Eugen František Wratislav z Mitrowicz
Evžen František hrabě Wratislav z Mitrovic (německy Eugen Franz Graf von Wratislav von Mitrowitz; 17. června 1855 Krnsko – 22. června 1897 Merano)[1] byl český šlechtic z hraběcího rodu Wratislavů z Mitrowicz (Vratislavů z Mitrovic) a majitel statku Dírná.
| Evžen František Vratislav z Mitrovic | |
|---|---|
 Erb rodu | |
| 9. držitel fideikomisu Dírná a nejvyšší kuchmistr Českého království | |
| Ve funkci: 15. prosince 1858 – 22. června 1897 | |
| Předchůdce | František Adam Wratislav z Mitrowicz |
| Nástupce | Josef Osvald Wratislav z Mitrowicz |
| Poslanec Českého zemského sněmu | |
| Ve funkci: ? – ? | |
| Panovník | František Josef I. |
| C. k. komoří | |
| Ve funkci: 1881 – 22. června 1897 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Narození | 17. června 1855 Krnsko  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 22. června 1897 (ve věku 42 let) Merano  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Starý hřbitov v Dírné |
| Titul |  hrabě |
| Choť | (1881) Ernestina z Thun-Hohensteinu (1858–1948) |
| Rodiče | František Adam Wratislav z Mitrowicz (1823–1858) a Rosalie Sporcková (1833–1909) |
| Děti | 1. Josef Oswald (1883–1966) 2. Johanna, provd. Baillet de Latour (1886–1967) |
| Sídlo | Zámek Dírná |
| Zaměstnání | velkostatkář |
| Profese | majitel panství |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Evžen František Adam Leopold Josef hrabě Vratislav z Mitrovic a Schönfeldu se narodil se jako druhý syn Františka Adama Wratislava z Mitrowicz (1823–1858) a jeho manželky Rosalie Šporkové (1833–1909). Otec zemřel tragicky, když Eugenovi byly pouhé tři roky.[pozn. 1]
Vlastnil fideikomis Dírná a Zálší a alodiální statky Myslkovice a Roudná.[3] V roce 1873 koupil Krnsko.[1] Působil jako předseda Družstva Národního divadla.[4][5] Byl poslancem Českého zemského sněmu.[5]
Měl urostlou přes dva metry vysokou postavu, dobře kreslil, hrál na několik hudebních nástrojů a byl i manuálně zručný.[4]
V okolí Dírné založil několik hasičských sborů. Nechal také vyrobit první stříkačku, která se nachází ve Sbírkách Národního technického muzea v Praze.[3] Aktivně pomáhal hasit, při jednom zásahu se probořil do studny, uhnal si zápal plic, později se k němu přidala ještě tuberkulóza. Léčba v Egyptě nepomohla.[4]
Zemřel v Meranu a pohřben byl na Starém hřbitově v Dírné.[6]
Rodina editovat
V Praze se 31. května 1881 oženil s Ernestinou (Arnoštkou) Gabrielou hraběnkou z Thun-Hohensteinu (24. 11. 1858 Praha – 13. 5. 1948 Dírná), dcerou Josefa Osvalda z Thun-Hohensteinu (1817–1883) a jeho manželky Johanny ze Salm-Reiferscheidt-Hainspachu (1827–1892). Ernestina byla dámou Řádu hvězdového kříže (1882), palácovou dámou a nositelkou Řádu Alžběty 1. třídy. Narodily se jim následující děti:[7]
- 1. Josef Oswald (21. 5. 1883 Dírná – 5. 6. 1966 Dírná)
- ⚭ (28. 9. 1909 Povo u Trenta) Thea Josefa z Thun-Castelfondo (2. 5. 1884 Trento/Trident – 18. 4. 1978 Dírná)
- 2. Johanna (18. 1. 1886 Praha – 29. 8. 1967 Radenín)
- ⚭ (20. 4. 1910 Děčín) René Josef Baillet de Latour (18. 10. 1878 Tábor – 25. 11. 1970 Radenín)
Manželka Ernestina se podruhé v roce 1901 provdala za knížete Františka Antonína z Thun-Hohensteinu (1847–1916).[1]
Odkazy editovat
Poznámky editovat
- ↑ Otec František Adam Vratislav z Mitrovic (3. 5. 1823 Dírná – 15. 12. 1858 Krnsko), majitel majorátu Dírná a od roku 1850 s čestnou hodností c. k. komoří, byl zastřelen na honu.[2]
Reference editovat
- ↑ a b c POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 476. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.
- ↑ PLECEROVÁ, Jana. Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná. Praha, 2006 [cit. 2022-12-05]. 93 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra didaktiky a dějin dějepisu. Vedoucí práce Bohdan Zilynskyj. s. 48. Dále jen Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná. Dostupné online.
- ↑ a b VOTÝPKA, Vladimír. Příběhy české šlechty. 3. vyd. Praha a Litomyšl: Paseka, 2002. 408 s. ISBN 80-7185-507-3. S. 172. Dále jen Příběhy české šlechty.
- ↑ a b c Příběhy české šlechty, s. 173
- ↑ a b MAŠEK, Petr. Modrá krev. Minulost a přítomnost 445 šlechtických rodů v českých zemích. 3. upravené. vyd. Praha: Mladá Fronta, 2003. 332 s. ISBN 80-204-1049-X. S. 308.
- ↑ Maxmilián Wratislav, Wratislavové z Mitrovic a jejich panství Dírná, s. 21
- ↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s. 475–476
