Kostel svatého Bartoloměje (Lipá)

kostel v Lipé

Římskokatolický filiální[1] kostel svatého Bartoloměje v Lipé v okrese Litoměřice je pozdně barokní sakrální stavba stojící na malé vyvýšenině po západní straně silnice, která obcí prochází.[2] Od 3. května 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Kostel svatého Bartoloměje
v Lipé
Zvonice a kostel sv. Bartoloměje v Lipé
Zvonice a kostel sv. Bartoloměje v Lipé
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLitoměřice
ObecTřebenice
LokalitaLipá
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlitoměřický
FarnostSutom
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o Noci kostelů
Současný majitelfarnost Sutom
ZasvěceníBartoloměj
Architektonický popis
Stavební slohpozdní baroko
Výstavba1788
Specifikace
Délka13,24 metrů
Šířka8,6 metrů
Umístění oltářena východ
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
Kód památky42695/5-2192 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

 
Presbytář kostela sv. Bartoloměje v Lipé
 
Zvonice u kostela v Lipé

První písemná zmínka o kostelu je z roku 1352 a nachází se v registru papežského desátku, přičemž o patronátní právo se dělili majitelé vesnice. Podle odkrytého záklenku raně gotického portálu byl postaven již na přelomu třináctého a čtrnáctého století.[4] Jednalo se pravděpodobně od počátku o nevelkou bezvěžovou stavbu obklopenou hřbitovem s kamennou zdí. Roku 1788 proběhla důkladná pozdně barokní přestavba,[2] při které byl zbořen starý, nejspíše kvadratický presbytář, a nahrazen novým s půlkruhovým zakončením.[5] Neznámo kdy, byl opatřen sice nevzhlednou, ale poměrně trvanlivou omítkou brizolitového charakteru. Jedná se o tvrdou cementovou omítku. Po vysídlení německy mluvícího obyvatelstva v roce 1945 kostel, stejně jako řada dalších objektů v obci, začal pustnout.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Sutom.

Architektura editovat

Jedná se o obdélnou jednolodní stavbu s téměř čtvercovou lodí (6,72 × 6,14 metru[4]) a polokruhovým závěrem. Po jižní straně se nachází sakristie a po severní straně lodi je předsíň. Boční stěny, závěr i průčelí jsou hladké. Předsíň je s vpadlými poli a trojúhelným štítem. V západních nárožích jsou mohutné opěrné pilíře.[2] V průčelí je segmentově zakončené okno a zazděný. Obvodové zdivo lodi silné okolo 1,1 metru[4] je středověkého původu z poslední čtvrtiny třináctého století.[6]

Uvnitř je široký presbytář s neodsazeným oblým závěrem a plochým stropem. Triumfální oblouk je široký a polokruhový. V lodi je strop a prkenná kruchta s konvexně vyloženým středem. Po severní straně je pravoúhlý výklenek, ve kterém se nachází hrotitý vstup do čtvercové předsíně. Ta je sklenutá valenou klenbou s lunetami.[2] Sakristie má plochý strop. V její východní stěně je zazděný vchod do exteriéru.[7]

Zařízení editovat

Hlavní oltář tvoří plochá dřevěná kulisa s iluzívně malovanými sloupy a zobrazením Boha Otce mezi anděly z počátku osmnáctého století. Jedná se o barokní práci s novodobým obrazem sv. Bartoloměje. Na brankách je dvojice kruhových, na dřevě malovaných obrázků z počátku 18. století. Je zde namalováno: Narození Páně, Klanění Pastýřů, Dvanáctiletý Kristus v chrámě a Madona. Barokní zpovědnice pochází ze druhé čtvrtiny 18. století. Obraz svatého Vincence Ferrerského je z poloviny 18. století. Sousoší Ukřižování s Maří Magdalénou je z první poloviny 18. století. Barokní krucifix a soška sv. Anny s Pannou Marií pochází z první poloviny 18. století.[2]

Okolí kostela editovat

Kolem kostela je areál hřbitova, který je ohrazený kamennou zdí. Do ní je v koutě vetknuta hranolová, nízká, zděná zvonice se zaoblenými nárožími, která byla postavena nejpozději v roce 1788. Má polokruhově zakončený vstup a velká okna se stlačeným obloukem. Na střeše je pak osmiboká zvonička. Nedaleká socha sv. Jana Nepomuckého je s reliéfy svatého Floriána, svatého Josefa a svatého Matěje z poloviny 18. století.[2]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 184–185. 
  2. a b c d e f Umělecké památky Čech. K/O. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Lipá /Litoměřice/, s. 262. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-06-17]. Identifikátor záznamu 154902 : Kostel sv. Bartoloměje, Lipá. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. a b c Oltářík. Hrad Jakoubka z Vřesovic. Příprava vydání Ivan Lehký, Milan Sýkora. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2015. 134 s. ISBN 978-80-86531-14-4. S. 75. Dále jen Lehký, Sýkora (2015). 
  5. Lehký, Sýkora (2015), s. 79
  6. Lehký, Sýkora (2015), s. 76
  7. Lehký, Sýkora (2015), s. 77

Externí odkazy editovat