Vladimír Alexandrovič Romanov

ruský velkokníže

Vladimír Alexandrovič Romanov (rusky Владимир Александрович; 22. dubna 1847, Carské Selo17. února 1909) byl ruský velkokníže, třetí syn cara Alexandra II. z dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov.

Vladimír Alexandrovič
velkokníže ruský
Doba vlády nevládl
Úplné jméno Vladimir Alexandrovič Romanov
Tituly Jeho Imperátorská Výsost
Narození 22. duben 1847
Carské Selo, Rusko
Úmrtí 17. únor 1909
Petrohrad, Rusko
Manželka Marie Meklenbursko-Zvěřínská
Potomci Alexandr Vladimirovič
Kirill Vladimirovič
Boris Vladimirovič
Andrej Vladimirovič
Jelena Vladimirovna
Dynastie Romanov-Holstein-Gottorp
Otec Alexandr II.
Matka Marie Alexandrovna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Během svého života zastával velkokníže Vladimír řadu vysokých vojenských, státních i čestných funkcí. Jak bylo v carské rodině zvykem, nastoupil v mládí vojenskou kariéru. Ještě za života Alexandra II. byl povýšen do hodnosti generál-adjutanta a jmenován členem Senátu a členem Státní rady. V době vlády svého bratra Alexandra III. byl jmenován velitelem petrohradského vojenského okruhu a velitelem všech imperátorských osobních gard. K jeho zájmům patřilo také umění a věda. Působil jako prezident ruské Akademie krásných umění a jako sponsor baletu.

Rodina a osobní životEditovat

Vladimír se narodil jako třetí syn budoucího ruského cara Alexandra II. a jeho manželky Marie Alexandrovny (Marie Hesensko-Darmstadtské). Po smrti nejstaršího bratra Nikolaje se stal druhým v pořadí následnictví. Jako všichni mužští členové dynastie byl Vladimír předurčen pro vojenskou kariéru, ale vedle toho se mu dostalo dobrého vzdělání.

V roce 1874 se oženil s vévodkyní Marií Alexandrinou Meklenbursko-Zvěřínskou, které jeho otec Alexandra II. udělil možnost nekonvertovat na pravoslaví. Po sňatku přijala jméno Marie Pavlovna a nakonec, po smrti svého manžela, k pravoslaví konvertovala. Oba manželé byli vzdělaní a abmiciózní a jejich petrohradský palác se záhy stal významným společenským místem.[1] Z manželství vzešlo celkem pět potomků:

Vojenská a politická kariéraEditovat

V letech 1877-1878 se Vladimír účastnil vojenského tažení rusko-turecké války jako velící důstojník. Přes poměrně dobrý vojenský postup Vladimíra daleko více než vojenská kariéra zajímalo umění a literatura. V roce 1880 ho jeho otec jmenoval prezidentem Akademie krásných umění. Velkokníže se také věnoval podpoře baletu, malování a proslul svým bonvivánstvím.[2] Působil také jako člen Akademie věd a po smrti svého otce zdědil otcovu rozsáhlou knihovnu.[2] Za vlády svého bratra Alexandra III. byl velkokníže jmenován vojenským velitelem petrohradského vojenského okruhu. Tuto funkci zastával i v roce 1905 za vlády svého synovce Mikuláše II. Jeho reputaci velmi poškodily tehdejší události kolem masakru tzv. Krvavé neděle v době revoluce v roce 1905, i přestože velkokníže přímou odpovědnost odmítal. Jeho pozici také nepřidalo uzavření nepovoleného manželství jeho nejstaršího syna Kirilla Vladimiroviče v roce 1905, což vedlo ke Kirillově dočasnému vyloučení z romanovského domu a roztržce Vladimíra s carem Mikulášem II.[3] V říjnu 1905 byl ve funkci velitele petrohradského vojenského okruhu nahrazen velkoknížetem Nikolajem Nikolajevičem.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Petr III. Ruský
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
Vladimír Alexandrovič
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík I. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Leiningensko-Dagsburská
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Karel Fridrich Bádenský
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
 
 
 
 
Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 

ReferenceEditovat

  1. PERRY, Jonn Curtis; PLESHAKOV, Constantine. The Flight of the Romanovs: A Family Saga. New York: Basic Books, 1999. 427 s. ISBN 0465024637. S. 36-38. (anglicky) Dále The Flight of the Romanovs.
  2. a b The Flight of the Romanovs, s. 35.
  3. The Flight of the Romanovs, s. 101.

LiteraturaEditovat

  • PERRY, Jonn Curtis; PLESHAKOV, Constantine. The Flight of the Romanovs: A Family Saga. New York: Basic Books, 1999. 427 s. ISBN 0465024637. (anglicky)