Knihovna města Ostravy

knihovna v Ostravě

Knihovna města Ostravy, příspěvková organizace, (dále KMO) je veřejná univerzální knihovna, zabezpečující všeobecný a rovný přístup všech občanů a institucí města Ostravy ke kulturním hodnotám a informacím. Zřizovatelem KMO je statutární město Ostrava, z jehož rozpočtu je financována, v rámci regionálních fondů z části přispívá rovněž Moravskoslezský kraj prostřednictvím Moravskoslezské vědecké knihovny. Jako třetí největší veřejná knihovna v ČR poskytuje knihovnické a informační služby čtenářům všech věkových a sociálních skupin, důraz je kladen na služby pro děti a mládež, služby starším a handicapovaným spoluobčanům. KMO je tvořena ústředím a 28 pobočkami na území statutárního města Ostravy. Knihovní fond obsahuje tištěné knihy, cizojazyčné knihy, regionální fond, audio knihy, hudební CD a gramodesky, DVD, mapy, noty, periodika, stolní hry a tematické kufříky. Knihovna svým čtenářům umožňuje bezplatný přístup k mezinárodní informační hudební databázi NAXOS, Oxford Music Online a českým databázím Anopress, Lexikonu českých výtvarníků, databázi Kramerius, a zpřístupňuje veřejnosti internet na PC nebo bezplatné připojení k wi-fi.

Knihovna města Ostravy, p. o.
KMO budova a most
KMO budova a most
Stát ČeskoČesko Česko
Poloha ul. 28. října 289/2 Moravská Ostrava
Souřadnice
Typ univerzální veřejná knihovna
Založena 19. 2. 1921
Počet poboček 28
Knihovní fond
Knihovní fond 689 029
Přístupnost pro uživatele
Obsluhovaná populace 286 361
Registrovaní uživatelé 27 849
Další informace
Ředitel Mgr. Miroslava Sabelová
Webové stránky www.kmo.cz
Telefon 599 522 611
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie knihovnictví a Knihovny města OstravyEditovat

Za nejstarší český čtenářský spolek je na základě dochovaných pramenů označována Občanská beseda v Moravské Ostravě, vzniklá již v roce 1862; starobělská farní čtenářská Beseda sloužila od roku 1867; v roce 1870 byla pak založena Čtenářská beseda ve Františkově Údolí; další významný ostravský spolek Hornicko-čtenářský spolek Salm v tehdy Polské Ostravě vznikl roku 1871.[1] K nejvýznamnějším patřila od roku 1898 spolková Veřejná knihovna a čítárna pro Moravskou Ostravu, která měla přes pět tisíc svazků knih a byla doplňována novými knihami z naší i světové produkce, v roce 1904 vydala seznam knih svého fondu[2] V roce 1899 byl v Polské Ostravě ustaven spolek Veřejná knihovna lidová pro Polskou Ostravu, který v roce 1918 vydal tištěný Seznam knih Veřejné lidové knihovny v Polské Ostravě v rozsahu téměř stovky stran a zveřejnil tak fond knihovny. Pro zdejší menšiny vznikly také knihovny německé, polské a židovské.

20. - 30 léta 20. stoletíEditovat

Na základě Zákona o veřejných knihovnách obecních číslo 430/1919 Sb. ze dne 22. července 1919 ostravští zastupitelé nechali vzniknout v letech 1921–1923 knihovny, které tvoří dnešní jádro KMO. V letech 1919–1921 probíhala jednání se spolky, jejichž knihovny by mohly být základem nově vznikajících veřejných obecních knihoven. Obec Moravská Ostrava dala knihovně k dispozici místnosti německé obecné a občanské školy chlapecké v Hasnerově ulici č. 8 (dnešní Purkyňova ulice), které byly vyhrazeny jak knihovně české, tak německé. Zde knihovna 19. 2. 1921 zahájila svou činnost. Po vzniku Velké Ostravy od roku 1924 přibyly moravské obce s knihovnami: Hrabůvka – zahájena činnost 16. 1. 1921, Vítkovice – zahájena činnost 18. 2. 1921, Moravská Ostrava – zahájena činnost 19. 2. 1921, Mariánské Hory – zahájena činnost 3. 4. 1921, Zábřeh nad Odrou – zahájena činnost v roce 1921, Přívoz – zahájena činnost 4. 5. 1922, Nová Ves – zahájena činnost v roce 1922, Hulváky – zahájena činnost v roce 1923.[3] v roce 1924 vypracován Organizační řád městských knihoven v obvodu sjednocené obce Moravské Ostravy, který stanovil status jednotlivých knihoven a jejich vzájemné postavení. Událostí, která knihovnu působící v industriálním městě se složitými národnostními a vzdělanostními podmínkami jejich obyvatel zařadila mezi významné knihovny v republice, se stal Sjezd československých knihovníků 8. - 9. 6. 1924.[4] Sjezd osvětových pracovníků a obecních knihovníků župy moravsko-slezské 9.- 10. 10. 1926 v Ostravě se spoluúčastí knihovny dokládá význam knihovny i mimo město.[5]

Řešení nedostatku prostor pro rozšiřující se ústřední knihovnu přinesla plánovaná výstavba městské spořitelny v centru města, jejíž zástupci již při zpracování architektonického návrhu budovy počítali s umístěním knihovny v křídle novostavby. Slavnostní otevření knihovny proběhlo 9. února 1930, zahajovací řeč pronesl Vojtěch Martínek. Knihovna disponovala v přízemí vstupním prostorem s šatnou pro návštěvníky, také prostornou vzdušnou a světlou půjčovnou, skladištěm. V prvním poschodí byla umístěna rozlehlá studovna s příruční knihovnou a čítárna, od roku 1937 rovněž samostatné oddělení pro mládež. Činnost knihovny byla medializována v denním tisku, odborných periodikách i rozhlase.[6] Po odchodu Bohuslava Šídy z postu vedoucího knihovníka Ústřední knihovny obce Moravská Ostrava jmenoval starosta Moravské Ostravy Josef Chalupník na návrh předsedy Ústřední knihovní rady Rudolfa Tlapáka novým vedoucím knihovníkem Josefa Hrbáče.

Období 1938–1948Editovat

Organizační řád České obecní knihovny v Moravské Ostravě z 30. dubna 1937 vstoupil v platnost 11. března 1938. Předepisoval jednotný způsob odborné práce a znamenal další krok k unifikaci veřejných knihoven v Moravské Ostravě. Knihovna jako největší kulturní instituce zůstala v provozu bez výraznějších omezení i během let 1938–1945. Cíle lidovýchovné práce určovala německá okupační správa. Místo politických stran vzniklo Národní souručenství, které mělo rovněž svůj odbor pro kulturu a osvětu. Z fondů byla vyřazována politicky, světonázorově závadná literatura (např. komunistická) – první oběžník ministerstva školství a národní osvěty po obsazení Československa je datován již 17. březnem 1939. Část vyřazovaného knihovního fondu se podařilo ukrýt a po skončení války se zčásti vrátil zpět. V říjnu 1939 vstoupilo v platnost nařízení o označení knihoven dvojjazyčnými nápisy, povinném vyvěšení obrazů říšského kancléře, odstranění obrazů a bust, které by mohly vzbuzovat pocity sounáležitosti k českému národu a jeho historii. V listopadu 1940 vzniklo v ústřední knihovně hudební oddělení. Od roku 1941 v rámci nového správního uspořádání Ostravy přibyly k stávajícím knihovnám knihovny slezských obcí Heřmanice, Hrušov, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Michálkovice, Muglinov, Radvanice, Slezská Ostrava a čtyři moravské obce Hrabová, Nová Bělá, Stará Bělá a Výškovice. Knihovny v Nové Bělé, Výškovicích, Zábřehu a Zárubku byly poničeny bombardováním a osvobozovacími boji. Bezprostředně po skončení války, od 22. května 1945 byla část knihoven připravena k půjčování s již obnoveným fondem a se začátkem nového školního roku 1945/46 knihovna jako celek zahájila činnost pro veřejnost. Po skončení války docházelo k výzvám k očistě knihoven, a to jak od tzv. literárního braku, tak od titulů, jež byly označeny jako politicky závadné.

Období 1948 - konec 50. let 20. stoletíEditovat

Po Únoru 1948 jsou dodávány seznamy knih zakázaných autorů, které musely být vyřazeny, na popud Ústředního výboru Komunistické strany Československa další seznamy k vyřazení v roce 1951 a 1953. V 50. letech se stala jedním z hlavních témat důležitost knihy ve společnosti, v prvé řadě výchova tzv. nového čtenáře. Jednalo se o masové akce, didaktické metody a výchovné postupy, jimiž mělo lidové knihovnictví české čtenáře vychovávat a propagovat mezi nimi novou socialistickou literaturu a získávat je pro komunistické ideály. Od léta 1949 probíhala masová akce nazvaná Fučíkův odznak, která měla zvýšit vzdělanost mladé generace v duchu uvědomělých budovatelů socialismu.

Na základě směrnice z prosince 1950 se knihovna stala Krajskou lidovou knihovnou s 18 pobočkami a ústředím, tvořeným půjčovnou pro dospělé, půjčovnou pro děti, studovnou a čítárnou, hudebním oddělením, oddělením doplňování a zpracování fondů a od roku 1953 přibyl nově metodický kabinet. Byly pořádány literární a hudební večery, besedy v rozhlase, čítárna v parku, do okolních obcí zajížděl bibliobus. Do roku 1952 pracoval Čtenářský klub. V roce 1957 došlo k delimitaci poboček k jednotlivým obvodním národním výborům.[7]

60. - 80. léta 20. stoletíEditovat

Činnost v praxi ovlivňuje nový knihovní zákon O jednotné soustavě knihoven z roku 1959. V roce 1960 vzniká Severomoravský kraj, knihovna přestala být krajskou, v roce 1963 knihovna se opět stala krajskou organizací, a vzniká systém střediskových knihoven – činnost metodického kabinetu řeší teoretické a metodické otázky knihovnictví, v rámci kraje prosazuje racionalizovaný přístup – zavádění a sjednocování pracovních postupů. V roce 1966 v ústřední knihovně vzniká nová služba BIS (bibliograficko-informační služba) s tvorbou kartoték, poté se rozšířila do poboček. Ty jsou v roce 1965 navráceny zčásti zpět ke Knihovně města Ostravy. KMO jako krajská knihovna zpracovává knihovní fond pro všech 31 pracovišť. V roce 1968 je oddělení pro děti a mládež přestěhováno na Tyršovu ulici, kde působí do roku 2005. Dochází k uvolnění atmosféry, knihovny nabízí širší nabídku akcí a služeb, zlepšuje se vybavení knihoven. Od roku 1969 je změněn název na Knihovna města Ostravy, tento je zachován dodnes.

70. léta jsou poznamenána nuceným odchodem některých pracovníků, vyřazováním knih "Z" zakázaných autorů, proměnou fondů, ale také akcí a besed pro školy s normalizační změnou témat. Je sledován poměr půjčených naučných, především politických knih k výpůjčkám beletrie. Ideologie vstupuje do práce knihoven. V roce 1972 je provoz centralizován do čtyř obvodů knihovnických služeb a v ústředí oddělením služeb pro čtenáře, od roku 1973 přestala plnit funkci krajské metodiky, od roku 1978 nezpracovává knihovní fondy pro kraj. KMO vytvořila ucelený program výchovy dětí a mládeže ke kultivovanému čtenářství, k vyhledávání informací z tištěných zdrojů. V roce 1975 vzniklo samostatné oddělení pro mládež. Budova spořitelny začala být pro současnou KMO nedostatečná, opakují se poruchy všech sítí v budově, do budovy zatéká.[7]

Proběhla další centralizace knihoven, od ledna 1980 proběhla reorganizace v rozsahu platném dodnes. Byl zaveden jednotný plán činnosti, jednotná tvorba knihovního fondu a jeho zpracování. Na počátku 80. let KMO sdružovala přes 50 poboček, dvě hudební oddělení, od roku 1985 zvukovou knihovnu pro nevidomé, která zajišťovala zásilkovou službu. Byla zavedena nová služba – donáška knih imobilním čtenářům. Akce připravované pro čtenáře se mírně odklánějí od ideologických témat, pod "nutnými" názvy se skrývají setkání s autory, veřejná čtení, zajímavé hudební pořady. Pracovnice oddělení pro děti a mládež spolupracují se školami všech typů, připravují vzdělávací akce a besedy k posílení čtenářství. Ve druhé polovině 80. let se uvolňuje politická situace, začínají vycházet knihy dříve zakázané. KMO měla knihovní fond s necelým milionem svazků, téměř 60 tisíc registrovaných čtenářů a výpůjčky přes dva miliony knih a periodik. Závěr 80. let proběhl ve znamení Sametové revoluce, vytvoření stávkového výboru a nastupujících změn.

90. léta 20. století a přechod do 21. stoletíEditovat

90. léta jsou charakteristická především změnou politického a společenského klimatu, což poznamenalo práci knihoven ve všech oblastech. V roce 1990 se KMO stává příspěvkovou organizací statutárního města Ostravy. Redukce dotací a změněné majetkové poměry vedly ke snížení počtu poboček, ke stěhování, ke snížení počtu zaměstnanců, ale také vracení fondů "Z" zpět do půjčování, ideologicky zaměřená literatura byla vyřazována. Od roku 1991 je KMO kolektivním členem obnoveného Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP ČR). V roce 1992 KMO získala budovu s pasáží u Sýkorova mostu, kam se stěhovalo ředitelství, provozní a ekonomické oddělení, oddělení doplňování a zpracování fondů a v roce 1993 zde zahájila činnost čítárna. Z budovy spořitelny na náměstí E. Beneše se v období 1996–1997 přesunuly provozy služeb pro veřejnost a od 13. 1. 1997 se obnovily výpůjční služby, nově je k dispozici kopírovací služba. Vznikl útvar informačních technologií a v roce 1997 zahájil postupnou automatizaci interních procesů knihovny (systém KP SYS). Vznikly první webové stránky KMO, byl zpřístupněn veřejný Internet a Intranet pro zaměstnance. V roce 2001 byl v ústřední knihovně zahájen provoz automatizovaného výpůjčního systému, začal se využívat on line elektronický katalog. KMO se zapojuje do systému Caslin Souborný katalog ČR. V následujících letech byly automatizovány další pobočky, od roku 2016 je Knihovna města Ostravy plně automatizovaná, uživatelé mohou s jedním průkazem navštívit kteroukoli z 28 poboček a všechna pracoviště v ústřední knihovně.[8]

Ve Zvukové knihovně pro nevidomé a slabozraké v pobočce Dr. Martínka v Hrabůvce a ve studovně ústřední knihovny byly zavedeny počítače pro práci s Internetem pro nevidomé a slabozraké. Projekt Internetizace knihoven (PIK) zajišťuje postupné připojení všech pracovišť k síti Internet a její bezplatné využívání uživateli.

V roce 2002 vzniklo Britské centrum KMO, bylo rozhodnuto o rekonstrukci ústřední knihovny, v období 2003–2005 ústřední knihovna poskytovala služby v náhradních prostorách pavilonu C Výstaviště Černá Louka. Na podzim 2005 byla rekonstruovaná budova u Sýkorova mostu na ulici 28. října otevřena čtenářům, od roku 2006 se zde pracuje s automatizovaným knihovním systémem Clavius, stejně jako v dalších automatizovaných provozech. V podzemí ústřední budovy jsou umístěny rozsáhlé sklady. V další části budovy sídlí ředitelství KMO a obslužné provozy. Budovu spoluužívá divadlo Komorní scéna Aréna.

Současnost knihovnyEditovat

V roce 2014 vzniklo Centrum vzdělávání[9] zajišťující a koordinující interní a externí vzdělávání v KMO. Od roku 2015 byla obnovena funkce interního metodika. Od roku 2015 KMO používá automatizovaný knihovní systém Tritius.

V ústřední knihovně a pobočkách pracuje osm samostatných oddělení pro děti a mládež, ostatní pobočky poskytují služby společně s oddělením pro dospělé čtenáře. Ústředí a pobočky spolupracují se školami všech stupňů, připravují lekce informačního vzdělávání a tematické besedy, připravují akce k rozvoji čtenářské gramotnosti. V odpoledních hodinách jsou připraveny pro děti soutěže, zábavná odpoledne, tvořivé dílny, turnaje stolních her. Soustavná pozornost je věnována práci se skupinami sociálně vyloučených a sociálním vyloučením ohrožených uživatelů, především romským dětem. Činnost probíhá v 16 klubech pro předškolní děti a jejich rodiče, v části z nich se setkávají účastníci projektu S knížkou do života / Bookstart. Pro teenagery je určen program čtyř klubů. Pro starší dospělé je k dispozici 15 klubů Generace. Trvalý zájem je o Sci-fi klub, který v ústřední knihovně v půjčovně pro dospělé nabízí ucelenou sbírku sci-fi a fantasy literatury od roku 1993. Knihovna se zapojuje do kulturního a společenského dění ve městě, na Výstavišti Černá louka se prezentuje na výstavách - např. Festival knih, Život bez bariér, Středoškolák, vysokoškolák a její stánek pravidelně získává nejvyšší ocenění.

Projekty Týden prvňáčků, Noc s Andersenem, Knížka  pro prvňáčka, Lovci perel, Čtení pomáhá, Den Země, festival  Dny umění nevidomých na Moravě, Ostravská muzejní noc, Evropský týden mobility, Zažít Ostravu jinak, Týden knihoven, Festival ostravských knihoven představují část pravidelných akcí pro uživatele i návštěvníky všech věkových kategorií. Např. v roce 2018 bylo realizováno 2 334 vzdělávacích akcí pro 37 780 uživatelů a 20 187 kulturních akcí pro 35 033 uživatelů. Do KMO se v roce 2018 zaregistrovalo 33 077 čtenářů, kteří fyzicky navštívili knihovnu 497 860 krát a půjčili si 1 533 297 knihovních jednotek.

KMO v současnosti poskytuje výpůjční služby, tisk, kopírování, skenování, rezervaci dokumentů, informační a poradenské služby, donáškovou službu, v ústředí také meziknihovní výpůjční službu, validační službu Moje ID.

Jednotlivé pobočky získávají dotace díky zapojení do projektů obvodních úřadů, KMO jako celek každoročně spolupracuje v projektech statutárního města Ostravy a rovněž na projektech celostátních či mezinárodních. Podílí se na rozvoji počítačové bezpečnosti seniorů jejich vzděláváním. Projekt Paměť Ostravy od roku 2014 soustavně pracuje na sběru vzpomínek Ostravanů, vyšly již dvě tištěné publikace se stejnojmenným názvem.

KMO pracuje od roku 2016 v souladu se Strategii KMO, zpracovanou vždy na tříleté období. Vize 2019–2021: Jsme efektivně fungující knihovna, která poskytuje služby podle potřeb čtenářů, a to s důrazem na kvalitu. Přitom se navzájem respektujeme, vážíme si dobré práce a dokážeme ji ocenit.

Ústřední knihovnaEditovat

Ústřední knihovna u Sýkorova mostu je tvořena půjčovnou pro dospělé, oddělením pro děti a mládež, studovnou a čítárnou a specializovanými odděleními: Britským centrem, hudebním oddělením a zvukovou knihovnou pro nevidomé a slabozraké.[10] V budově ústředí rovněž sídlí Centrum vzdělávání, oddělení doplňování a zpracování fondů a ředitelství knihovny s dalšími neknihovními provozy.

PobočkyEditovat

Pobočky poskytují výpůjční a informační služby, věnují se práci s komunitami, spolupracují se školami a organizacemi v okolí. Jsou rozděleny územně do čtyř obvodů, každý z nich má obvodní pobočku.[11]

Obvod Ostrava 1Editovat
Obvod Ostrava 2Editovat
Obvod Ostrava 3Editovat
  • obvodní pobočka Dr. Martínka, Dr. Martínka 4, Ostrava-Hrabůvka
  • pobočka Gurťjevova 8, Ostrava-Zábřeh
  • pobočka Hrabová, Paskovská 31, Ostrava-Hrabová
  • pobočka Nová Bělá, Krmelínská 523/305, Ostrava - Nová Bělá
  • pobočka Proskovice, Světlovská 2/82, Ostrava-Proskovice
  • pobočka Stará Bělá, Mitrovická 3, Ostrava - Stará Bělá
  • pobočka Výškovice, 29. dubna 33, Ostrava-Výškovice
  • pobočka Závodní, Závodní 47, Ostrava-Hrabůvka
Obvod Ostrava 4Editovat


Ocenění Knihovny města OstravyEditovat

  • 2007 Cena MK ČR Knihovna roku 2007 v kategorii Významný počin v oblasti poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb za projekt Romani kereka
  • 2010 Cena SKIP a Skanska Městská knihovna roku 2010[12]
  • 2015 Standard Handicap friendly pro osoby se zrakovým postižením
  • 2018 Cena MK ČR Knihovna roku 2018 v kategorii Významný počin roku za dlouhodobé poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb, zejména vedení klubové činnosti jako významného sociálního a socializačního prvku napříč všemi generacemi

Ocenění pracovníci Knihovny města OstravyEditovat

Medaile Z. V. TobolkyEditovat

  • 2018 Mgr. Miroslava Sabelová

Cena českých knihovníkůEditovat

  • 2001 PhDr. Naděžda Ježková
  • 2010 Mgr. Ilonka Nemeškalová
  • 2016 Mgr. Miroslava Sabelová

Ocenění za dlouholetou vynikající činnost v oboru knihovnictví a za aktivní činnost ve SKIPEditovat

  • Mgr. Ilonka Nemeškalová
  • Dagmar Vrchlabská

SKIP 10 knihovnice/knihovník rokuEditovat

  • 2012 Mgr. Šárka Holaňová
  • 2014 Bohdan Volejníček[13][14]
  • 2018 Bc. Filip Hrazdil

Knihovnická K2 – Knihovník/Knihovnice Moravskoslezského krajeEditovat

  • 2017 Čestný diplom za srdečný přístup pracovníků a promyšlenou péči o uživatele s handicapem
  • 2018 Marie Kosková

Historie – osobnosti Knihovny města OstravyEditovat

  • Bohuslav Šída (1884–1944 Terezín, Malá pevnost), politik, poslanec sociální demokracie, vedoucí knihovník (ředitel) KMO v letech 1921–1937, propagátor knihovny v denním i odborném tisku, 1935–1940 zemský sociální referent, zapojen v odboji v ilegální organizaci Obrana národa
  • Josef Hrbáč (1890 Moravská Ostrava–1945 Frýdek-Místek), v letech 1923–1937 vedl českou veřejnou knihovnu ve Vítkovicích, 1937–1945 vedoucí knihovník (ředitel) místo B. Šídy do Veřejné knihovny města Moravské Ostravy.
  • Josef Mikš (1900 Radvanice–1942 Osvětim, Polsko), odborný učitel měšťanské školy v Radvanicích, v letech 1921–1925 působil jako knihovník tamtéž
  • Antonín Škrobálek (1901 Opatovice–1942 Osvětim, Polsko), učitel obecné chlapecké školy v Kunčičkách, knihovník veřejné knihovny tamtéž, starosta obce Kunčičky
  • Ladislav Třenecký (1902 Slezská Ostrava–1942 Osvětim, Polsko), spisovatel, odborný učitel na školách v Radvanicích, knihovník veřejné knihovny tamtéž
  • Arnošt Smetana (1904–1942 Berlín, Německo), knihovník ve veřejné knihovně v Přívoze, od dubna 1939 spolupracoval s odbojovou organizací Obrana národa vedenou na Ostravsku pplk. Edmundem Klímkem a škpt. Ladislavem Máchou.
  • PhDr. Zdeněk Vavřík (1906, Libhošť–1964, Praha), knihovník, básník, prozaik a dramatik, redaktor Lidových novin, rovněž autor knih pro děti a mládež.
  • PhDr. Jaroslav Vavřík (1907 Petřvaldík–1991), spisovatel, hudební vědec, folklorista, knihovník, od roku 1933 v ostravských veřejných knihovnách, kde působil až do penzionování v roce 1961, vybudoval a vedl hudební oddělení KMO. V letech 1939–1945 se mu podařilo zabránit likvidaci značné části knih vyřazených z fondů veřejných knihoven v Ostravě.
  • Oldřich Sedlář (1908 Zábřeh nad Odrou–1994 Ostrava), 1945–1951 ředitel Knihovny města Ostravy, autor Živé četby, Co čísti, propagátor knihovny v denním i odborném tisku, významně se podílel na založení Státní studijní knihovny v Ostravě (1951), kde od roku 1953 působil v různých funkcích.
  • Jan Rohel (1909 Pustkovec–1989 Ostrava), spisovatel, osvětový a vlastivědný pracovník, učitel, 1956–1961 ředitel KMO, kronikář.
  • PhDr. Naděžda Ježková (1922 Praha–2003 Jičín) osvětová pracovnice, knihovnice, metodička, inovátorka, ředitelka Okresní knihovny v Karviné, ředitelka KMO 1965–1971
  • Karel Biňovec (1924 Praha–1991 Ostrava) český spisovatel, žurnalista, rozhlasový redaktor, disident, knihovník – bibliograf.
  • Milan Rusínský (1909 Litovel–1987 Ostrava) redaktor, spisovatel, literární historik, zakladatelská osobnost ostravského rozhlasového studia, od roku 1961 knihovník v KMO

Ředitelé knihovnyEditovat

Seznam ředitelů
jméno, příjmení působení od–do jméno, příjmení působení od–do zdroj
Bohuslav Šída 1921–1937 Josef Kremer 1962–1965 [7]
Josef Hrbáč 1937–1945 Naděžda Ježková 1965–1971
Oldřich Sedlář 1945–1951 Marie Hýžďalová 1972–1978
Oldřich Drlík 1951–1955 Šárka Holaňová 1979–1990
Jan Pečonka 1955–1955 Dana Kupcová 1991–1999
Jan Rohel 1956–1962 Miroslava Sabelová 2000-

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. BUREŠOVÁ, Jarmila. Ostravské čtenářské spolky a Knihovna města Ostravy pětadevadesátiletá. Krásná Ostrava. 2016-03-21, roč. IV., čís. 1, s. 22-24. Dostupné online. 
  2. Seznam knih Veřejné lidové knihovny a čítárny pro Mor. Ostravu a okolí. 1. [část].. Ostrava: vlastním nákladem knihovny, 1904. 23 s. 
  3. KIJOVÁ, Pavlína. Knihovna města Ostravy. Praha: [s.n.], 1994. S. 11. 
  4. BUREŠOVÁ, Jarmila; BROŽOVSKÁ ONDERKOVÁ, Jana. Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska 31. 1.. vyd. Ostrava: Statutární město Ostrava, 2017. 391 s. ISBN 978-80-906618-8-2. Kapitola Vývoj veřejného knihovnictví v Ostravě v letech 1921–1945, s. 262-290. 
  5. Sjezd osvětových pracovníků a obecních knihovníků župy mor.-slezské.. Černá země: časopis lidově výchovný. Moravská Ostrava: Kulturní rada pro širší Ostravsko, 1926/1927, roč. 3, čís. 2, s. 67-76. 
  6. ZEMAN, F. K. Cyklus rozhlasových přednášek pro knihovníky malých knihoven.. Černá země: časopis lidově výchovný. 1936/1937, roč. 14, čís. 4, s. 60-62. 
  7. a b c Z historie veřejné knihovny v Moravské Ostravě (1921-1996). 1.. vyd. Ostrava: Knihovna města Ostravy, 1996. nestr. s. 
  8. KUPCOVÁ, Dana. 80 let Knihovny města Ostravy. Ostrava: Knihovna města Ostravy, 2001. 37 s. 
  9. Centrum vzdělávání KMO - Knihovna města Ostravy. cms.kmo.cz [online]. [cit. 2019-08-23]. Dostupné online. 
  10. LAPISZ, Břetislav. Nevidomí naše knihy poslouchají, říká Miroslava Mikušková z městské knihovny. moravskoslezsky.denik.cz. 2017-09-30. Dostupné online [cit. 2019-08-23]. (česky) 
  11. Pobočky - Knihovna města Ostravy. cms.kmo.cz [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  12. Bulletin SKIP, č. 4, 2010. skip.nkp.cz [online]. [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. 
  13. KULIGOVÁ, Šárka. Knihovníkem náhodou... a navždy! Čtenář, 2015, 67(5), s. 173-175. ISSN 0011-2321
  14. KULIGOVÁ, ŠÁRKA. ROZHOVOR s BOHDANEM VOLEJNÍČKEM, nositelem titulu Knihovník Moravskoslezského kraje. čtenář, měsíčník pro knihovny. Květen 2015. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • BUREŠOVÁ, Jarmila. České veřejné knihovnictví na Ostravsku v letech 1918–1939. Opava, 2013. Magisterská práce. Slezská univerzita v Opavě, Přírodovědecká fakulta, Katedra bohemistiky a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Jana Brožovská Onderková, PhD.
  • BUREŠOVÁ, Jarmila a Miroslava Sabelová. Rovný přístup: knihovny a skupiny ohrožené sociálním vyloučením: metodická příručka pro práci knihoven se sociálně vyloučenými a sociálním vyloučením ohroženými skupinami uživatelů.  Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2018. 63 stran. ISBN 978-80-7050-706-3.
  • BUREŠOVÁ, Jarmila a Jana Brožovská Onderková. Vývoj veřejného knihovnictví v Ostravě v letech 1921–1945. In Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska: 31. Ostrava: Archiv města Ostravy, 2017. strana 262-290. ISBN 978-80-906618-8-2.
  • BUREŠOVÁ, Jarmila. Vzpomínka na Naděždu Ježkovou. Krásná Ostrava [online]. 2015, 3(3), 9-11 [cit. 2019-08-23]. Dostupné online
  • JEŽKOVÁ, Naděžda. Jubileum ostravské knihovny. Čtenář [online]. 1996, 48(4), 132 [cit. 2019-08-23]. ISSN 0011-2321. Dostupné online
  • JEŽKOVÁ, Naděžda. Průvodce Krajskou lidovou knihovnou v Ostravě. Ostrava: Krajská lidová knihovna, 1958.
  • JEŽKOVÁ, Naděžda. Ročenka 1968: Krajská knihovna v Ostravě. Ostrava: Krajská knihovna, 1968.
  • KIJOVÁ, Pavlína. Knihovna města Ostravy. Praha, 1994. Diplomová práce. Universita Karlova v Praze, Filosofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví.
  • KULIGOVÁ, Šárka. Knihovníkem náhodou... a navždy!· Čtenář, 2015, 67(5), s. 173-175. ISSN 0011-2321.
  • KUPCOVÁ, Dana. 80 let Knihovny města Ostravy. Ostrava: Knihovna města Ostravy, 2001. 37 s.
  • LAPISZ, Břetislav. Nevidomí naše knihy poslouchají, říká Miroslava Mikušková z městské knihovny. · Moravskoslezský deník, 16(227), (30. 9. 2017), s. 3.
  • MIKUŠKOVÁ, Miroslava. Certifikát Handicap Friendly pro Knihovnu města Ostravy. · Čtenář: měsíčník pro knihovny. 2016, 68(1), s. 17-19. ISSN 0011-2321.
  • MUCZKOVÁ, Eliška. Činnost kulturních a kulturně osvětových institucí a zařízení v Ostravě po roce 1945: Knihovna města Ostravy. In Ostrava: sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města: 13. Ostrava: Profil, 1985. s. 504-505.
  • MUCZKOVÁ, Eliška. Lidové knihovnictví na Ostravsku od počátků do roku 1939. Praha, 1976. Rigorózní práce (Doc.). Universita Karlova v Praze, Fakulta knihovnictví a vědeckých informací.
  • SABELOVÁ, Miroslava. Knihovnictví na Ostravsku. Čtenář: měsíčník pro knihovny. 2019, 71(3), 110. ISSN 0011-2321.
  • SABELOVÁ, Miroslava. Knihovna města Ostravy. Místní kultura. 2001, 11(3), 31. ISSN 0322-922X.
  • SABELOVÁ, Miroslava. Osmdesát let Knihovny města Ostravy. Revue Společnost. Ostrava: Společnost pro kulturu a umění, 2001, 53. ISSN 1213-0540.
  • SABELOVÁ, Miroslava. Ostrava má Městskou knihovnu roku 2010. Bulletin SKIP [online]. 2010, 19(4), 6-8 [cit. 2019-08-23]. ISSN 1210-0927. Dostupné online

Externí odkazyEditovat