Karl von Steininger (1772–1841)
Karl von Steininger (17. srpna 1772 Nečtiny – 5. října 1841 Orlát, Sedmihradsko, dnes Rumunsko) byl rakouský generál. V armádě sloužil od roku 1790, vyznamenal se během napoleonských válek. Později byl velitelem vyšších vojenských jednotek v Čechách, Uhrách a Haliči. V roce 1817 dosáhl hodnosti polního podmaršála a v závěru své kariéry byl velitelem v Benátkách (1836–1841).
| Karl von Steininger | |
|---|---|
.jpg) | |
| Velitel v Benátkách | |
| Ve funkci: 1836 – 1841 | |
| Předchůdce | Franz Xaver Richter von Binnenthal |
| Nástupce | Ferdinand hrabě Zichy |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakouské císařství |
| Hodnost | polní podmaršál (1817), generálmajor (1809) |
| Narození | 1772 Nečtiny |
| Úmrtí | 1841 (ve věku 68–69 let) |
| Děti | Karl von Steininger (1804–1867) |
| Příbuzní | Karl von Steininger (1847–1929) (vnuk) |
| Profese | voják |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Pocházel z německé úřednické rodiny původem z Mohuče, narodil se v západočeských Nečtinách jako syn důstojníka. Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě[1] a do armády vstoupil v roce 1790 jako poručík k 47. pěšímu pluku. Jako nadporučík byl v roce 1794 přeložen k 38. pěšímu pluku a zúčastnil se válek proti revoluční Francii. Postupoval v hodnostech (hejtman 1797, major 1800) a v letech 1801–1805 byl generálním pobočníkem maršála Fridricha Württemberského.[2] Formálně byl nadále příslušný k pluku č. 38, až jako podplukovník byl v roce 1805 přeřazen k pěšímu pluku č. 3 příslušného do Vídeňského Nového Města.[3] V roce 1806 byl povýšen na plukovníka, v tažení roku 1809 byl generálním pobočníkem v armádě arcivévody Karla, bojoval v bitvě u Aspern a vyznamenal se v bitvě u Wagramu.[4]
V roce 1809 byl povýšen do hodnosti generálmajora[5][6] a zúčastnil se závěrečné fáze napoleonských válek. V roce 1815 získal ruský Řád sv. Vladimíra. Po roce 1815 byl velitelem brigády v Pešti a v Kutné Hoře.[7] V roce 1817 byl jako polní podmaršál[8] přeložen na post divizního velitele do Jarosławi v Haliči[9], ve stejné pozici působil později ve Lvově.[10] V letech 1826–1836 byl velitelem v Klagenfurtu[11] a v roce 1835 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.[12][13] Nakonec v letech 1836–1841 zastával funkci městského a pevnostního velitele v Benátkách.[14][15]
Jeho syn Karl von Steininger (1804-1867) sloužil také v armádě a v roce 1859 byl povýšen do stavu svobodných pánů. V další generaci vynikl generál Karl von Steininger (1847–1929), který se uplatnil jako dlouholetý vojenský diplomat v Německu.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ SVOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustadt und ihre Zöglinge; Vídeň, 1894; s. 228
- ↑ Militär Almanach 16; Vídeň, 1805; s. 12, 160 dostupné online
- ↑ Militär Almanach 17; Vídeň, 1806; s. 94 dostupné online
- ↑ DOSTÁL, Tomáš: Poslední vítězné tažení císaře Napoleona. Francouzsko-rakouská válka roce 1809; České Budějovice; 2008; s. 184–185 ISBN 978-80-86829-34-0
- ↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1811; Vídeň, 1811; s. 250 dostupné online
- ↑ Militär Almanach 21; Vídeň, 1811; s. 46 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1816; Vídeň, 1816; s. 67 dostupné online
- ↑ Služební postup Karla Steiningera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618–1815); Vídeň, 2006; s. 97 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1817; Vídeň, 1817; s. 76 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1825; Vídeň, 1825; s. 41 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1827; Vídeň, 1827; s. 306 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1836; Vídeň, 1836; s. 83 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1827; Vídeň, 1827; s. 41 dostupné online
- ↑ Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1837; Vídeň, 1837; s. 39, 77 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums für das Jahr 1841; Vídeň, 1841; s. 332 dostupné online
