrtí Albrechta z Valdštejna. Výstavba byla zastavena a zamýšlená kupole spolu se čtyřmi věžemi již nikdy nebyly dokončeny. Ke zprovoznění a následného předání kostelu došlo až v roce 1655, farníci mezitím navštěvovali původní farní kostel u jezuitů.

Kostel za dobu své existence dvakrát vyhořel. Poprvé vyhořel v roce 1681, po němž bylo zapotřebí celý vnitřek kostela nově omítnout a v patře byly zřízeny dvě panské oratoře a následně v roce 1701 došlo k vysvěcení kostela. Podruhé v roce 1768, po němž došlo k rozsáhlejším škodám. O rok později došlo k propojení oratoře s panským sídlem a zámkem.[2]

Popis kostelaEditovat

Interiér kostelaEditovat

 
Interiér kostela

Malby a obrazyEditovat

O vnitřní malby včetně obrazů se postaral malíř rokoka a začínajícího klasicismu Josef Kramolín. Strop kopule je pokryt ilusivní malbou a pod kopulí ve sférických trojúhelnících se nacházejí obrazy evangelistů - Matouše, Marka, Lukáše a Jana. V transeptu se pod římsou nacházejí obrazy čtyř západních církevních otců - sv. Ambrože, sv. Augustina, sv. Řehoře Velikého a sv. Jeronýma.

Hlavní oltářní obraz je nesignovaný a zachycuje bitvu u Clavija roku 844, ve které Ramiro z Leonu porazil Saracény. Nad vojskem se zjevuje sv. Jakub na bílém koni a dodává Španělům odvahu k boji.

Sochy a oltářeEditovat

 
Barokní budova děkanství u sv. Jakuba

Okolo hlavního oltáře se nacházejí sochy v nadživotních velikostech vyobrazující apoštoly sv. Petra a sv. Pavla. U jižních stěn příčné lodi se nacházejí pozdně barokní oltáře Panny Marie a Nejsvětějšího Srdce Páně z řezbářské dílny Jelínků v Kosmonosích. Tyto oltáře jsou vyrobeny z polychromovaného dřeva a umělého mramoru.

Při bočních stěnách kostela, v závěrech transeptu, se nacházejí oltáře sv. Anny a sv. Rodiny. I tato umělecká řezbářské díla zhotovená okolo roku 1770 jsou z dílny Jelínků v Kosmonosích.

Sochy k těmto oltářům byly přidány na začátku 20. století.

PresbytářEditovat

Mramorové desky presbytáře jsou připomínkou obětí Prusko-rakouské v roce 1866 a obětí války mezi Rakouskem-Uherskem a Osmanskou říší v roce 1878.

VarhanyEditovat

V kostele se nacházejí pozdně romantické varhany na kůru zhotovené v roce 1903 firmou Emanuel Štěpán Petr z Prahy. V roce 2004 byla zahájená jejich rekonstrukce, která byla dokončená v roce 2018. Rekonstrukce stála 3 500 000 Kč.[3]

ZvonyEditovat

Zvony byly do kostela pořízeny až v roce 1992. Jedná se o zvony - Svatý Jakub, Svatý Josef a Paní Zdislava

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kostel sv. Jakuba Většího, Jičín - Církevní stavby - Český ráj - Jičín. www.jicin.org [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  2. Kostely | Římskokatolická farnost - arciděkanství Jičín. www.jicin.farnost.cz [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 
  3. Adoptujte píšťaly, přispějete na opravu varhanů v kostele sv. Jakuba: Jičín. www.mujicin.cz [online]. [cit. 2019-03-14]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat