Karel Antonín Hohenzollernský

Karel Antonín Hohenzollernsko-Sigmaringenský
Karel Antonín Hohenzollernsko-Sigmaringenský
Rodné jméno	Karl Anton Joachim Zephyrin Friedrich Meinrad von Hohenzollern-Sigmaringen
Narození	7. září 1811; Krauchenwies
Úmrtí	2. června 1885 (ve věku 73 let); Sigmaringen
Místo pohřbení	Sigmaringen
Alma mater	Ženevská univerzita
Povolání	politik
Ocenění	Řád Fridrichův; Řád sv. Ondřeje
Politická strana	nezávislý
Choť	Josefína Bádenská (1834–1885)
Děti	Leopold Hohenzollernský; Stefanie Hohenzollern-Sigmaringen; Karel I. Rumunský; Anton von Hohenzollern-Sigmaringen; Fridrich Hohenzollernsko-Sigmaringenský; Marie Luisa Hohenzollernská
Rodiče	Karel Hohenzollernsko-Sigmaringenský a Marie Antoinette Muratová
Rod	dynastie Hohenzollern-Sigmaringen
Příbuzní	Karolína z Hohenzollern-Sigmaringenu, Amálie Hohenzollernsko-Sigmaringenská a Frederika z Hohenzollern-Sigmaringenu (sourozenci); Vilém Hohenzollernský, Ferdinand I. Rumunský a Karel Anton Hohenzollern (vnoučata)
Funkce	člen Pruské panské sněmovny
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Antonín kníže z Hohenzollern-Sigmaringenu (německy Karl Anton von Hohenzollern-Sigmaringen, 7. září 1811, Krauchenwies – 2. června 1885, Sigmaringen) byl německý kníže z rodu Hohenzollern-Sigmaringen, poslední vládce stejnojmenného knížectví. Jako pruský premiér (německy Ministerpräsident) (1858–1862) prováděl výrazně liberální politiku.

BiografieEditovat

Původ, mládíEditovat

Karel Anton, celým jménem Karel Antonín Jáchym Zefyrinus Bedřich Meinrad z Hohenzollern-Sigmaringenu, se narodil jako druhé dítě/první syn a následník knížete Karla z Hohenzollern-Sigmaringenu (1785–1853, kníže od 1831 do 1848) a jeho manželky princezny Marie Antonie Muratové (1793–1847), neteře napoleonského maršála Joachima Murata.

Karel Antonín studoval právo v Ženevě a univerzitu v Tübingen a v Berlíně, odkud psal mnoho dopisů plných stesku po domově. V knížectví Hohenzollern-Sigmaringen byl posléze činný ve státní správě.

V roce 1848 se otec Karla Antonína zřekl vlády v synův prospěch, o rok později však byl Karel Antonín přinucen předat knížectví svému vzdálenému bratranci Fridrichu Vilémovi IV., který zemi připojil k Pruskému království.

V letech 1858–1862 byl Karel Anton ministerským předsedou Pruska, poté, co mezi králem a parlamentem vznikly problémy kvůli finančním otázkám, byl nucen odstoupit; na jeho místo nastoupil Otto von Bismarck.

Manželství, potomciEditovat

Karel Anton se 21. října roku 1814 v Karlsruhe oženil s bádenskou princeznou Josefínou (1813–1900), dcerou velkovévody Karla Ludvíka Fridricha Bádenského a jeho manželky Stéphanie Louise de Beauharnais, hraběnky von Beauharnais. Z jejich manželství vzešlo šest potomků, čtyři synové a dvě dcery:

1. Leopold (22. 9. 1835 Krauchenwies – 8. 6. 1905 Berlín), hlava švábské větve Hohenzollernů od roku 1885 až do své smrti
- ⚭ 1861 infantka Antonie Portugalská (17. 2. 1845 Lisabon – 27. 12. 1913 Sigmaringen)
2. Stefanie (15. 7. 1837 Krauchenwies – 17. 7. 1859 Lisabon) ,podlehla záškrtu
- ⚭ 1858 Petr V. Portugalský (16. 9. 1837 Lisabon – 11. 11. 1861 tamtéž), král Portugalska a Algarve od roku 1853 až do své smrti
3. Karel I. (20. 4. 1839 Sigmaringen – 10. 10. 1914 Peleș), v letech 1866–1881 rumunský domnitor, 1. rumunský král od roku 1881 až do své smrti
- ⚭ 1869 Alžběta zu Wied (29. 12. 1843 Neuwied – 2. 3. 1916 Bukurešť)
4. Anton (7. 10. 1841 Sigmaringen – 6. 8. 1866 Dvůr Králové nad Labem), zemřel na následky zranění, které utrpěl v bitvě u Hradce Králové, svobodný a bezdětný
5. Fridrich (25. 6. 1843 Inzigkofen – 2. 12. 1904 Mnichov)
- ⚭ 1879 Luisa z Thurnu a Taxisu (1. 6. 1859 Dischingen – 20. 6. 1948 Sigmaringen)
6. Marie (17. 11. 1845 Sigmaringen – 26. 11. 1912 Brusel)
- ⚭ 1867 Filip Belgický (24. 3. 1837 Laken – 17. 11. 1905 tamtéž), flanderský hrabě

Karel Anton zemřel v Sigmaringenu jako čtyřiasedmdesátiletý 2. června 1885. Jeho manželka ho přežila o patnáct let. Zemřela taktéž v Sigmaringenu roku 1900 v požehnaném věku 86 let.