Julia Leonidovna Latynina
Julia Leonidovna Latynina (rusky Ю́лия Леони́довна Латы́нина; * 16. června 1966, Moskva) je ruská novinářka, spisovatelka a rozhlasová moderátorka, spolupracující s ruským opozičním deníkem Novaja gazeta, či rozhlasovou stanicí Echo Moskvy.[1]
| Julia Leonidovna Latynina | |
|---|---|
 Julia Leonidovna Latynina (2010) | |
| Rodné jméno | Юлия Леонидовна Латынина |
| Narození | 16. června 1966 (57 let) Moskva |
| Pseudonym | Евгений Климович |
| Povolání | spisovatelka, novinářka, sloupkařka, romanopiskyně, rozhlasová moderátorka, autorka sci-fi a televizní moderátorka |
| Stát |  Rusko |
| Alma mater | Literární institut Maxima Gorkého (1983–1988) Institut světových literatur Maxima Gorkého Ruské akademie věd |
| Žánr | politická publicistika, kriminální román, fantasy, spekulativní fikce, detektivka, current affairs a akční film |
| Témata | politická analýza, žurnalistika, literární činnost, rozhlasový pořad a televizní pořad |
| Významná díla | Инсайдер (kniha) |
| Ocenění | Cena ABS (2000) Premio Internazionale di Giornalismo Maria Grazia Cutuli (2007) |
| Rodiče | Leonid Aleksandrovič Latynin a Alla Nikolajevna Latynina |
 oficiální stránka | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a dílo editovat
Je dcerou ruského spisovatele Leonida Alexandroviče Latynina (rusky Леонид Александрович Латынин) a literární kritičky Ally Nikolajevny Latyniny (rusky Алла Николаевна Латынина).[2] Po studiu na Literárním institutu Maxima Gorkého získala doktorát v oboru filologie pod vedením ruského jazykovědce Vjačeslava Vševolodoviče Ivanova na Institutu světových literatur Maxima Gorkého Ruské akademie věd (rusky Институт мировой литературы имени А. М. Горького РАН).[1]
V roce 2007 se stala laureátkou mezinárodní ceny Maria Grazia Cutuli za žurnalistiku.[3]
V roce 2017 se pak uchýlila k dobrovolnému pobytu v exilu, poté co se v jejím domě přiotrávilo plynem osm lidí a jí navíc shořelo auto.[4][5][6] Nové místo pobytu neuvedla, avšak zmínila, že odešla do exilu se svými rodiči.[7][8]
Je autorkou zhruba 20 knih; na začátku svojí literární dráhy publikovala mj. i pod pseudonymem Jevgenij Klimovič (rusky Евгений Климович).[9]
Útok na Latyninu editovat
Kbelík fekálií za trolly (2016) editovat
Kvůli svojí protirežimní a investigativní činnosti, spočívající např. v rozřešení pozadí placených ruských trollů, byl na ní v roce 2016 na moskevské třídě Nový Arbat vylit kbelík výkalů, a to za doprovodu slov dvojice mužů o tom, jak špatně se chová ke svému národu.[10][11]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Юлия Латынина официальный сайт Yulia Latynina. latynina.net [online]. [cit. 2017-11-09]. Dostupné online.
- ↑ КОРЧЕМЛЮК, Екатерина. Латынина Юлия Леонидовна - Российская Писательница. ruspekh.ru [online]. Российское информационное агентство «Руспех» [cit. 2017-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-10. (rusky)
- ↑ Seznam laureátů mezinárodní ceny Marie Grazie Cutuli (Premio Maria Grazia Cutuli) za žurnalistiku Archivováno 13. 2. 2017 na Wayback Machine. In: Fondazionecutuli.it Archivováno 20. 9. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Julia Latyninová odešla dobrovolně do exilu. www.ceskatelevize.cz [online]. Newsroom ČT24, 2017-09-17 [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Латынина покинула Россию. Lenta.ru. 2017-09-09. Dostupné online [cit. 2017-11-10].
- ↑ Známa ruská novinárka opustila vlasť: Vyhrážky a útoky!. Nový Čas. 2017-09-11. Dostupné online [cit. 2017-11-10]. (slovensky)
- ↑ ПЯТНИЦКАЯ, Саша. Журналистка Юлия Латынина уехала из России из-за страха за свою жизнь. KP.RU - сайт «Комсомольской правды». 2017-09-10. Dostupné online [cit. 2017-11-10]. (rusky)
- ↑ Z Ruska utiekla známa novinárka, bála sa o život. Pravda.sk. 2017-09-11. Dostupné online [cit. 2017-11-10]. (slovensky)
- ↑ Юлия Латынина. [s.l.]: fantlab.ru Dostupné online.
- ↑ SLEZÁKOVÁ, Magdalena. Pátrala, kdo platí ruské trolly. Na ulici ji napadli a polili fekáliemi. Lidovky.cz [online]. 2016-08-24 [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
- ↑ SLEZÁKOVÁ, Magdalena. Zelená barva: trest smrti pro 'zrádce vlasti'. Radikálové účtují s 'liberálními vředy Ruska'. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-05-10 [cit. 2017-11-10]. Dostupné online.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Julia Leonidovna Latynina na Wikimedia Commons - (rusky) latinina.livejournal.com
- (rusky) Heslo na stránce rozhlasové stanice Echo Moskvy
- (rusky) Heslo na stránce Gazeta.ru Archivováno 10. 11. 2017 na Wayback Machine.
