Josef Linda

český básník, dramatik, romanopisec a spisovatel

Josef Linda (1789 nebo 1792, Nové Mitrovice[pozn. 1]10. února 1834, Praha) byl český spisovatel, dramatik a novinář, ale pravděpodobně i falzifikátor: ve sporu o Rukopisy je shledávána možná spojitost Lindova historického románu Záře nad pohanstvem s Rukopisem zelenohorským a s některými epickými básněmi Rukopisu královédvorského.

Josef Linda
Narození 1789 nebo 1792
Nové Mitrovice
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 10. února 1834
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Pseudonym L. Brůžek
Povolání dramaturg, dramatik, novinář a básník
Národnost Češi
Významná díla Rukopis královédvorský
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Studoval na gymnáziu a později filozofii na univerzitě v Plzni. Dne 15. května 1809 neúspěšně žádal, jako žák druhé humanitní třídy na gymnáziu, o stipendium magistrát města Blovice.[1] V roce 1812 odešel do Prahy, kde ukončil studium filozofie a vystudoval také práva (do roku 1816).

V roce 1816 Linda údajně našel rukopis zvaný Píseň vyšehradská, první text, kterého se týká známý spor o Rukopisy. Linda byl spolubydlící Václava Hanky a rukopis měl najít v deskách knihy nájemníků, kterou používal jako podložku pod nohy. Hanka je považován za hlavního původce Rukopisu královédvorského a Rukopisu zelenohorského a Linda je považován za spoluautora. Přímé důkazy o jejich autorství však nejsou a Linda sám se k němu nikdy nevyjádřil.

V roce 1818 začal spolupracovat s Pražskými Novinami Schönfeldových a od roku 1820 redigoval Vlastenecký Zvěstovatel. Od roku 1822 působil v univerzitní knihovně (veřejná c. k. Univerzitní knihovna, předchůdce dnešní Národní knihovny České republiky).[5] Této funkce se vzdal roku 1825, aby se mohl plně věnovat novinám.

Zemřel v roce 1834 na tuberkulózu. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.[6]

DíloEditovat

Větší část jeho literární činnosti je spojena s novinami. Próza „Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav“ bývá označována za první původní český historický román.

BásněEditovat

  • Jiří z Poděbrad (1818)
  • Obdařený otec (1820)
  • Vědomí (1827)
  • Na svornost (1828)
  • Boží trest (1829)

PrózaEditovat

  • Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav (1818, líčí boj mezi křesťanstvím a slovanskými kulty. Svatý Václav symbolizuje křesťanství, kdežto Boleslav opak. Kniha končí zavražděním Václava a Boleslav přijímá víru)

Divadelní hraEditovat

  • Jaroslav Šternberk v boji proti Tatarům (1823, vychází z pověsti o obležení Olomouce Tatary ve 13. století, dostupné online)

UčebniceEditovat

  • Obrazní přírodoznanská kniha s 25 kamenotiskými přimalovanými vobrazeními živočichů (uváděno i jako Obrazní přírodoznamská kniha pro dítky, překlad z němčiny, 1823)

Domnělý portrétEditovat

 
Josef Lind (1866–1950), švédský pedagog a hudebník

Podoba Josefa Lindy není známa, přesto je někdy publikován jeho domnělý portrét (např. i v 15. dílu Toulek českou minulostí).[7] Ve skutečnosti tento obrázek vznikl více než 60 let po Lindově smrti a byl pak v roce 2008 publikován jako volné dílo. Údajně se jedná se o zkušební tisk pro fotografický registr členů jedné švédské řádové společnosti a je na něm zobrazen švédský pedagog, varhaník a dirigent s velmi podobným jménem Josef Lind.[8]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Přesné datum narození Josefa Lindy není známo. Záznamy z této doby byly z nějakého důvodu do matriky dopsány později, bez uvedení dne narození či křtu a navíc v tomto případě mohlo při zápisu dojít k záměně jmen Josefa a jeho staršího bratra Jana, který v červnu 1794 zemřel údajně jako asi čtyřletý.[1][2] Josef Linda se tedy mohl narodit buď v říjnu 1789,[3] nebo (pravděpodobněji) až v červnu 1792.[4]

ReferenceEditovat

  1. a b VOLF, Josef. Kdy se narodil Jos. Linda?. Zvon (týdenník belletristický a literární). 23. 3. 1932, roč. 32, čís. 27. Dostupné online. 
  2. DAVÍDEK, Václav. Rod básníka Josefa Lindy v Nových Mitrovicích. Rodopisná revue. 2008, roč. 10, čís. 4, s. 10–11. Psáno v Praze, 1939. 
  3. Nové Mitrovice 02 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-04-27]. Dostupné online. 
  4. Nové Mitrovice 02 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-04-27]. Dostupné online. 
  5. Z historie knihovny — Národní knihovna České republiky. www.nkp.cz [online]. [cit. 2019-02-02]. Dostupné online. 
  6. Dějiny farnosti sv. Jana Křtitele-Děkanství Dvůr Králové n.L. - Pankrác Borč, Václav Hanka, Josef Linda. svjankrtitel.estranky.cz [online]. [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. 
  7. VOLNÝ, Zdeněk. Toulky českou minulostí 15: Zlatý věk české literatury. Praha: Via Facti, 2019. 224 s. ISBN 978-80-904103-6-7. S. 12. 
  8. HILDEBRAND, Albin. 10 (Svenskt porträttgalleri / X:9 Prästerskapet i Kalmar stift (biografier af Albin Hildebrand)). runeberg.org [online]. [cit. 2021-04-29]. Dostupné online. (švédsky) 

LiteraturaEditovat

  • HANUŠ, Josef a kol. Literatura česká devatenáctého století. Díl 1. Od Dobrovského k Jungmannově škole básnické. 2. vyd. oprav. a dopl. Praha: Laichter, 1911. 922 s. [Kapitola „Josef Linda" je na str. 785–810; napsal Josef Hanuš.] Dostupné online
  • IVANOV, Miroslav. Záhada Rukopisu královédvorského. Praha: Novinář, 1970. 224 s. S. 10. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat