Rozdělov

část města Kladno, Česká republika
(přesměrováno z Kladno-Rozdělov)

Rozdělov je část statutárního města Kladna v okrese Kladno. Rozkládá se na západním okraji Kladna, přibližně tři kilometry od centra. Rozdělovem probíhá silnice II/238 z Kladna přes Rozdělovský most do Kamenných Žehrovic, další silnice III. třídy vycházejí z Rozdělova též do Smečna, Libušína a Velké Dobré. Při jižním okraji sídla je situována železniční zastávka Kladno-Rozdělov na trati 120 Praha – Kladno – Rakovník. Rozdělov je také název katastrálního území o rozloze 4,46 km².

Rozdělov
Kostel sv. Václava
Kostel sv. Václava
Lokalita
Charakterčást města
ObecKladno
OkresKladno
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel2 678 (2021)[1]
Katastrální územíRozdělov (4,46 km²)
Nadmořská výška413 m n. m.
PSČ272 04
Počet domů932 (2011)[2]
Rozdělov
Rozdělov
Další údaje
Kód části obce402010
Kód k. ú.664961
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1780.[3]

 
Rozdělovské věžáky v polovině 50. let 20. století spojily Kladno s Rozdělovem

Původně se v těchto místech (poblíž dnešní křižovatky u kostela) nacházel pouze hospodářský dvůr, patřící kladenské vrchnosti, jíž představoval v 18. století břevnovsko-broumovský klášter benediktinů. Aby zajistil pro dvůr více pracovních sil, nechal v roce 1783 opat Štěpán Rautenstrauch, ve své době jeden z předních propagátorů tzv. raabizace, rozdělit část zdejších pozemků (odtud název) pro nově povolané osadníky z Broumovska a založit pro ně osadu (obdobně vznikl v téže době na opačné straně Kladna Štěpánov, dnes součást Kročehlav). V roce 1814 čítal Rozdělov patnáct domů a 114 obyvatel. Prudký příliv obyvatel přišel s industrializací Kladenska ve druhé polovině 19. století, zejména pak po roce 1888 v souvislosti se zahájením těžby na blízkém dole Max u Libušína. Za nacistické okupace došlo roku 1940 k připojení okolních obcí včetně Rozdělova ke Kladnu, čímž bylo vytvořeno tzv. Velké Kladno. Všechna okupační nařízení byla sice po osvobození roku 1945 plošně zrušena, v roce 1947 však byl Rozdělov definitivně s Kladnem sloučen. Doposud volný prostor mezi oběma sídly od 50. let 20. století zaplnila nová výstavba[4] (mj. tzv. Rozdělovské věžáky); dnes tak Rozdělov s Kladnem stavebně zcela splývá.

Pamětihodnosti

editovat

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 96. 
  4. NĚMEC, Alexandr; HÁJEK, Roman. Sídliště Kladno-Rozdělov. historie, architektura, urbanismus a všední život. Kladno: Halda, 2018. 299 s. ISBN 978-80-907236-0-3. 

Literatura

editovat
  • KOVAŘÍK, Jiří; SEIFERT, Josef; SLEPIČKA, Zdeněk. Kladno : zrcadlo času. 1. vyd. Praha: Josef Ženka, 2014. 366 s. ISBN 978-80-905570-3-1. 
  • NĚMEC, Alexandr. Domovní znamení na kladenských věžácích. 1. vyd. Kladno: Halda, 2017. 44 s. ISBN 978-80-905992-9-1. 
  • NĚMEC, Alexandr; HÁJEK, Roman. Sídliště Kladno-Rozdělov. historie, architektura, urbanismus a všední život. 1. vyd. Kladno: Halda, 2018. 299 s. ISBN 978-80-907236-0-3. 

Externí odkazy

editovat