Otevřít hlavní menu

Michálkovice

část obce Ostrava v okrese Ostrava-město

Michálkovice jsou od 24. listopadu 1990 městským obvodem statutárního města Ostravy.

Michálkovice
městský obvod statutárního města Ostravy
Radnice městského obvodu
Radnice městského obvodu
Znak městské části MichálkoviceVlajka městské části Michálkovice
znakvlajka
Kraj Moravskoslezský
Okres Ostrava-město
Historická země Slezsko
Základní informace
Rozloha 2,89 km2
Počet obyvatel 2 985 (26. 3. 2011[1])
PSČ 715 00
Zákl. sídelních jednotek 3
Celých částí obce 1
Dílů částí obce 0
Celých katastrálních území 1
Částí katastr. území (ÚTJ) 0
Lokalita
Zeměpisné souřadnice
Adresa úřadu Čs. armády 106
715 00  Ostrava-Michálkovice
info@michalkovice.cz
Starosta Ing. Martin Juroška, Ph.D. (KSČM)
Oficiální web: www.michalkovice.cz
Michálkovice na mapě

HistorieEditovat

První písemná zmínka je z 12. září 1440. Obec od počátku patřila těšínským knížatům. Až do roku 1630 byly součástí Slezské Ostravy, ke které se znovu připojily v roce 1714. Název obce je zřejmě odvozen od jména prvních obyvatel. Až do poloviny 19. století se jednalo o výhradně zemědělskou obec.

Rozvoj průmyslu v okolí i nález uhlí na území obce změnil zemědělský ráz vsi. V roce 1843 byla vyhloubena jáma č. 1 (později známá jako jáma Ferdinand) a 3 (jáma Michal), v roce 1858 jámy Petr a Pavel, v roce 1868 jáma Jan[p. 1] a v roce 1879 jáma Josef[p. 1]. V letech 19131915 byla veškerá těžba uhlí soustředěna na jámu Michal, zatímco zbylé jámy sloužily jako větrací. V roce 1928 byla na jámě Michal zahájena výroba briket.

S rozvojem těžby kamenného uhlí došlo i k nárůstu počtu obyvatelstva, pro které byly společností SDF postaveny hornické kolonie. V blízkosti dolu Michal to byla Stará kolonie, u dolu Petr a Pavel dosud stojí Petrská kolonie (také U Pumpy), na místě zrušené jámy Ferdinand stojí Ferdinandova kolonie.[2]

Údaje o nárůstu obyvatelEditovat

Rok Počet obyvatelstva Zdroj
1804 164 [3]
1843 275
1880 1557
1900 6181
1910 6818
2008 3113

V roce 1907 byla založena chlapecká a v roce 1911 i dívčí česká škola. Vlastní farnosti se obec dočkala roku 1903. Náboženská obec československé církve byla ustanovena v roce 1920, přičemž Husův sbor byl vybudován roku 1927.

Od roku 1849 byly Michálkovice spolu s Kunčičkami a Zámostím připojeny ke Slezské Ostravě. Od 27. ledna 1866 se osamostatnily. Dne 1. dubna 1907 byly povýšeny na městys. Od 1. července 1941 byly připojeny k Moravské Ostravě. Od roku 1946 do roku 1960 se jednalo o městský obvod města Ostravy. V letech 19611990 byly součástí městského obvodu Slezská Ostrava.

SymbolyEditovat

Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 3481/88 z 06.09.1994.

Znak

Dělený štít, nahoře vyrůstá půl slezské orlice, dolní polovina zeleno-modře polcena, vpravo zkřížená hornická kladívka a vlevo srp, obojí přirozených barev.

Prapor

Avers opakuje znak, revers tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý a modrý.

DopravaEditovat

Na území městské části Michálkovice jezdily v době před první světovou válkou úzkorozchodné tramvaje. Po druhé světové válce se v roce 1954 zastavil provoz na úzkokolejné trati a o rok dříve zde začaly jezdit trolejbusy. Nyní je místní část obsluhován těmito linkami:

23 Ostrava, Hranečník - Rychvald rozcestí - Záblatí střed

49 Opavská - (Křižíkova) - Sad Boženy Němcové - Michálkovice

97 Hranečník - Brazílie - Hranečník

104 Náměstí Republiky - Michálkovice

111 Hlavní Nádraží - Michálkovice (noční linka)

PamětihodnostiEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. a b Jáma Jan a jáma Josef byla na katastrálním území Polské (Slezské) Ostravy, ale spadaly do důlního pole dolu Michal.

ReferenceEditovat

  1. Statistický lexikon obcí 2013. Základní údaje za obce, části obcí a základní sídelní jednotky podle krajů a okresů. Moravskoslezský kraj – okres Ostrava-město [online]. Praha: Český statistický úřad, 2013-10-31 [cit. 2015-01-15]. Dostupné online. 
  2. KAŠPÁREK, Jiří. Kapitoly z historie Michálkovic. Michálkovice: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-7329-213-3. S. 11, 27-29. 
  3. KOL. AUTORŮ. Hornické kolonie Ostravy. Ostrava: [s.n.], 2009. S. 160. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat