Komberk
Komberk je zaniklý hrad mezi vesnicemi Čeminy a Dolní Vlkýš v okrese Plzeň-sever. Stál na ostrožnovitém výběžku nad Čeminským potokem v nadmořské výšce 350 metrů. Areál hradu je chráněn jako kulturní památka.[1] Dochovaly se z něj terénní pozůstatky staveb a opevnění.
| Komberk | |
|---|---|
 Plocha hradního jádra | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před rokem 1313 |
| Zánik | 1478 |
| Stavebník | Ojíř z Komberka |
| Další majitelé | Švamberkové Klášter Teplá Benedové z Nečtin Gutštejnové |
| Poloha | |
| Adresa | Čeminy,  Česko |
| Souřadnice | 49°47′8,34″ s. š., 13°16′26,37″ v. d. |
  Komberk | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 25186/4-1171 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Na místě hradu v pravěku existovala sídliště eneolitických kultur (např. chamské kultury).[2]
Prvním známým držitelem hradu byl roku 1313 Ojíř z Komberka,[3] příslušník rodu Švihovských z Rýzmberka.[4] Ten jej spolu s dalším majetkem okolo roku 1340 prodal tepelskému klášteru.[3] Proti prodeji vystoupila Žofie, vdova po Ojířovi, a roku 1350 dosáhla zrušení smlouvy. Později hrad získal Ctibor ze Švamberka, který jej roku 1368 vyměnil s kladrubským klášterem za jiný majetek.[4]
V roce 1420 byl hrad dobyt husitským vojskem. Klášter později využil panství hradu k úhradě pohledávek Viléma z Nečtin a na Žluticích a ten jej před rokem 1447 prodal Burianovi I. z Gutštejna.[4] Páni z Gutštejna na hradě obvykle nesídlili, ale udržovali jej a měli na něm vojenskou posádku. V roce 1478 Komberk nejspíše dobylo vojsko Jana Planknara z Kynšperka.[3] Podle Tomáše Durdíka byl poté hrad opuštěn,[3] ale Miloslav Bělohlávek uvádí, že na Komberku sídlil Jan z Gutštejna, který ho v roce 1509 nebo krátce předtím Komberk prodal Albrechtovi z Kolovrat. Po něm zdědili majetek bratři Jan a Bernart z Valdštejna, kteří Komberk a Dolní Bělou prodali Václavovi z Roupova. Potom byl hrad pravděpodobně ponechán svému osudu a roku 1558 se připomíná jako pustý.[4]
Stavební podoba editovat
Hradní jádro mělo přibližně oválný půdorys. V jeho severní části stála budova, jejíž přízemí bylo částečně zasekané do skály. Na protilehlé straně se nachází okrouhlá prohlubeň, která je zbytkem zemnice. Opevnění jádra tvořila palisáda.[2] Na jižní straně opevnění zesiloval půlkruhový parkán a další parkán se nacházel níže ve svahu. Na východní straně k jádru přiléhalo mnohem rozsáhlejší předhradí opevněné částečně dochovaným příkopem a valem. Terénní stupeň mezi předhradím a jádrem může být zbytkem zavezeného příkopu.[3]
Přístup editovat
Hrad je přístupný po zeleně značené turistické trase z Dolní Vlkýše k baroknímu zemědělskému dvoru Komberk.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-24]. Identifikátor záznamu 136288 : Hrad Komberk, zřícenina a archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b MILER, Josef. Zpráva o výzkumu na hradě Komberce. Hláska. 1992, roč. III, čís. 1, s. 10–11. Dostupné online.
- ↑ a b c d e DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Komberk, s. 263–264.
- ↑ a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Komberk – hrad, s. 149.
Literatura editovat
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIII. Plzeňsko a Loketsko. Praha: František Šimáček, 1905. 292 s. Dostupné online. Kapitola Komberk hrad, s. 162–163.
- KAREL, T. Starší nálezy na hradě Komberku. Hláska. 1995, roč. VI, čís. 2, s. 18. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Komberk na Wikimedia Commons - Komberk na Hrady.cz
