Giovanni Battista Pieroni

Giovanni Pieroni (1586 San Miniato, Florencie1654) byl raně barokní italský architekt, fortifikační inženýr a urbanista, který značnou část svého života působil v českých zemích.

Giovanni Battista Pieroni
Rodné jménoGiovanni Battista Pieroni da Galiano
Narození5. března 1586
Florencie
Úmrtí7. listopadu 1654 (ve věku 68 let)
Vídeň
Povoláníastronom, matematik, architekt, astrolog, stavitel, právník a scénograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Na tuto kapitolu je přesměrováno heslo Giovanni Pieroni.

ŽivotEditovat

Otcem Giovanniho Battisty Pieroniho byl Alessandro Pieroni, dvorní architekt italského rodu Medicejských.

Během studií práv na univerzitě v Pise se seznámil s Galileem Galilei, s nímž ho pojil zájem o matematiku a astronomii a s nímž si i později čile dopisoval. Později se seznámil také s Johannem Keplerem.[1] Šíře Pieroniho zájmů byla veliká, nejvíce se však uchytil jako stavitel a fortifikační inženýr.[2]

V této roli vstoupil v roce 1622 do habsburských služeb v Praze. Projektoval, upravoval a rozšiřoval pevnosti zpočátku zejména v Uhrách, ale později i jinde na území Habsburské říše. Zastával pozici císařského pevnostního architekta a podílel se například na fortifikačních pracích a plánech pro Uherské Hradiště, Bratislavu, Ostřihom, Komárno, Kladsko, Terst, dokonce i Prahu nebo Vídeň, v letech 164049 také dohlížel na posílení brněnského fortifikačního systému včetně Špilberku.[3]

Brzy začal působit i jako stavitel pro význačné představitele šlechty působící v českých zemích, například Jana Oldřicha z Eggenbergu, Jaroslava Bořitu z Martinic, Karla z Liechtensteina nebo Ottavia Piccolominiho.[3] Zvláště významné jsou jeho práce pro Rombalda Collalta ve Vídni a v BrtniciJihlavy[3][4] a především pro Albrechta z Valdštejna. S ním jakožto s vrchním velitelem císařských vojsk spolupracoval na stavbách pro armádu, zároveň mu ale projektoval i řadu soukromých staveb v Praze a v Jičíně, kde měl podle všeho zásadní podíl na plánech na ucelenou přestavbu města v reprezentativní centrum Valdštejnova Frýdlantského vévodství.[1][2][5][6]

Až do své smrti roku 1654 zůstává Pieroni činný v císařských službách i u stavebníků z řad šlechty.[3]

DíloEditovat

 
Valdštejnský palác
 
Valdštejnská lodžie

Pieroni byl zřejmě jedním z prvních významných raně barokních architektů působících ve střední Evropě. Mezi jeho spolupracovníky patřili mj. významní barokní architekti Baccio del Bianco, Nicolò Sebregondi či Carlo Lurago.[3] Během svého života projektoval množství nejen fortifikačních, ale též církevních a sídelních či reprezentačních staveb. Zabýval se také urbanismem či komponovanou krajinou, mnohé z jeho plánů však nebyly realizovány, u některých staveb není jeho autorství zcela prokazatelné.[2][6]

Stavby, na nichž se Pieroni podílel (výběr)Editovat

 
Kaple Nanebevzetí Panny Marie, zámek Náchod

ReferenceEditovat

  1. a b ULIČNÝ, Petr. Architektura Albrechta z Valdštejna: italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635. Praha: [s.n.], 2017. ISBN 978-80-7422-564-2. 
  2. a b c GOTTLIEB, Jaromír. Jičín - Valdštejnovo pole neválečné: teorie a poznámky k problematice plánování jičínské raně barokní aglomerace v letech 1621-1634. Jičín: [s.n.], 2015. ISBN 978-80-87486-05-4. 
  3. a b c d e FIDLER, Petr. Císařský architekt a pevnostní stavitel Giovanni Pieroni. Opuscula Historiae Artium. Roč. 64, s. 2–60. Dostupné online. 
  4. Perenská cesta [online]. trebihost.cz [cit. 2008-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-11. 
  5. FUČÍKOVÁ, Eliška; ČEPIČKA, Ladislav. Valdštejn: Albrecht z Valdštejna Inter arma silent musae?. Praha: [s.n.], 2007. ISBN 978-80-200-1565-5. Kapitola Elementy Valdštejnova Jičína. 
  6. a b HÁJEK, Pavel. Česká krajina a baroko: urbanismus českého baroka na příkladu města Jičína a jeho okolí.. 2. vyd. Jičín: [s.n.], 2019. 

Externí odkazyEditovat