Valdická brána
Valdická brána je pozůstatkem městského opevnění. Stojí v centru města Jičína (Valdštejnovo náměstí čp. 102) a stala se jeho dominantou. Několikrát vyhořela. V šestnáctém století byla na místě původní brány postavena dvoupatrová hranolovitá budova s průjezdem. V sedmnáctém století byla zastřešena. Během osmnáctého století bylo dostavěno třetí a čtvrté patro s ochozem. V roce 1840 byla při opravě postavena vysoká jehlanová střecha. Tato podoba brány zůstala zachována do současnosti.
| Valdická brána | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Pojmenováno po | Valdice |
| Poloha | |
| Adresa | Jičín,  Česko |
| Souřadnice | 50°26′12,12″ s. š., 15°21′11,88″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 30932/6-1070 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Městské opevnění s Valdickou bránou) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Je vysoká 52 metrů, ochoz se nachází ve 32 metrech. Brána je přístupná veřejnosti jako rozhledna. Konají se zde výstavy či divadelní představení. Městské opevnění s Valdickou bránou bylo zapsáno jako kulturní památka 3. května 1958 do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky pod číslem 30932/6-1070.
Historie
editovatPůvodní brána byla postavena snad v letech 1480 –1487, kdy vlastníkem panství a města byl Samuel z Hrádku a Valečova, zastávající úřad podkomořího.[1] V letech 1540 a 1545 postihly město velké požáry. Trčkové z Lípy zahájili přestavbu města společně s budováním nových zděných hradeb. Na místě starší brány byla postavena v letech 1568 –1578 nová dvoupatrová hranolovitá budova s průjezdem. Při stavbě se využilo i starší gotické zdivo.[2] Další požár v roce 1589 bránu výrazně poničil. Při přestavbě byla zvýšena o třetí patro. Bylo rozšířeno točité schodiště na jižní straně brány ve válcové věži.[3] [4] Brána byla součástí opevnění města na východní straně. Používaly se pro ni různé názvy jako Vysoká, Nová, Hradecká nebo Brána věžová.
Plány italských architektů, které do Jičína pozval Albrecht z Valdštejna, počítaly s jejím zbořením vzhledem k rozšíření náměstí. V roce 1634 vévoda zemřel a další úpravy města se neprovedly. Kolem roku 1637 byla střecha brány opravena a zakončena plechovou makovicí. Požár v roce 1681 poničil orloj i zvony. Střecha byla opravena a získala prostou jehlanovou podobu s vikýřem. Další požár z října roku 1768 poničil velkou část města i bránu. O rok později byla opravena stavitelem Filipem Hegrem zvýšena o další patro zakončené helmicí a lucernou ozdobenou lvem. Po roce 1769, ve slohu pozdního baroka a nastupujícího klasicismu bylo dostavěno čtvrté patro s ochozem. Během roku 1816 byla zbořena Pražská a Velišská brána. Hradby přestaly být udržovány.[2] Zachována zůstala pouze Valdická brána. Stavitel Josef Opolzer prováděl přestavbu v roce 1840. Brána získala dřevěný ochoz kolem hlásnice a nad ní byla postavena vysoká jehlancová střecha. Brána byla ještě několikrát opravována, například po roce 1883 byly opraveny okenice, hromosvod, zdivo a zvony. Opravena a natřena byla střecha a pozlacena malá báň, kterou je věž ukončena. V nitru báně byla nalezena písemnost z roku 1769 a další listinu přidal ředitel jičínského gymnázia František Lepař. Opravu hodin provedl hodinář Tomáš Cibulka.[3] Průjezd, tvořený pozdně gotickou křížovou klenbou s dvojitými žebry[4], spojuje Valdštejnovo a Žižkovo náměstí.
V roce 1935 byla opravena kamenná bosáž. Střecha měla být pokryta mědí, ale v předválečném čase nebyly na opravu peníze. Poměděn byl český lev na vrcholu, držící znak města. Další pamětní listina archiváře Jaroslava Sommerschuheho byla vložena do báně v listopadu 1939.
Během historie brány zde bývala celní služba. Za Valdštejnovy éry zde bylo i vězení. Vojsku sloužila také prachárna. Lze zmínit i archiv bývalého krajského úřadu nebo sklad munice Národní gardy.
K ochozu měří věž 31,28 m, k vrcholu 55,85 m. K vyhlídkovému ochozu vede 156 schodů. Brána zůstala zachována jako jediná součást středověkého opevnění města. Psal o ní například Karel Václav Rais. Známé jsou také propagační plakáty pražského architekta J. Horáka.
V původním bytě věžníka probíhají kulturní akce, výstavy nebo divadelní představení. Z vyhlídkového ochozu poskytuje brána výhled na široké okolí od Zvičiny přes Krkonoše, Kozákov až k Ještědu.[5][6]
Galerie
editovat-
Pohled na bránu z Valdštejnova náměstí -
Valdická brána -
Pohled z místa před branou -
Valdická brána pohled z ulice Pod Koštofrankem -
Valdická brána, schodiště -
Valdická brána, pohled z Žižkova náměstí, 2019
.jpg)
| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 16 000 |
| 2016 | 23 000 |
| 2017 | 28 000 |
| 2018 | 23 000 |
| 2019 | 26 000 |
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ BRANIŠOVÁ, Klára. Valečovští z Valečova. 2016 [cit. 2024-02-02]. Bakalářská práce. Univerzita Hradec Králové, Filozofická fakulta. Dostupné online.
- ↑ a b Jičín. www.interregion.cz [online]. [cit. 2024-02-02]. Dostupné online.
- ↑ a b FAJSTAUEROVÁ, Hana. Valdická brána. hurá, muzeum! [online]. Regionální muzeum a galerie v Jičíně, 2019 [cit. 2.2.2024]. Dostupné online.
- ↑ a b MEZERA, Martin. Naučná stezka po valdštejnských památkách v Jičíně. 2008 [cit. 2024-02-03]. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné online.
- ↑ Valdická brána v Jičíně [online]. Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ VESELÝ, Jaroslav. Valdická brána, typická dominanta města. Jičínský deník. 2011-10-06. Dostupné online [cit. 2024-02-03].
