Juraj III. Druget

Juraj III. Druget (ve starší literatuře Juraj III. Drugeth, maďarsky III. Drugeth György; 1583 - 21 . červen 1620) byl příslušník humenské větve šlechtického rodu Drugetů.

Juraj III. Druget
Narození 1583
Úmrtí 1620 (ve věku 36–37 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Narodil se roku 1583. Otec Juraj, užhorodský župan a zeměpán Trebišova a matka Eufrozína, rozená Dóciová (Dóczy), byly protestanty. Juraj III. se rovněž hlásil ke kalvinismu.

V roce 1610 si vzal za manželku Kateřinu Nádasdyovou, mladší dceru Alžběty Báthoryové, smutně proslulé Čachtické paní.

Předpokládá se, že Juraj III. konvertoval pod vlivem pozdějšího ostřihomského arcibiskupa Petra Pázmaně, se kterým se pravděpodobně setkal během studií v jezuitském kolegiu v Praze (r. 1605). Po návratu do Humenného se stal velkým podporovatelem rekatolizace. Jiné informace dokládají, že podobně jako Valentín I. Drugeth byl Juraj vystaven tlaku velmožů, aby přestoupil na katolickou víru. Zatímco Valentin odolával, Juraj v roce 1609 změnil vyznání.

Po vypuknutí povstání Štěpána Bočkaje museli jezuité opustit Sedmihradsko. Zastavili se v Humenném a Juraj je srdečně přijal. Živě se zajímal a požádal o misionáře-jezuity. Ti vyhověli jeho přání a vyslali na misi Jana Sentdordiho a Michala Brešku. Nejdříve je umístil v humenském zeměpanském kostele. Pak jim daroval bývalý františkánský klášter i s kostelem a příjem z několika osad. Ve farním kostele kázali slovensky, v bývalém františkánském kostele maďarsky.

Založení kolegia v HumennémEditovat

V roce 1609 se stal zemplínským županem. Začal uvažovat o možnostech založení jezuitské koleje v Humenném. Roku 1612 napsal dopis generálnímu představenému jezuitů P. Claudiovi Aquavivovi do Říma, ve kterém navrhl založit v Humenném kolej. Začala zdlouhavá jednání. Dne 9. července 1613 napsal Juraj Drugeth dopis P. Dobokaimu

"Faru i školu jsem Vám pěkně opravil. I důchody jsem Vám zajistil, jen aby Vás Bůh čím dříve přivedl. Vy sami byste se měli té věci oběma rukama chytit."

Další jezuité přišli do Humenného 23. listopadu 1613.

Juraj III. Drugeth aspiroval na knížecí trůn v Sedmihradsku. Humenského zeměpána plně podporoval vídeňský dvůr. Sedmihradským knížetem se však stal roku 1613 Gabriel Bethlen za přímé pomoci Turků.

Roku 1614 bylo v Humenném četné jezuitské společenství. Neuvádí se však ani pod titulem rezidence ani pod titulem kolegia, protože se stále čekalo schválení z Říma. Vyšší třídu gramatiky vedl p. Juraj Mojzes, původem Slovák z Turce. Je zřejmé, že v Humenném začala činnost jezuitská škola. Roku 1615 došel do Humenného souhlas z Říma a Juraj III. Druget přistoupil k založení úplného jezuitského gymnázia.

Stavovské povstáníEditovat

V 17. století a začátkem 18. století se východní Slovensko dostalo do víru protihabsburských stavovských povstání. Uherská a sedmihradská šlechta v nich sledovala rozšiřování svých majetků. Sedmihradský kníže Gabriel Bethlen využil povstání českých stavů proti Habsburkům, obsadil Košice, prohlásil se panovníkem Uherska a po spojení s českými stavy postupoval na Vídeň.

Betlеnovu pozici na východním Slovensku chránil a rozšiřoval mladý Juraj Rákoci. Přívrženec panovníka Juraj Drugeth nečekal nečinně na setkání s ním. Naverboval silné jezdecké vojsko v Polsku (asi 3000 kozáků) a 22. listopadu 1619 došlo u Humenného k měření sil mezi betlenovskými oddíly a vojsky císařova spojence. Když se Juraj Rákoci přiblížil k Humennému, Juraj Druget začal se svým vojskem takticky ustupovat do údolí. Rákoci tuto lest nepostřehl a vrhl se za ním. V údolí ho v příhodné chvíli do zad napadly jezdecké oddíly a téměř celé Rákociho vojsko zničily. Říká se, že na bojišti při Humenném tehdy zůstalo přes 1500 mrtvých vojáků.

Když se o porážce svých vojsk dozvěděl G. Bethlen, musel se z obléhání Vídně stáhnout (což byla poměrně velká pomoc císaři Ferdinandu II., který ji tehdy bránil) a okamžitě vyslal proti Drugethovi generála Františka Redeye. Juraj Drugeth si uvědomil, že teď by už nezvítězil, a proto odtáhl do Polska. Zde zemřel 21. června 1620. Příčinou smrti bylo otrávení. Nedozvěděl se už ani o výsledcích jednání sněmu, který svolal G. Bethlen a který vyslovil trest zabavení celého drugethovského majetku.

Jezuitský řád nezapomněl na svého ochránce. Tělesné pozůstatky Juraje Drugeta jezuité později převezli do dómu sv. Mikuláše v Trnavě. Na jeho náhrobní kámen dali vytesat

Nejosvícenější pán, pan hrabě Juraj Drugetha z Humenného, ​​župan Zemplínské a i Užské stolice a zároveň rytíř zlatého rouna a tajný rádce jeho císařského veličenstva a komorník. Zemřel v roce 1620, dne 21., v měsíci červnu, ve svém 37. věku.

Juraj Rákoci se za porážku, kterou utrpěl, pomstil o několik let později. Dobyl a zničil hrady Jasenov a Brekov.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juraj III. Druget na slovenské Wikipedii.