Karel Michal Meklenburský

německý šlechtic

Karel Michal Meklenburský (Karel Michal Vilém August Alexandr; 17. června 1863, Palác Oranienbaum6. prosince 1934, Remplin) byl důstojník císařské ruské armády, domnělý dědic meklenbursko-střelického trůnu a od roku 1918 hlava velkovévodského rodu.

Karel Michal Meklenburský
meklenburský vévoda
hlava rodu Meklenbursko-Střelických
Úplné jméno Karel Michal Vilém August Alexandr
Narození 17. června 1863
Palác Oranienbaum, Ruské impérium
Úmrtí Remplin, Nacistické Německo
Dynastie dynastie Meklenburských
Otec Jiří August Meklenbursko-Střelický
Matka Kateřina Michajlovna Ruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život v RuskuEditovat

Karel Michal se narodil v ruském Oranienbaumu jako mladší syn Jiřího Augusta Meklenbursko-Střelického a jeho manželky Kateřiny Michajlovny Ruské, vnučky cara Pavla I. Karel Michal studoval na Štrasburské univerzitě a dosáhl titulu Ph.D. Protože se narodil do ruské větve velkovévodského rodu Meklenbursko-Střelických, sloužil on i jeho starší bratr Jiří Alexandr v ruské imperiální armádě, v níž Karel Michal dosáhl hodnosti generálporučík. Když v roce 1909 zemřel jeho bratr, byl Karel Michal velkovévodou Adolfem Fridrichem V. jmenován poručníkem bratrových dětí, Kateřiny, Marie, Natálie a Jiřího. V letech 1908 až 1910 sloužil hlava dělostřelectva v 1. armádním sboru ruské imperiální armády.

24. června 1914, dva týdny po smrti svého bratrance, velkovévody Adolfa Fridricha V., napsal Karel Michal novému velkovévodovi Adolfu Fridrichovi dopis, v němž ho informoval, že se chce vzdát svých práv na Meklenbursko-Střelicko. 7. srpna, krátce před vypuknutím první světové války, se stal naturalizovaným ruským občanem.

V březnu 1917 byl zatčen a předstoupil před ruský parlament, Dumu. Později uprchl na Kavkaz.

Dědic StřelickaEditovat

Meklenbursko-Schwerinský velkovévoda Fridrich František IV. Karlu Michalovi napsal dopis, v němž ho informoval o smrti velkovévody Adolfa Fridricha VI. Meklenbursko-Střelického dne 23. února 1918 a že jako první v linii nástupnictví byl povolán na trůn. Občané Meklenburska-Střelicka zaslali Karlu Michalovi petici za přijetí trůnu, protože si chtěli zachovat nezávislost a nechtěli být sjednoceni s Meklenburskem-Schwerinem. Karel Michal ji však nikdy neobdržel, a tak napsal soukromý dopis, v němž potvrdil svou touhu vzdát se svých práv na vládnutí v Meklenbursku-Střelicku, dopis však k Fridrichu Františkovi IV., regentovi Meklenburska-Střelicka do ledna 1919, kdy padla německá monarchie, nedorazil. V důsledku toho nebylo možné vyřešit problém s nástupnictvím a meklenburská velkovévodství se stala oddělenými svobodnými státy v rámci Výmarské republiky.

Karel Michal nakonec se svou rodinou opustil Rusko a usadil se nejdříve ve Francii a později přijal exil v Dánsku. Tam působil jako předseda charitativní společnosti pro ruské důstojníky v Dánsku. V roce 1921 mu meklenburská vláda zaplatila pět milionů marek na oplátku za jeho zřeknutí se práv na střelický trůn. V roce 1930 se vrátil do Německa a usadil se na zámku Remplin.

11. září 1928 Karel Michal adoptoval svého synovce Jiřího, morganatického syna svého staršího bratra Jiřího Alexandra. Rozhodnutí bylo potvrzeno u soudu v Malchinu 5. října 1928. Karel Michal zemřel svobodný 6. prosince 1934 v německém Remplinu ve věku 71 let a hlavou velkovévodského rodu se po něm stal jeho synovec Jiří.

Vývod z předkůEditovat

 
 
 
 
 
Karel Ludvík Fridrich Meklenbursko-Střelický
 
 
Karel II. Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Alžběta Sasko-Hildburghausenská
 
 
Jiří Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Jiří Vilém Hesensko-Darmstadtský
 
 
Frederika Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Albertina Leiningensko-Falkenbursko-Dagsburská
 
 
Jiří August Meklenbursko-Střelický
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Hesensko-Kasselský
 
 
Fridrich Hesensko-Kasselský
 
 
 
 
 
 
Marie Hannoverská
 
 
Marie Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Karel Vilém Nasavsko-Usingenský
 
 
Karolina Nasavsko-Usingenská
 
 
 
 
 
 
Karolina Felizitas Leiningensko-Dagsburská
 
Karel Michal Meklenburský
 
 
 
 
 
Petr III. Ruský
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
 
 
 
 
Kateřina II. Veliká
 
 
Michail Pavlovič Ruský
 
 
 
 
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
Kateřina Michajlovna Ruská
 
 
 
 
 
 
Fridrich I. Württemberský
 
 
Pavel Württemberský
 
 
 
 
 
 
Augusta Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Šarlota Württemberská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Sasko-Altenburský
 
 
Šarlota Sasko-Hildburghausenská
 
 
 
 
 
 
Šarlota Georgina Meklenbursko-Střelická
 

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Michael, Duke of Mecklenburg na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Adolf Fridrich VI.
TITULÁRNÍ
Meklenbursko-Střelický velkovévoda

Karel Michal
19181934
Nástupce:
Jiří