Otevřít hlavní menu

Karel Kilcher (5. února 1862 Drahonice[1] - 11. března 1888 Praha) byl český lékař-bakteriolog. Pracoval jako asistent v anatomickém ústavu prof. Jaroslava Hlavy na výzkumu skvrnitého tyfu. Za článek o příčinách této nemoci získal cenu Spolku českých lékařů za rok 1887. Byl považovaný za nadaného, nadějného vědce. Během tyfové epidemie v březnu 1888 se však při ošetřování pacienta nakazil a krátce nato zemřel.

Karel Kilcher
Josef Böttinger: Karel Kilcher (1888)
Josef Böttinger: Karel Kilcher (1888)
Narození 5. února 1862
Drahonice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 11. března 1888 (ve věku 26 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí infekční onemocnění
Místo pohřbení Olšanské hřbitovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Podle dobových článků pocházel z Nových Dvorů u Netolic[2] (podle jiných zdrojů se však narodil v Drahonicích u Vodňan).[3] Studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích, absolvoval je s vyznamenáním roku 1881. Téhož roku byl přijat na pražskou lékařskou fakultu. Díky svým znalostem, píli a zájmu o bakteriologický výzkum se již jako medik stal asistentem profesora Jaroslava Hlavy. Titul doktora všeobecného lékařství získal v roce 1886.[2]

Po promoci získal zaměstnání v českém anatomicko-patologickém ústavu.[4] Zde pokračoval ve výzkumu, jehož výsledky uveřejňoval v Časopise českých lékařů a Sborníku lékařském.[2] Počátkem roku 1888 získal cenu 100 zlatých za článek O biologii a aetiologickém významu tyfového bacillu.[2][5] Na základě svého bádání v něm dokázal, že kultury tyfových bacilů jsou jedovaté, jejich škodlivost s časem narůstá a po jejich podání je možné u zvířat vyvolat onemocnění tyfu podobné.[2]

Účastnil se i veřejného života — roku 1884 byl zvolen pokladníkem jihočeského akademického spolku „Štítný“,[6] v lednu 1888 byl zvolen do výboru Spolku českých lékařů[7] a za čestného člena výboru pro ples spolku českých mediků.[8]

Roku 1888 propukla v Praze a okolí, zejména na březích Vltavy, epidemie skvrnitého tyfu. V polovině března bylo s touto nemocí ošetřováno ve všeobecné nemocnici 38 pacientů.[9] Karel Kilcher se přihlásil k ošetřování nemocných, přitom se také nakazil a zemřel.[10] Jeho smrt, jako oběť svého povolání, znamenala pro českou vědu velkou ztrátu.[2] Epidemie si do 17. března 1888 vyžádala i život dalšího lékaře téže nemocnice (dr. Pitsch) a tří ošetřovatelek; jeden lékař a tři zdravotní sestry byli v té době nemocní.[9]

Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[10]

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d e f MUDr. Karel Kilcher. Světozor. 1888-03-16, roč. 22, čís. 17, s. 270. Dostupné online [cit. 2010-11-20]. 
  3. Autoritní databáze Národní knihovny
  4. Med. Dr. Josef Božislav Pichl, .... Národní listy. 1888-03-12, roč. 28, čís. 78, s. 2-3. Dostupné online [cit. 2010-11-19]. 
  5. Ze spolku českých lékařův. Národní listy. 1888-02-08, roč. 28, čís. 39, s. 3. Dostupné online [cit. 2010-11-19]. 
  6. Výbor spolku jihočeských akademiků „Štítný“. Budivoj. 1884-11-13, roč. 20, čís. 91, s. 3. Dostupné online [cit. 2010-11-19]. 
  7. Ze spolku českých lékařů v Praze. Národní listy. 1888-01-28, roč. 28, čís. 28, s. 2. Dostupné online [cit. 2010-11-19]. 
  8. Věstník masopustní. Národní politika. 1888-01-06, roč. 6, čís. 6, s. 4. Dostupné online [cit. 2010-11-19]. 
  9. a b Epidemie skvrnitého tyfu. Národní listy. 1888-03-17, roč. 28, čís. 77, s. 3. Dostupné online [cit. 2010-11-19]. 
  10. a b Nezapomínejme hrdinů!. Národní listy. 1927-06-21, roč. 67, čís. 169, s. 3. Dostupné online [cit. 2010-11-19]. 

Externí odkazyEditovat

Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/) a z projektu Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz).