Důl Ferdinand (Ostrava)

Důl Ferdinand v Ostravě-Michálkovicích byl černouhelný důl, který se nacházel přibližně v oblasti dnešní Briketářské ulice v kolonii Ferdinand. Těžba uhlí na této jámě probíhala mezi rokem 18501882.

Důl Ferdinand (Ostrava)
Jáma Ferdinand 03.JPG
Základní údaje
Jiné názvy Hlavní jáma
Hauptschacht
Typ díla Hlubinný důl
Rozloha 90 ha
Maximální hloubka 135 m
Těžba černé uhlí
Poloha
Stát Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Obec Michálkovice
Souřadnice
Provozní údaje
Vlastník SDCF
Období těžby 1851 – 1882
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

V budoucím důlním poli v Michálkovicích prováděla před založením dolu kutací práce C. k. kutací a vrtební komise, zastupující Vysoký montánní erár[pozn. 1] (Rakouský stát). Na základě udělení kutací koncese v roce 1843 bylo započato s hloubením C. k. michálkovické kutací jámy č.1 a č. 3. Na základě nálezu dobyvatelné uhelné sloje byla Báňským hejtmanstvím udělena koncese na těžbu uhlí formou tzv. propůjčky, výměrem čj. 429/ 49 z roku 19. prosince 1849, kterým bylo propůjčeno 20 důlních měr[pozn. 2] s názvem Michael č. I. až XX (tj. 90,2 ha)[1][2]. Jáma č. 1 dostala název Hlavní jáma (Hauptschacht), č. 3 na Michael. Hlavní jáma byla určena pro těžbu uhlí a čerpání vody.

První uhlí bylo vydobyto z otvírkových prací v roce 1850, pravidelná těžba začala v roce 1851. Uhlí se dobývalo ze slojí Jakloveckého souvrství. Vykazovaná těžba uhlí společně s dolem Michael činila 17 500 tun v roce 1854, v roce 1855 již 25 800 tun a v roce 1856 to bylo 42 692 tun. Vzhledem k dlouhodobé ztrátovosti podnikání rakouský stát své podniky postupně rozprodal. 15. prosince 1856 odkoupila Michálkovické důlní pole Výhradně privilegovaná Severní dráha císaře Ferdinanda. Hlavní jáma byla v tomto období přejmenována na jámu Ferdinand na počest císaře Ferdinanda V.

 
Údaje o jámě Ferdinand

V roce 1862 byly doly Ferdinand a Michael napojeny na Báňskou dráhu, což usnadnilo odvoz vytěženého uhlí k odběratelům a na překladiště uhlí SDF v Hrušově.

Konečné hloubky 134,6 m bylo dosaženo v roce 1863, jáma měla dvě patra. K těžbě uhlí sloužil parní těžní stroj s ležatým válcem o výkonu 12 HP. K čerpání důlní vody bylo nasazeno parní důlní tahadlové čerpadlo se stojatým válcem s vahadlem o výkonu 60 HP[3]. Propojením podzemí s dolem Michael se využívalo k přirozenému větrání (přirozené cirkulace vzduchu v dole)[4].

Na zrekonstruovaný důl Michael byla v roce 1882 převedena těžba dolu Ferdinand, který se stal pomocným dolem a jámou záložní. Došlo k první koncentraci těžby uhlí, jeho třídění a expedici z jedné jámy. V témže roce jáma Ferdinand vyhořela[pozn. 3] a v létech 1885 až 1886 byla zasypána.

V dnešní době nese název Ferdinand kolonie domků, vystavěná v blízkosti bývalého dolu Ferdinand v létech 1883 až 1922[5] pro havíře, kteří pracovali na dole Michael / Michal / P. Cingr.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. K. k. Hohes montan Aerar.
  2. Důlní míry (dolové míry) – výměra pozemku, pod nímž se propůjčovalo právo (tzv. propůjčka) k dobývání vyhrazených nerostů, jestliže byly kutáním (vyhledáváním) odkryty. Důlní míra je pravoúhelník o ploše 45 116 m2, jehož kratší strana je minimálně 106 m.
  3. Důl (těžní věž) byl vybudován ze dřeva.

ReferenceEditovat

  1. SHP areálu Dolu Michal v Ostravě-Michálkovicích. Ostrava: NPÚ ú. o. p. v Ostravě, 2004. 
  2. KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: [s.n.], 2006. ISBN 80-85034-34-4. S. 14. 
  3. KLÁT, Jaroslav; MATĚJ, Miloš. Národní kulturní památka Důl Michal/Petr Cingr v Ostravě. Ostrava: [s.n.], 2006. ISBN 80-85034-34-4. S. 20. Poznámka 15 pod čarou. 
  4. KOL. Od nálezu uhlí po útlum těžby na Ostravsku. Ostrava: [s.n.], 2002. S. 139. Klub přátel Hornického muzea OKD Ostrava-Petřkovice. 
  5. KAŠPÁREK, Jiří. Kapitoly z historie Michálkovic. Michálkovice: [s.n.], 2009. ISBN 978-80-7329-213-3. S. 28.