Nikolaj Nikolajevič Romanov

ruský velkokníže, generál
Tento článek je o ruském vrchním veliteli armády. O jeho otci polním maršálovi pojednává článek Nikolaj Nikolajevič starší.

Velkokníže Nikolaj Nikolajevič Romanov (6. listopadujul./ 18. listopadu 1856greg.5. ledna 1929) byl členem ruské carské rodiny z dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov. Byl generálem ruské carské armády během první světové války, kde udělal skvělou kariéru (od roku 1914 do 1915 nejvyšší velitel armády, v roce 1915 velitel kavkazských vojsk, kdy nahradil Voroncov-Daškova).

Nikolaj Nikolajevič
velkokníže ruský
Úplné jméno Nikolaj Nikolajevič Romanov
Tituly Jeho Imperátorská Výsost
Narození 18. listopadu 1856
Petrohrad, Rusko
Úmrtí 5. ledna 1929 (ve věku 72 let)
Antibes, Francie
Královna Anastázie Černohorská
Potomci bezdětný
Dynastie Holstein‑Gottorp‑Romanov
Otec Nikolaj Nikolajevič
Matka Alexandra Petrovna Oldenburská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pro odlišení od svého otce stejného jména je někdy uváděn jako Nikolaj Nikolajevič mladší, či velký Nikolaj pro svou tělesnou výšku, kterou se lišil od svého bratrance, cara Mikuláše II. (Nikolaje II.), který byl nižšího vzrůstu.

RodinaEditovat

Nikolaj byl synem velkoknížete Nikolaje staršího a jeho ženy, velkokněžny Alexandry. Jeho prarodiče byli ruský car Mikuláš I. Pavlovič a Šarlota Pruská.

ManželstvíEditovat

Dne 29. dubna 1907 se Nikolaj oženil s princeznou Anastázií Černohorskou, dcerou krále Nikoly I. Petroviće-Njegoše a královny Mileny Vukotić. Jejich manželství bylo velmi šťastné. Oba se hlásili k pravoslavné víře a oba měli bohaté mystické znalosti. Přesto, či snad právě proto, chovali hluboký odpor k mnichovi Rasputinovi, který měl obrovský vliv na carský manželský pár, považujíce ho za hochštaplera a bezohledného manipulátora.

Manželství Nikolaje a Anastázie zůstalo bezdětné.

Po revoluciEditovat

Po odstavení Romanovců od vlády a rozpadu Ruského impéria po Říjnové revoluci (1917) žili Anastázie s manželem na Kavkaze, pak na Krymu ve městě Jalta. Odtud v roce 1919 utekli před bolševiky na palubě britské bitevní lodi HMS Marlborough. Krátce se usadili v Itálii, na královském dvoře Anastáziiny sestry, královny Eleny a jejího manžela Viktora Emanuela III.. Nakonec odešli do Francie, kde také oba zemřeli. Anastázie přežila svého manžela o šest let a zemřela v Antibes. Oba byli pochováni v kryptě pravoslavného chrámu sv. MichaelaCannes.

GalerieEditovat

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Petr III. Ruský
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
Nikolaj Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II.
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Karolina Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
'Nikolaj Nikolajevič'
 
 
 
 
 
Petr I. Oldenburský
 
 
Jiří Oldenburský
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Alžběta Württemberská
 
 
Petr Oldenburský
 
 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Kateřina Pavlovna
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
Alexandra Oldenburská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský
 
 
Vilém Nasavský
 
 
 
 
 
 
Louisa Izabela Kirchberská
 
 
Tereza Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Sasko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
 

OdkazyEditovat

Externí odkazyEditovat