Otevřít hlavní menu

Karel Ludvík Fridrich Bádenský

(přesměrováno z Karel Bádenský)

Karel Ludvík Fridrich, německy Karl Ludwig Friedrich von Baden (8. června 1786, Karlsruhe8. prosince 1818, Rastatt) byl od 10. června roku 1811 bádenský velkovévoda. Byl posledním představitelem starší větve rodu Zähringenů.

Karel Ludvík Fridrich Bádenský
Bádenský velkovévoda
Velkovévoda Karel Ludvík Fridrich Bádenský
Velkovévoda Karel Ludvík Fridrich Bádenský
Doba vlády 10. června 1811 – 8. prosince 1818
Narození 8. června 1786
Karlsruhe
Úmrtí 8. prosince 1818
(ve věku 32 let)
Rastatt
Předchůdce Karel Fridrich Bádenský
Nástupce Ludvík I. Bádenský
Manželky Stéphanie de Beauharnais
Otec Karel Ludvík Bádenský
Matka Amálie Hesensko-Darmstadtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

BiografieEditovat

Původ, mládíEditovat

Pozdější velkovévoda se narodil jako druhý syn/šesté dítě ze sedmi potomků prince Karla Ludvíka Bádenského a jeho manželky Amálie Hesensko-Darmstadtské; jako takový byl vnukem Karla Fridricha Bádenského. Jeho starší bratr zemřel jako půlroční kojenec; mezi jeho staršími sestrami byly ruská carevna Jelizaveta Alexejevna, švédská královna Frederika Dorotea Bádenská a bavorská královna Karolína Frederika Vilemína Bádenská, mladší sestrou pak hesenská velkovévodkyně Vilemína Luisa Bádenská.

Manželství, potomciEditovat

Karel Ludvík se měl oženit s bavorskou princeznou Augustou Amálií (dcerou bavorského krále Maxmiliána I., avšak plány francouzského císaře Napoleona tomuto sňatku zabránily. Napoleon chtěl vidět Augustu Amálii jako manželku svého pastorka Evžena de Beauharnais a jako kompenzaci nabídl Karlovi Ludvíkovi ruku Evženovy sestřenice Stéphanie de Beauharnais (17891860), kterou Napoleon oficiálně adoptoval a udělil jí titul princezna Francie. 8. dubna roku 1806 se s ní Karel Ludvík Fridrich oženil. Svatba a následné svatební oslavy se uskutečnily v pařížských Tuileriích.

Manželství, které vzniklo jako politicky motivované spojení, nelze označit za šťastné. Zatímco Stefanie dlela v Mannheimu, trávil její manžel se svým strýcem Ludvíkem I. Bádenským čas orgiemi v Karlsruhe. Stefaniin adoptivní otec, mocný Napoleon Bonaparte, byl velmi rozezlen poměry na bádenském dvoře, přesto však vytvořil nové velké Bádensko. Karel Fridrich Bádenský, vládnoucí bádenský velkovévoda, byl nicméně vyzván k tomu, aby Ludvíka, svého nejmladšího syna z prvního manželství, vykázal ze sídelního města. Manželé se sblížili teprve po letním pobytu v Baden-Badenu v roce 1810; v červnu roku 1811 pak se narodilo první dítě, dcera. Druhé dítě – syn, narozený v září 1812 – zemřelo měsíc po narození; později se vyskytly klepy, že dítě bylo vyměněno za nemocného kojence, přežilo a roku 1828 se stalo známým pod jménem Kašpar Hauser. Další syn se narodil 1816, ale ve věku jednoho roku zemřel. Z manželství vzešlo celkem pět potomků, dva synové a tři dcery, oba chlapci však v útlém věku zemřeli:

Mezi jejich potomky náleží rumunští a belgičtí králové, lucemburští velkovévodové a monacká knížata.

Bádenský velkovévodaEditovat

Karel Ludvík se stal v roce 1801 po smrti svého otce bádenského trůnu následníkem bádenského trůnu a deset let poté, po smrti svého děda Karla Fridricha Bádenského, se ve svých 25 letech stal bádenským velkovévodou. Roku 1806 povýšil Napoleon bádenské markrabství na velkovévodství. V letech 18141815 se Karel Ludvík Fridrich účastnil Vídeňského kongresu, na němž byly Bádensku potvrzena jeho teritoria, jež získalo za napoleonských válek. V roce 1818 vydal novou ústavu.

Karel Ludvík Fridrich Bádenský zemřel 8. prosince roku 1818, aniž by zanechal mužských potomků. Na bádenský trůn tak usedl jeho strýc Ludvík I. Bádenský.

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Friedrich von Weech: Karl Ludwig Friedrich, Großherzog von Baden. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 15. Duncker & Humblot, Leipzig 1882, S. 248–250.

Externí odkazyEditovat