Josef Chmela

český pedagog a spisovatel

Josef Chmela (18. února 1793 Jejkov[1] u Třebíče28. února 1847 Praha) byl český pedagog, spisovatel a národní buditel.

Josef Chmela
Josef Chmela (1793-1847).jpg
Narození18. února 1793
Jejkov
České královstvíČeské království České království
Úmrtí28. února 1847 (ve věku 54 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
NárodnostČeši
Povoláníspisovatel, učitel, pedagog, filolog a překladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v rodině chudého tkalce na Jejkově, řemeslu se však pro své zdravotní potíže nevěnoval. Tím započala jeho cesta k humanitnímu vzdělání: v jejkovském klášteře se učil latině a němčině, aby mohl pokračovat na střední škole. V roce 1808 tajně odešel do Prahy za svým strýcem, který byl kuchařem v kapucínském klášteře na Hradčanech. Přímluvou strýce získal i možnost obědů a stipendií od různých pražských rodin, zvláště u rodiny otce svého spolužáka Josefa Dessauera. Vystudoval první latinskou třídu akademického gymnázia na Starém Městě. Přivydělával si jako soukromý vychovatel.

Láska k rodnému jazyku zažehnutá v něm v dětství, když čítal staročeské knihy a Krameriovy noviny, ho seznámila s Václavem Klimentem Klicperou, Františkem Turinským, Václavem Hankou, Janem Hýblem, Josefem Lindou, Josefem Jungmannem a dalšími. Turinský a Klicpera za Chmelou dojížděli občasně i do Třebíče.[2]

V roce 1814 absolvoval pražskou filozofickou fakultu. Stal se gymnaziálním profesorem v Jičíně, Hradci Králové a nakonec se jako vyučující vrátil zpět na akademické gymnázium v Praze. V Praze též zemřel.[3]

DíloEditovat

Josef Chmela psal do Květů, Pražských novin a Rozmanitostí. Byl i překladatelem. Publikoval také pod pseudonymem Josef Třebíčský.[3]

  • Bajky pro děti (1818);
  • několikero biblických příběhů „dobře zwedeným a pilným djtkám sskolnjm“ vydávaných v Hradci Králové
    • Daniel anebo Zajetí babylónské,
    • Ježíšek,
    • Jan Křtitel,
    • Ježíšovo zmrtvýchvstání, nanebevstoupení a seslání Ducha svatého a další;
  • novoročenky 20. let 19. století – společný počin s Václavem Klimentem Klicperou;
  • Divochové. Činohra v jednom dějství, Knížata mezi pastýři – překlad divadelních her;
  • Latinsko-česko-německý slovník (1830) a Seznam slov a průpovědí českých ve slovníku latinsko-česko-německém (1834);
  • nové vydání pozapomenutého Komenského díla Orbis pictus v latině, češtině, němčině, polštině a francouzštině (1833).
  • V roce (1838) přeložil z latiny Knihu o císařích historika Sexta Aurelia Victora a vydal ji společně s latinským textem jako předpokládanou učebnici češtiny s výzvou k učitelům v předmluvě. Aby ji „za čítanku sobě obrati ráčili, v ní s žáky čítali, obsah její obšírněji po česku vykládali, i po česku, to je duchem českým, a sice zprvu ústně a pak i písemně zase o nich sobě vykládati dávali.“

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 16. 
  3. a b MALACH, Vojtěch. Dějiny kapucínského kláštera v Třebíči. Praha, 2009 [cit. 2017-01-08]. 120 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta, Ústav dějin křesťanského umění. Vedoucí práce Tomáš Petráček. s. 59-61. Dostupné online.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat