Křemýž (zámek)
Křemýž je barokní zámek ve stejnojmenné vesnici, částí obce Ohníč v okrese Teplice v Ústeckém kraji. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Křemýž | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní, klasicistní |
| Výstavba | 1693–1695 |
| Přestavba | 1800–1805 |
| Stavebník | Kateřina Alžběta z Bachonhay |
| Další majitelé | Věžníkové z Věžník, Ledebourové |
| Poloha | |
| Adresa | Křemýž, Ohníč,  Česko |
| Souřadnice | 50°35′54,76″ s. š., 13°49′20,03″ v. d. |
  Křemýž | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42368/5-2697 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Prvním panským sídlem v Křemýži byla tvrz připomínaná poprvé v roce 1545. Stála severně od vesnice na návrší Ladenburk. V roce 1669 koupila křemýžské panství baronka Kateřina Alžběta z Bachonhay. V letech 1693–1695 nechala postavit na úpatí Ladenburku barokní zámek a starou tvrz strhnout. Panství po ní zdědila její neteř, která se provdala za Jana Antoníny Hýzrleho z Chodova. Později panství vlastnili Věžníkové z Věžník a Ledebourové, kteří zámek drželi až do roku 1945. Říšský hrabě Klement August Ledebour-Wicheln na počátku devatenáctého století zámek rozšířil o druhé patro a klasicistní rizalit v průčelí. Po polovině devatenáctého století bylo za Adolfa Benna Ledeboura jihozápadní průčelí doplněno novogotickými prvky.[2]
Po druhé světové válce v zámku začalo být provozováno zdravotnické zařízení pro léčbu plicních chorob, které tam fungovalo do konce 50. let. Poté tam byla léčebna dlouhodobě nemocných. V roce 1993 byl objekt zrekonstruován, v roce 1996 byl ukončen provoz léčebny. Zámek připadl okresnímu úřadu v Teplicích a v roce 2003 pak Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.[3] Ten celý areál tvořící 7 budov a více než 51 tis. m2 zámeckého parku v roce 2005 prodal firmě Liwa Investment Group, s.r.o. se sídlem v Teplicích.[4] Tu vlastní Mohamed Khalifa bin Yousef Al Suwaidi,[5] člen královské rodiny z Abú Zabí.[6] Zámek a park jsou nevyužívané, uzavřené veřejnosti a chátrají.[7] Společnost vlastní i řadu dalších nemovitostí v Teplicích, některé z nich také chátrají.[8]
Stavební podoba editovat
Původní zámek tvořila jednopatrová budova s válcovitým rizalitem neseným přízemními sloupy. Ve vrcholové části se rozšiřoval do cibulovité věže s lucernou. Dochovaný zámek je dvoupatrový. Z jihozápadního průčelí vystupuje rizalit, do jehož prvního patra vede klasicistní vnější schodiště. Fasáda přízemí je zdobena barokními prvky, ale prvním a druhém patře se uplatňují klasicistní pilastrové řády s iónskými hlavicemi a římsami.[2] Přízemní sál na severovýchodní straně je zaklenutý valenými klenbami[9] na čtyřech sloupech. Podoba přízemních místností byla změněna vestavbou příček, přesto se v nich dochovaly klenuté stropy na fabionech.[9] Na jihovýchodní křídlo navazuje obytný dům se zjednodušenou podobou zámeckým fasád. K zámku patřila také zimní zahrada[2] a barokní jízdárna.[9]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-02]. Identifikátor záznamu 154539 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Křemyž – zámek, s. 244–245.
- ↑ Zámek Křemýž v Ohníči změnil svého majitele. uzsvm.cz [online]. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, 2005-02-07 [cit. 2023-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Výpis z obchodního rejstříku LIWA INVESTMENT GROUP s.r.o., C 16705 vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2023-08-28]. Dostupné online.
- ↑ حامد, Dr Hamed Majlis • مجلس الدكتور. His Excellency Mohamed Khalifa Bin Yousef Al Suwaidi [online]. 2021-11-05 [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MÁLEK, Petr. FOTO, VIDEO: Fungoval jako léčebna. Dnes zámek v Křemýži chátrá. Teplický deník. 2021-04-20. Dostupné online [cit. 2023-08-28].
- ↑ Hotel de Saxe | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2023-08-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech: K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Křemýž, s. 156–157.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Křemýž na Wikimedia Commons - Křemýž na webu Hrady.cz
