Komberk

zaniklý hrad

Komberk je zaniklý hrad mezi vesnicemi ČeminyDolní Vlkýšokrese Plzeň-sever. Stál na ostrožnovitém výběžku nad Čeminským potokem v nadmořské výšce 350 metrů. Areál hradu je chráněn jako kulturní památka.[1] Dochovaly se z něj terénní pozůstatky staveb a opevnění.

Komberk
Plocha hradního jádra
Plocha hradního jádra
Základní informace
Výstavbapřed rokem 1313
Zánik1478
StavebníkOjíř z Komberka
Další majiteléŠvamberkové
Klášter Teplá
Benedové z Nečtin
Gutštejnové
Poloha
AdresaČeminy, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Komberk
Komberk
Další informace
Rejstříkové číslo památky25186/4-1171 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Na místě hradu v pravěku existovala sídliště eneolitických kultur (např. chamské kultury).[2]

Prvním známým držitelem hradu byl roku 1313 Ojíř z Komberka,[3] příslušník rodu Švihovských z Rýzmberka.[4] Ten jej spolu s dalším majetkem okolo roku 1340 prodal tepelskému klášteru.[3] Proti prodeji vystoupila Žofie, vdova po Ojířovi, a roku 1350 dosáhla zrušení smlouvy. Později hrad získal Ctibor ze Švamberka, který jej roku 1368 vyměnil s kladrubským klášterem za jiný majetek.[4]

 
Přitesaná skála v místě zaniklého paláce

V roce 1420 byl hrad dobyt husitským vojskem. Klášter později využil panství hradu k úhradě pohledávek Viléma z Nečtin a na Žluticích a ten jej před rokem 1447 prodal Burianovi I. z Gutštejna.[4] Páni z Gutštejna na hradě obvykle nesídlili, ale udržovali jej a měli na něm vojenskou posádku. V roce 1478 Komberk nejspíše dobylo vojsko Jana Planknara z Kynšperka.[3] Podle Tomáše Durdíka byl poté hrad opuštěn,[3] ale Miloslav Bělohlávek uvádí, že na Komberku sídlil Jan z Gutštejna, který ho v roce 1509 nebo krátce předtím Komberk prodal Albrechtovi z Kolovrat. Po něm zdědili majetek bratři Jan a Bernart z Valdštejna, kteří Komberk a Dolní Bělou prodali Václavovi z Roupova. Potom byl hrad pravděpodobně ponechán svému osudu a roku 1558 se připomíná jako pustý.[4]

Stavební podobaEditovat

Hradní jádro mělo přibližně oválný půdorys. V jeho severní části stála budova, jejíž přízemí bylo částečně zasekané do skály. Na protilehlé straně se nachází okrouhlá prohlubeň, která je zbytkem zemnice. Opevnění jádra tvořila palisáda.[2] Na jižní straně opevnění zesiloval půlkruhový parkán a další parkán se nacházel níže ve svahu. Na východní straně k jádru přiléhalo mnohem rozsáhlejší předhradí opevněné částečně dochovaným příkopemvalem. Terénní stupeň mezi předhradím a jádrem může být zbytkem zavezeného příkopu.[3]

PřístupEditovat

Hrad je přístupný po zeleně značené turistické trase z Dolní Vlkýše k baroknímu zemědělskému dvoru Komberk.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-24]. Identifikátor záznamu 136288 : Hrad Komberk, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b MILER, Josef. Zpráva o výzkumu na hradě Komberce. Hláska. 1992, roč. III, čís. 1, s. 10–11. Dostupné online. 
  3. a b c d e DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Komberk, s. 263–264. 
  4. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Komberk – hrad, s. 149. 

LiteraturaEditovat

  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Komberk hrad, s. 162–163. 
  • KAREL, T. Starší nálezy na hradě Komberku. Hláska. 1995, roč. VI, čís. 2, s. 18. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat