Otevřít hlavní menu

Josef Bublík (12. února 1920, Bánov18. června 1942, Praha) byl československý voják, vojákem RAF a příslušník výsadku Bioscop.

Josef Bublík
Josef Bublik.jpg
Narození 12. únor 1920
Bánov, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 18. červen 1942 (ve věku 22 let)
Praha, Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pamětní deska na kostele, kde se parašutisté skrývali

MládíEditovat

Narodil se 12. února 1920 v Bánově u Uherského Brodu. Otec Alois Bublík (1880-1964) byl dělník v kamenolomu a legionář. Matka Žofie (1892-1975), rozená Polanská byla v domácnosti. Měl pět sourozenců.

V Bánově absolvoval obecnou školu. V roce 1931 začal studovat Arcibiskubské gymnázium v Kroměříži, ale již od druhého ročníku přestoupil na reálné gymnázium v Uherském Brodě, na kterém v roce 1939 maturoval. Poté se zapsal na právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Studia ale přerušil po zavření vysokých škol. Byl členem Tělocvičné jednoty Orel.[1][2]

V exiluEditovat

Koncem prosince roku 1939 odešel přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Bejrút do Francie. V Agde byl 25. února 1940 prezentován do československého zahraničního vojska a zařazen k 2. pěšímu pluku. Bojů o Francii se nezúčastnil.

Po pádu Francie byl evakuován do Anglie. Tam byl zařazen k 1. pěšímu praporu. 1. dubna 1941 byl povýšen na desátníka aspiranta. Dobrovolně se přihlásil do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 15. srpna do 7. listopadu 1941 absolvoval základní sabotážní kurz, parakurz a kurz průmyslové sabotáže. Byl zařazen do výsadkové skupiny Bioscop, které velel rotný Bohuslav Kouba.

NasazeníEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Operace Bioscop.

28. dubna 1942 byl se skupinou vysazen na Požárech na Křivoklátsku. Společně s Janem Hrubým se přesunuli do Uherského Hradiště a okolí, jelikož v blízkosti obce Bánov stojí na jistém návrší Skaličky kaplička, která sloužila Josefovi jako tajná schránka. Poté, co zde nenalezli kontakt se přesunuli do Prahy. Zde se s pomocí odboje skrývali. Nakonec se s dalšími výsadkáři přesunul do pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje, kde 18. června 1942 po boji s gestapem spáchal sebevraždu.

Po válceEditovat

Dne 1. prosince 1945 byl povýšen do hodnosti poručíka pěchoty v záloze. 17. června 1948 byl povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty.

Dne 30. června 2002 byl povýšen do hodnosti podplukovníka v záloze. Jeho jméno nese ulice v Praze - Kobylisích a Základní škola v Bánově. V roce 2010 uspořádala obec Bánov výstavu při příležitosti 90. výročí jeho narození.[3]

Na Základní škole v obci Bánov mu byla instalována pamětní deska na jeho památku.

VyznamenáníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. KÖSSL, Jiří; KRÁTKÝ, František; MAREK, Jaroslav. Dějiny tělesné výchovy II.. Praha: Olympia, 1986. Kapitola Podíl českých organizací.. na boji proti fašismu, s. 178. 
  2. HLAVA-SVOBODA, Václav; MAREK. Památník československé tělesné výchovy a sportu. Bratislava: Josef Zatloukal, 1947. Kapitola Tělocvičné jednoty Orel, s. 290. 
  3. Chtěl zabít Heydricha. Dnes by se dožil devadesátky – iDNES.cz, 12. 2. 2010
  4. http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/vyroci/zpravodajstvi/udeleni-resortnich-vyznamenani-40146/

LiteraturaEditovat

  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. 
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 271–272. 

Externí odkazyEditovat