Klášterský Mlýn
Klášterský Mlýn je malá vesnice, část města Rejštejn v okrese Klatovy. Nachází se na levém břehu řeky Otavy asi 1 km na sever od Rejštejna. Je zde evidováno 16 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 38 obyvatel.[4]
| Klášterský Mlýn | |
|---|---|
 Dům čp. 9 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Rejštejn |
| Okres | Klatovy |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°8′36″ s. š., 13°30′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 33 (2021)[1] |
| Katastrální území | Klášterský Mlýn I a Klášterský Mlýn II (0,84 km²) |
| Nadmořská výška | 563 m n. m. |
| PSČ | 341 92 341 93 |
| Počet domů | 16 (2011)[2] |
  Klášterský Mlýn | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 140066 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášterský Mlýn leží v katastrálních územích Klášterský Mlýn I o rozloze 0,52 km2[5] a Klášterský Mlýn II o rozloze 0,32 km2.[6]
Vesnice leží při soutoku řek Otava a Losenice, která teče od Rejštejna.
Historie editovat
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1654.[7]
Sklárna editovat
V roce 1836 založil v Klášterském Mlýně Johann Baptist Eisner von Eisenstein sklářskou huť. Sklárnu roku 1850 koupila Susanne, vdova po Johannu Lötzovi (1788-1844), brusiči skla a zakladateli sklárny Lötz. Firma se proslavila již během 60. až 90., let 19. století jako dvorní dodavatel rakouského císaře a prostřednictvím vídeňské obchodní firmy J. & L. Lobmeyr dodávala své sklo mj. do islámských zemí a obesílala světové výstavy.[8]
Koncem 19. století, kdy většinu výrobků navrhoval umělecký ředitel sklárny Max von Spaun, firma získala op̟ět četná uznání. Největší úspěch pak sklárna měla na světové výstavě v Paříži v roce 1900. Mnoho dekorů a jejich jmen si firma Johann Lötz dala patentovat.
Po roce 1900 se firma orientovala na secesní sklo. V roce 1913 byla pod vedením vnika zakladatelů založena nová společnost Johann Lötz Witwe, která vyráběla secesní sklo barevné, s povrchem irizovaným horkými kovovými párami, které způsobují duhové zabarvení, či listrovým povrchem, a na kamejové sklo.
Začátkem 20. století s firmou spolupracovali vídeňští návrháři z Wiener Werkstätte Josef Hoffmann a Michael Powolny a Louis Comfort Tiffany z newyorské firmy Tiffany & Co., která odebírala vázy, číše, poháry, lampy a vitrážová skla. V roce 1930 sklárna vyhořela a v roce 1939 firma vyhlásila bankrot.[9] Sklárna zanikla v roce 1947.
Pamětihodnosti editovat
- secesní Spaunova vila (čp. 4, kulturní památka ČR), architekta Leopolda Bauera
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 234.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 294.
- ↑ Die Gross-Industrie Österreichs: Festgabe zum glorreichen fünfzigjährigen Regierungs-Jubiläum Seiner Majestät des Kaisers Franz Josef I. Dargebracht von den Industriellen Oesterreichs, svazek 2, vydal Weiss Wien, 1898, s. 178
- ↑ PETRÁŠ, Jiří a kolektiv. Šumava Karla Klostermanna : příběh šumavské podmalby : průvodce výstavou. V Českých Budějovicích: Jihočeské muzeum, 2008. 31 s. ISBN 978-80-86260-88-4, ISBN 80-86260-88-7. OCLC 298778867 S. 11.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klášterský Mlýn na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Klášterský Mlýn I na webu ČÚZK
- Katastrální mapa katastru Klášterský Mlýn II na webu ČÚZK
- Slavnestavby.cz-Spaunova vila Archivováno 24. 7. 2015 na Wayback Machine.
| Město Rejštejn | |
|---|---|
|
Rejštejn • k. ú. Kozí Hřbet (Malý Kozí Hřbet • Velký Kozí Hřbet) • k. ú. Svojše (Svojše • Jelenov) • Zhůří (k. ú. Zhůří u Rejštejna) • Klášterský Mlýn (k. ú. Klášterský Mlýn I • Klášterský Mlýn II) • Radešov (k. ú. Radešov u Rejštejna) • Velký Radkov (k. ú. Velký Radkov I • Velký Radkov II) | |
