Kira Kirillovna Ruská

Velkokněžna Kira Kirillovna Ruská (9. května 19098. září 1967) byla druhá dcera velkoknížete Kirilla Vladimiroviče Romanova a velkokněžny Viktorie Fjodorovny. Vdala se za pruského prince Ludvíka Ferdinanda.

Kira Kirillovna Ruská
Grand Duchess Kira Kirillovna of Russia2.JPG
Narození 9. května 1909
Paříž
Úmrtí 8. září 1967 (ve věku 58 let)
Hrad Hohenzollern
Příčina úmrtí Diabetes mellitus
Místo pohřbení Hrad Hohenzollern
Manžel(ka) Ludvík Ferdinand Pruský (od 1938)
Děti Fridrich Vilém Pruský
Michal Pruský
Xenie Pruská
Marie Cecilie Pruská
Kira Pruská
Ludvík Ferdinand Pruský
Kristián Zikmund Pruský
Rodiče Kirill Vladimirovič Ruský a Viktorie Melita Sasko-Koburská
Příbuzní Marie Kirillovna Romanovová, Vladimír Kirillovič Ruský, Alžběta Hesensko-Darmstadtská a stillborn son von Hessen-Darmstadt (sourozenci)
Philip Kirill Friedrich Wilhelm Moritz Brosi Tanko Prinz von Preußen[1], Friedrich Wilhelm Ludwig Ferdinand Kirill Prinz von Preußen[1], Viktoria-Luise Kira Ehrengard Prinzessin von Preußen[1] a Joachim Albrecht Bernhard Christian Ernst Prinz von Preußen[1] (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Velkokněžna Kira Kirillovna Ruská s manželem Ludvíkem Ferdinandem Pruským

Ruská revoluceEditovat

Kira, pojmenovaná po svém otci, se narodila v Paříži, kam se uchýlili její rodiče poté, co jejich sňatek nebyl schválen carem Mikulášem II. Důvodem bylo, že její babička z matčiny a děd z otcovy strany byli sourozenci a pravoslavná víra zakazuje sňatek přímých bratranců. Navíc se její matka rozvedla se svým manželem Arnoštem Ludvíkem, velkovévodou Hesenským, bratrem carevny Alexandry Fjodorovny. Její rodiče byli později omilostněni a vrátili se do Ruska.

V důsledku ruské revoluce v roce 1917 rodina uprchla do Finska. Kira, v té době osmiletá, vzpomíná, že její rodině bylo umožněno opustit zemi s povolením Prozatímní vlády Ruska. Poprvé tehdy cestovali vlakem pro veřejnost. "Poprvé jsme cestovali bez královských ozdob... tj. bez rudých koberců, bez zvláštního pohodlí, atd.," vzpomíná.[2] Ve Finsku její 40letá matka porodila syna, Vladimíra. Ve Finsku čekali déle než rok v naději, že Bělogvardějci zvítězí nad bolševiky a oni se budou moci vrátit do Ruska. "Tolik bych si přála tě vidět," napsala 9letá Kira své tetě, rumunské královně Marii v květnu 1918. "Tady je docela zima, i když by mělo být léto. Chlapec (malý bratr Vladimír) je sladký. Když má hlad a Nana mu připravuje oběd, slzičky mu tečou proudem po tvářích." Kira psala o sběru hub v lese, o pátečních návštěvách kina a o vyučovacích hodinách, ale také se zmiňovala o nedostatku cukru. Její matka se obracela na příbuzné v jiných zemích s prosbou o dětskou stravu pro malého Vladimíra.[3]

Pozdější životEditovat

Rodina později opustila Finsko a odjela do Coburgu a poté do Saint-Briac ve Francii. Kira se narodila jako princezna Kira Kirillovna Ruská, ovšem její otec jí později udělil titul "velkokněžna" poté, co se roku 1924 prohlásil za "strážce trůnu". Tmavovlasá[4] Kira byla veselá a upřímná,[5] také však vyrovnaná. Byla inteligentní, zvídavá a zajímala se o umění jako její matka, s níž pracovala v ateliéru v Saint-Briac. Kira rovněž často navštěvovala své příbuzné na různých královských dvorech či navštěvovala domácí večírky v Anglii.[6] Měla trochu potíže najít si vhodného manžela. Zajímala se o Alfonse, prince z Asturie, syna krále Alfonse XIII., byla však zklamána, když princ projevil více zájmu o jednu z dcer řeckého prince Mikuláše. Později se zamilovala do rumunského prince Konstantina "Teddy" Soutzo. Jeho bratranec, král Karel II. Rumunský, však z politických důvodů nedal svolení ke sňatku.[7] Nakonec se vdala za Ludvíka Ferdinanda 4. května 1938. Ludvík Ferdinand spolupracoval s protinacistickým odbojem. Později se svou ženou založili rodinu a usadili se ve vesničce poblíž Brém v Německu.[5] Z tohoto manželství se narodili čtyři synové a tři dcery.

PotomstvoEditovat

Kira Kirillovna měla děti:

  • Bedřich Vilém (10. února 1939 – 29. září 2015)
  • Michael (22. března 1940 – 3. dubna 2014)
  • Marie Cécile (* 28. května 1942)
  • Kira (27. června 1943 – 10. ledna 2004)
  • Ludvík Ferdinand (25. srpna 1944 – 11. července 1977)
  • Kristián-Zikmund (* 14. března 1946)
  • Xenie (9. prosince 1949 – 18. ledna 1992).[8]

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Vladimír Alexandrovič Romanov
 
 
 
 
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
Kirill Vladimirovič Ruský
 
 
 
 
 
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Alexandra Pruská
 
 
Marie Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Heinrich LXIII. Reuss z Köstritz
 
 
Augusta Reuss Köstritz
 
 
 
 
 
 
Eleonora ze Stolberg-Wernigerode
 
Kira Kirillovna Ruská
 
 
 
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
Královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
Viktorie Melita Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Marie Alexandrovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 

LiteraturaEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Michael John Sullivan, A Fatal Passion: The Story of the Uncrowned Last Empress of Russia, Random House, 1997, p. 322
  3. Sullivan, p. 333
  4. Sullivan, str. 378
  5. a b Sullivan, str. 408
  6. John Van der Kiste, Princess Victoria Melita, Sutton Publishing, 1991, str. 141
  7. Van der Kiste, str. 141
  8. Paul Theroff. "Prussia" [online]. 2007 [cit. 2020-01-07]. (An Online Gotha). Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-31. 

Externí odkazyEditovat