Josef Oswald Wratislav

(1883-1966) český šlechtic

Josef Oswald Wratislav z Mitrovic, také z Mitrowicz[pozn. 1] (21. května 1883 Dírná5. června 1966 Dírná)[1] byl český šlechtic z hraběcího rodu Wratislavů z Mitrovic, majitel statku Dírná a signatář Národnostního prohlášení české šlechty. Po komunistickém puči v roce 1948 mu byl znárodněn majetek.

Josef Oswald Vratislav z Mitrovic
10. majitel fideikomisu Dírná
Ve funkci:
22. června 1897 – 1948/1950
(v roce 1924 byly fideikomisy zrušeny, poté majitel velkostatku)
PředchůdceEugen František Wratislav z Mitrowicz
Nástupcemajetek znárodněn, po roce 1989 Maxmilián Josef Wratislav
Nejvyšší kuchmistr Českého království
Ve funkci:
22. června 1897 – 1918
PředchůdceEugen František Wratislav z Mitrowicz
Nástupcemonarchie zanikla
C. k. komoří
Ve funkci:
1908 – 1918
Nástupcemonarchie zanikla

Narození21. května 1883
Dírná
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. června 1966 (ve věku 83 let)
Dírná
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníStarý hřbitov v Dírné
TitulHodnostní korunka náležící titulu hrabě hrabě (podle zákona z 10. prosince 1918 české republikánské zřízení šlechtické tituly neuznává)
Choť(1909) Thea Josefa, roz. Thun-Hohensteinová (1884–1978)
RodičeEugen František Wratislav z Mitrowicz (1855–1897) a Ernestina, roz. Thun-Hohensteinová (1858–1948)
DětiMaximilian Josef (1917–2002)
Arnošt Josef Wratislav (1922–?)
Příbuzníděd: František Adam Wratislav z Mitrowicz (1823–1858)
babička: Rosalie ze Sporcku (1833–1909)
děd: Josef Osvald I. z Thun-Hohensteinu (1817–1883)
babička: Johanna ze Salm-Reifferscheidt-Hainspachu (1827–1892)
SídloZámek Dírná
Zaměstnánívelkostatkář
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Narodil se jako první syn Eugena Františka Wratislava z Mitrowicz (1855–1897) a jeho manželky Ernestiny, roz. z Thun-Hohensteinu (1858–1948).

Jeho fideikomis, který byl ustanoven v roce 1712 Janem Václavem Wratislavem z Mitrowicz (1670–1712) a které byl upraven o dva roky později,[3] zasáhla pozemková reforma. Před reformou tvořily jeho majetek dvory s příslušenstvím: Dírná, Zálší – Horní, Závsí – Biskup, Mezná, Nová Ves, Chotěmice, dále pivovar, mlýn a pila v Dírné, lihovary v Dírné a Myslkovicích, cihelny v Mezné a v Krnsku. K tomu se řadily Wratislavský palác na Tržišti na Malé Straně v Praze, rodový zámek v Dírné, zámek v Myslkovicích a Krnsku, ke každému z nich patřila zahrada. Vedle fideikomisního majetku vlastnil i alodiální dvory s příslušenstvím: Krnsko, Řehnice, Myslkovice a Roudná.[4]

Po pozemkové reformě vlastnil 2027[4] (nebo přibližně 2200[5]) hektarů půdy, tři lesní revíry, několik rybníků, zámky Dírná a Myslkovice, Vratislavský palác v Praze, pivovar v Dírné, dvě cihelny, dva pivovary, pilu, mlýn a elektrárnu.[5] V roce 1948 jim představitelé komunistického režimu na základě druhé pozemkové reformy zmenšili majetek na 50 hektarů půdy v Závsí, ze kterého nakonec zůstalo jen 36 hektarů. Nadále směli bydlet na zámku. V březnu 1950 jim byl zabaven i zbylý majetek, půda byla přičleněna ke Státnímu statku Táboře.[5] Ze zámku se museli vystěhovat. Deset členů rodiny se muselo nastěhovat do tří místností v bývalém pivovaru.[6] Už 30. prosince 1949 jim finanční referát příslušného ONV vydal výměr na dávku z majetku ve výši přes 4 miliony korun a o den později ještě milionářskou daň ve výši tří milionů korun.[7] Rodina většinu částky zaplatila, na doplacení zbytku dlužné částky chodily upomínky až do jeho smrti.[8] Z majetku Wratislavům zůstala budova pro bývalé úředníky panství naproti zámku a zahrada o rozloze jednoho hektaru v Dírné.[7]

Přehled výměry majetku ve 20. letech 20. století v hektarech[4]
Celkem Fideikomis Alodiál
Před pozemkovou reformou 3292 2406 886
Po pozemkové reformě 2027

V roce 1950 byl syn Maxmilián vzat do vazby na dobu více než čtyř měsíců.

Josef Oswald zemřel 5. června roku 1966 v Dírné a byl pohřben na tamním Starém hřbitově.[9]

V Povo u Trenta (Tridentu) se 28. září 1909 oženil s hraběnkou Theou Josefou z Thun-Hohensteinu (2. 5. 1884 Trento – 18. 4. 1978 Dírná), dcerou Sigmunda hraběte z Thun-Hohensteinu a jeho manželky Marie hraběnky Sardagna von Neuburg. Manželka Thea byla od roku 1909 dámou Řádu hvězdového kříže. Narodily se jim následující děti:[10]

  • 1. Arnoštka Evženie (Ernestina Eugenie; 2. 5. 1912 Dírná – 8. 4. 2006)
  • 2. Marie Josefa (28. 5. 1914 Dírná –23. 11. 2006 Praha)
  • 3. Johanna (18. 3. 1916 Dírná – 18. 6. 1999 Dírná)
  • 4. Maxmilián Josef (5. 11. 1917 Dírná – 7. 4. 2002 Dírná)
  • 5. Thea (Dorota; 15. 8. 1919 Dírná – 3. 1. 1985 Dírná), handicapovaná[11]
  • 6. Arnošt Josef (22. 9. 1922 – ?)
    • ⚭ (2. 5. 1953 New Plymouth, Nový Zéland) Judith Revfy de Jaszjakohalma (24. 7. 1928 – ?)

Poznámky

editovat
  1. Forma jména není jednoznačně ustálená a kolísá. Zjednodušeným pravopisem se uvádí Vratislav z Mitrovic, německy Wratislaw von Mitrowitz, po vzniku Československa se mnoho českých šlechtických rodů přihlásilo ke starému spřežkovému pravopisu, zde by tedy mělo být Wratislav z Mitrowicz,[1] avšak rodina na parte ve 20. století uvádí Wratislav z Mitrovic, Petr Mašek se přiklonil k variantě Wratislav z Mitrowic.[2]

Reference

editovat
  1. a b POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 475. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017. 
  2. MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 306. 
  3. PLECEROVÁ, Jana. Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná. Praha, 2006 [cit. 2022-12-05]. 93 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra didaktiky a dějin dějepisu. Vedoucí práce Bohdan Zilynskyj. s. 46. Dále jen Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná. Dostupné online.
  4. a b c Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná, s. 49
  5. a b c VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 175. Dále jen Příběhy české šlechty. 
  6. Příběhy české šlechty, s. 170
  7. a b Příběhy české šlechty, s. 176
  8. Příběhy české šlechty, s. 185
  9. Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná, s. 21
  10. Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 476
  11. Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná, s. 57