Josef Stříbrný
Josef Stříbrný (28. července 1915 Lidice[1] – 6. prosince 1976 Písek[2][3]) sloužil jako navigátor v průběhu druhé světové války u 311. bombardovací perutě Royal Air Force.
| Josef Stříbrný | |
|---|---|
 | |
| Narození | 28. července 1915 Lidice |
| Úmrtí | 6. prosince 1976 (ve věku 61 let) nebo 27. listopadu 1977 (ve věku 62 let) Písek |
| Národnost | Češi |
| Alma mater | Vojenská akademie v Hranicích |
| Povolání | pilot |
| Ocenění | Československý válečný kříž 1939 Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Narodil se v Lidicích, v rodině hutního dělníka Josefa Stříbrného (1888–??)[4] a jeho manželky Marie, rozené Železné (19. února 1894[5]–1942, popravena v Kobylisích).[1] Jeho bratr František (17. září 1917[6]–1942) byl též zastřelen.[7]
Josef Stříbrný po střední škole vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích. Vojenskou službu nastoupil u plzeňského 35. pěšího pluku a poté sloužil jako poručík pěchoty v Prešově. Po vzniku Slovenského štátu byl na Slovensku krátce internován, pak se vrátil zpět do Lidic a pracoval u Nejvyššího cenového úřadu v Praze jako cenový kontrolor. Spolu se svým kamarádem Josefem Horákem a Václavem Študentem se rozhodl utéct z Protektorátu a připojit se k cizinecké legii ve Francii. 27. prosince 1939 odjeli do Uherského Brodu, odtud přešli hranice se Slovenskem, pokračovali dále do Košic. Opět překročili hranice, tentokrát maďarské, a odjeli vlakem do Budapešti. Odtud se vydali na vlastní pěst do Bělehradu. Dále byli přepraveni přes Řecko a Turecko do Sýrie a nakonec do Marseille. Měsíc po jejich příjezdu začala bitva o Francii. Československým jednotkám se podařilo nalodit se v Sète na loď a přepravit se k Gibraltaru a později doplout do Británie.[8]
V Británii byl Stříbrný nejprve pěšákem u Čs. samostatné brigády, zde absolvoval parašutistický kurs, ale nebyl vybrán k parašutistům. Později byl vybrán k letectvu, kde sloužil u 311. bombardovací perutě. Na podzim 1942 začal létat jako navigátor a odlétal 605 bojových hodin. V únoru 1940 otcové Horáka a Stříbrného ohlásili na četnické stanici v Buštěhradu, že jsou oba synové nezvěstní. Strážmistr Babůrek z Buštěhradu nevyhlásil pátrání ihned, ale počkal ještě jeden měsíc. Od této doby byli vedeni jako nezvěstní, ale Gestapo nevědělo o jejich bojových aktivitách v zahraničí. Po návratu do vlasti se Josef Stříbrný neshledal s nikým z rodiny. Jeho otec zemřel na rozedmu plic týden před vyhlazením Lidic, matka Marie (48 let), a svobodný mladší bratr František (25) byli oba popraveni v Praze-Kobylisích 16. června 1942.[2]
Josefu Stříbrnému a Josefu Horákovi dávali přeživší za vinu vyhlazení Lidic.[9][10] Oba byli vyloučeni ze Společnosti pro obnovu Lidic, pro kterou pomáhali v Británii sbírat peníze. V poválečné armádě patřil k nejzkušenějším navigátorům a byl povýšen na majora. Vystudoval VŠV a působil jako referent 1. oddělení letectva Hlavního štábu.
Stříbrný jako ostatní letci sloužící v RAF upadl v nemilost, proto byl propuštěn z Hlavního štábu v březnu 1948 a odeslán na vojenskou leteckou akademii do Hradce Králové. Po únoru 1948 byl z armády propuštěn. Byl obviněn z protistátních výroků, z rozvracení republiky a z napadení veřejného činitele. Josef Stříbrný byl zatčen a uvězněn. Na naléhání sestřenice Anny Horníkové ze spolku lidických žen byl v únoru 1949 propuštěn. Vzal si svou snoubenku Radku, a postupně se jim narodily dvě děti. Odstěhoval se do Písku, kde pracoval jako natěrač v továrně.
V roce 1969 byl rehabilitován, ale nadále jej sledovala StB. Zemřel 6. prosince 1976 v Písku na rakovinu plic, jeho popel byl rozptýlen na rozptylové loučce hřbitova v Blatné.[11]
Ocenění editovat
- Po Josefu Stříbrném byla na začátku 90. let pojmenována ulice v Lidicích, která se dříve jmenovala Sovětské armády.
- Jméno Josefa Stříbrného je uvedeno na pomníku letců RAF ve tvaru zlomené vrtule, který byl odhalen 11. května 2006 na Fügnerově náměstí v dolní části Palackého sadů v Písku.[12]
- Spolek pro vybudování památníku Josefa Horáka a Josefa Stříbrného vede spor s Lidickou organizací svazu bojovníků za svobodu o umístění památníku obou letců v Lidicích.[13] Základní kámen pomníku Josefa Horáka a Josefa Stříbrného byl v Lidicích odhalen v roce 2015 a opět odstraněn, protože pro stavbu pomníku neexistovalo v roce 2015 povolení.[14]
Vyznamenání editovat
- 3 x čs. Válečný kříž,
- čs. medaile Za chrabrost,
- čs. medaile Za zásluhy a množství dalších spojeneckých řádů.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b Matrika narozených, Lidice, 1891–1917, snímek 120, Záznam o narození a křtu
- ↑ a b Historie. www.horakstribrny.cz [online]. [cit. 2019-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Josef Stříbrný. aces.safarikovi.org [online]. [cit. 2019-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2022-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Obyvatelé Lidic: dům č.p. 33
- ↑ dům č.p. 33. www.lidice.cz [online]. [cit. 2019-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Stali se záminkou pro vyhlazení Lidic, zatímco nasazovali své životy. ČT24 [online]. [cit. 2019-02-18]. Dostupné online.
- ↑ http://neviditelnypes.lidovky.cz/tiskni.aspx?r=p_doupe&c=A151013_203659_p_doupe_wag. Lidovky.cz [online]. [cit. 2019-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Lašťovka, Milan. Hrob Josef Stříbrný [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2021-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Písek | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2019-02-18]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, Kristýna. Jsou to hrdinové, nebo viníci masakru? Lidice řeší památník - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2015-08-20 [cit. 2019-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Poklepali na základní kámen kontroverzního památníku v Lidicích. Deník.cz. 13. 10. 2015. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Stříbrný na Wikimedia Commons - Josef Stříbrný v databázi Středočeské vědecké knihovny
