Konstantin Trauttenberg
Konstantin svobodný pán von Trauttenberg (německy Constantin Freiherr von Trauttenberg) (17. září 1841, Opava – 26. dubna 1914, Řím) byl rakousko-uherský diplomat. Jako jazykově dobře vybavený absolvent Konzulární akademie strávil přes čtyřicet let v diplomatických službách. Mimo jiné byl rakousko-uherským vyslancem v Řecku, Švýcarsku a Dánsku.
| Konstantin svobodný pán von Trauttenberg | |
|---|---|
 Erb rodu Trauttenbergů | |
| Rakousko-uherský vyslanec v Dánsku | |
| Ve funkci: 1888 – 1899 | |
| Předchůdce | Karl Franckenstein |
| Nástupce | Christoph Wydenbruck |
| Rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku | |
| Ve funkci: 1887 – 1888 | |
| Předchůdce | Moritz Ottenfels-Gschwind |
| Nástupce | Alois Seiller |
| Rakousko-uherský vyslanec v Řecku | |
| Ve funkci: 1883 – 1887 | |
| Předchůdce | Nikolaus Wrede |
| Nástupce | Gustav Kosjek |
| Narození | 17. září 1841 Opava |
| Úmrtí | 26. dubna 1914 (ve věku 72 let) Řím |
| Titul |  svobodný pán |
| Profese | diplomat |
| Ocenění | Řád železné koruny, Řád Spasitele, Řád Karla III., Řád Dannebrog, Řád Medžidie |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
editovat
Pocházel ze šlechtické rodiny Trauttenbergů, která v jiných liniích vlastnila statky v Čechách.[1] Byl nejstarším ze tří dětí barona Josefa Leopolda Trauttenberga (1804–1890), který působil ve státních úřadech na Moravě a ve Slezsku, matka Mathilde (1810–1887) pocházela z hraběcího rodu Cappy italského původu.[2] Vystudoval gymnázium a Orientální akademii ve Vídni, od roku 1862 působil v diplomatických službách. Zastával nižší diplomatické posty v Istanbulu, Drážďanech, Římě, Berlíně, od roku 1880 byl velvyslaneckým radou v Petrohradě. V roce 1882 krátce působil ve Vídni na ministerstvu zahraničí a zároveň vedl Orientální akademii. Poté byl rakousko-uherským vyslancem v Řecko (1883–1887),[3] Švýcarsku (1887–1888)[4] a Dánsku (1888–1899).[5][6] Posledních deset let své diplomatické kariéry byl rakousko-uherským delegátem v Káhiře u Komise veřejného egyptského dluhu (1899–1909).
Po odchodu do výslužby se usadil v Římě, spolu s manželkou je pohřben na německém hřbitově ve Vatikánu v sousedství baziliky sv. Petra.[7]
Rodina
editovatBěhem diplomatického pobytu v Rusku se v roce 1882 v Petrohradě oženil s hraběnkou Marií Pavlovnou Ušakovovou (1850–1924), dcerou ruského generála Pavla Ušakova. Z jejich manželství se narodili dva synové, Konstantin (*1883) a Arnold (*1884), oba ale zemřeli v dětství.[8][9] Z manželčina předchozího manželství pak Konstantin Trauttenberg Paula Garainowa (1877–1939), který sloužil v c. k. armádě. V roce 1907 byl povýšen do stavu svobodných pánů se jménem Garainow-Trauttenberg.[10]
Konstantin měl dva mladší sourozence. Sestra Agnes (1843–1932) byla dámou Řádu hvězdového kříže, nositelkou Alžbětina řádu[11] a dlouholetou první dvorní dámou arcivévodkyně Marie Karolíny.[12] Bratr Heinrich (1850–1917) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti rytmistra.[13]
Tituly a ocenění
editovat
Jako příslušník starého šlechtického rodu byl v roce 1871 jmenován c. k. komořím[14] a v roce 1895 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[15] Během své dlouholeté diplomatické služby získal vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[16]
Rakousko-Uhersko
editovat
Řád železné koruny II. třídy (1882)
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Řád železné koruny I. třídy (1904)
Zahraničí
editovat
Řád sv. Stanislava I. třídy (Rusko)
Řád svaté Anny II. třídy (Rusko)
velkokříž Danebrožského řádu (Dánsko)
velkokříž Řádu Spasitele (Řecko)
velkodůstojník Řádu Karla III. (Španělsko)
Řád Medžidie I. třídy (Osmanská říše)
Řád bílého slona I. třídy (Siam)
komandér Řádu italské koruny (Itálie)
rytíř Řádu württemberské koruny (Württembersko)
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
_ribbon.svg){kind=small}
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Ottův slovník naučný, díl 25.; Praha, 1906 (reprint 2001); s. 670 ISBN 80-7203-385-9 dostupné online
- ↑ Rodina Josefa Leopolda Trauttenberga na webu geni.com dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1885; Vídeň, 1885; s. 5 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 258 dostupné online
- ↑ Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1898; Vídeň, 1898; s. 36 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1889; Vídeň, 1889; s. 257 dostupné online
- ↑ Hrobka Konstantina Trauttenberga na webu findagrave [1]
- ↑ Rodina Konstantina Trauttenberga na webu geni.com dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1886; Gotha, 1886; s. 959 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1917; Gotha, 1917; s. 276 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 325, 334 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 53 dostupné online
- ↑ Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1910; Gotha, 1910; s. 808 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 176 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1896; Vídeň, 1896; s. 190 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Konstantina Trauttenberga in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 278 dostupné online
Literatura
editovat- DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarn) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhätlnisse und Biographien.; Vídeň, 2017; s. 660–661 ISBN 978-3-205-20493-0
- KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012, 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1