Kostel svatého Františka z Assisi (Krakov)
Kostel svatého Františka z Assisi (polsky Kościół św. Franciszka z Asyżu) je jedním z kostelů v polském Krakově. Ke kostelu patří i přilehlý františkánský klášter.
Kostel svatého Františka z Assisi | |
---|---|
Kostel sv. Františka v Krakově | |
Místo | |
Souřadnice | 50°3′32,86″ s. š., 19°56′8,61″ v. d. |
Základní informace | |
Zasvěcení | František z Assisi |
Další informace | |
Oficiální web | Oficiální web |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatKostel s klášterem nechal založit polský kníže Boleslav V. Stydlivý, který je zde i pohřben. Stavba kostela byla zahájena v roce 1237 (příchod františkánů, do Krakova je z Prahy přivedl Jindřich II. Pobožný). Dokončena byla pravděpodobně v roce 1269 (pohřbena zde byla blahoslavená Salomea – sestra Boleslava Stydlivého), nicméně práce na kostele pokračovaly i nadále. 15. února 1385 byl v kostele pokřtěn litevský velkokníže a budoucí polský král Vladislav II. Jagello [1]. V 15. století došlo k dalším gotickým úpravám a v 17. století k úpravám barokním. V roce 1850 byl kostel silně poškozen požárem.
Interiér kostela
editovatKostel má tři kaple – kapli blahoslavené Salomei, kapli Utrpení Páně a kapli Bolestné Matky Boží.
Nejzajímavější je kaple Utrpení Páně, v níž je umístěna socha Bolestného Krista a na stěnách visí obrazy zachycující utrpení Páně, které jsou dílem Józefa Mehoffera (mj. žák Jana Matejki). Je zde také hrob blahoslavené Anieli Salawové, beatifikované v roce 1991 papežem Janem Pavlem II. Dále je v kapli vystavená replika Turínského plátna
V kapli blahoslavené Salomei se nacházejí ostatky této blahoslavené. V 2. polovině 17. století byl v kapli vybudován nový oltář z mramoru a alabastru se soškami mj. knížete Boleslava V. Stydlivého a jeho matky kněžny Grzymisławy a také s obrazem s vizemi blah. Salomei. Ve nice vedle oltáře je umístěna truhla s kostmi knížete Boleslava V. Stydlivého.
V kapli Bolestné Matky Boží je umístěn obraz Bolestné Matky Boží obklopené anděli, kteří drží insignie utrpení Páně.
Interiér kostela je zařízen v neogotickém stylu. Zvláštní pozornost zasluhují polychromie a vitráže, které jsou dílem Stanisława Wyspiańského. Nejvýznamnější je vitráž nad hlavním vchodem, nazvaná "Bůh Otec - Staniž se" [1], zobrazující Boha v okamžiku stvoření světa.
V klášteře nějaký čas působil i svatý Maxmilián Kolbe.
Reference
editovat- ↑ a b Kolektiv: Polska na weekend, Bielsko-Biala 2003, str. 551, ISBN 83-7304-183-4
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Františka z Assisi na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky krakovských františkánů (polsky)
- Kostel svatého Františka z Assisina stronie polska-org.pl (polsky)
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół św. Franciszka z Asyżu w Krakowie na polské Wikipedii.