John Jellicoe

admirál a generální guvernér Nového Zélandu

Sir John Roshworth Jellicoe 1. earl Jellicoe GCB, OM, GCVO (5. prosince 1859, Southampton20. listopadu 1935, Londýn) byl britský admirál loďstva, první námořní lord v první světové válce a generální guvernér Nového Zélandu. Je známý jako velitel britského námořnictva v bitvě u Jutska.

John Jellicoe
Sir John Jellicoe, 1. earl Jellicoe
Sir John Jellicoe, 1. earl Jellicoe
Narození5. prosinec 1859
Spojené království Southampton, Spojené království
Úmrtí20. listopad 1935
Spojené království Londýn, Spojené království
Manžel(ka)Florence Jellicoe (1902–1935)
DětiGeorge Jellicoe, 2nd Earl Jellicoe
Lady Gwendoline Jellicoe
Agnes Jellicoe
Lady Myrtle Jellicoe
Lady Norah Jellicoe
Lady Prudence Jellicoe
RodičeJohn Jellicoe a Lucy Keele
PříbuzníLady Alexandra Jellicoe[1], Lady Zara Jellicoe[1], Patrick Jellicoe, 3rd Earl Jellicoe[1], Nicholas Jellicoe[1], John Jellicoe[1], Lady Emma Jellicoe[1] a Lady Daisy Jellicoe[1] (vnoučata)
Vojenská kariéra
HodnostAdmirál loďstva
Doba služby18721919
SloužilFlag of the United Kingdom.svg Spojené království
SložkaNaval Ensign of the United Kingdom.svg Royal Navy
JednotkaVelké loďstvo
VelelPrvní námořní lord
VálkyBoxerské povstání
První světová válka
BitvyBitva u Jutska
VyznamenáníŘád lázně
Královský řád Viktoriin
Řád Za zásluhy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

ŽivotEditovat

 
Admirál Jellicoe na lodi.

Narodil se roku 1859 v Southamptonu a roku 1872 jako kadet nastoupil k Britskému královskému námořnictvu. Na kapitána byl povýšen roku 1897. Během Boxerského povstání sloužil jako náčelník štábu viceadmirála Edwarda Seymoura; během povstání byl těžce raněn. V roce 1907 byl povýšen na kontradmirála a o rok později se stal jedním z britských lordů Admirality.

Se začátkem první světové války byl povýšen do hodnosti admirála a zároveň jmenován velitelem britské Grand Fleet (Velkého loďstva). 31. května 1916 jakožto velitel britského loďstva svedl s německými námořními silami bitvu u Jutského poloostrova. Obě strany v bitvě utrpěly ohromné ztráty a ani jedna nedosáhla přesvědčivého vítězství, což bylo některými admirály jemu a druhému britskému veliteli u Jutska, Davidu Beattymu, vytýkáno. Přesto za svou roli v bitvě obdržel Řád Za zásluhy.[2] Téhož roku byl jmenován prvním námořním lordem, místo velitele loďstva zaujal admirál David Beatty, se kterým byl po skončení války povýšen do hodnosti admirála loďstva. Byl mu též udělen titul vikomta.

V letech 19201924 zastával úřad generálního guvernéra Nového Zélandu, po návratu mu byl udělen titul earl; zemřel v Londýně v roce 1935 a je pohřben v londýnské katedrále sv. Pavla.

VyznamenáníEditovat

Britská vyznamenáníEditovat

Zahraniční vyznamenáníEditovat

 
Admirál Jellicoe se svou ženou.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Jellicoe, 1st Earl Jellicoe na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. 3. díl. Rok 1916. Praha: Libri, 2001. 324 s. ISBN 80-85983-88-5. S. 141. 
  3. The London Gazette. 1915-2-12, čís. 29066, s. 1443. Dostupné online. 
  4. The London Gazette (Supplement). 1911-6-16, čís. 28505, s. 4588. Dostupné online. 
  5. The London Gazette. 1900-11-13, čís. 27246, s. 6927. Dostupné online. 
  6. The London Gazette. 1916-6-20, čís. 29629, s. 6063. Dostupné online. 
  7. The London Gazette. 1907-8-6, čís. 28048, s. 5390. Dostupné online. 
  8. The London Gazette. 1906-2-13, čís. 27885, s. 1037. Dostupné online. 
  9. The London Gazette. 1916-9-15, čís. 29751, s. 9070. Dostupné online. 
  10. a b The London Gazette (Supplement). 1917-4-20, čís. 30029, s. 3821. Dostupné online. 
  11. The London Gazette (Supplement). 1916-9-15, čís. 29751, s. 9081. Dostupné online. 
  12. The Edinburgh Gazette. 1919-2-21, čís. 13407, s. 985. Dostupné online. 
  13. The London Gazette (Supplement). 1917-8-10, čís. 30227, s. 8208. Dostupné online. 
  14. The London Gazette (Supplement). 1917-8-28, čís. 30258, s. 8989. Dostupné online. 
  15. "Court News". The Times (36738). Londýn. 10. dubna 1902. s. 4.
  16. The London Gazette (Supplement). 1917-6-5, čís. 30116, s. 5591. Dostupné online. 
  17. The Edinburgh Gazette. 1919-9-18, čís. 13501, s. 3098. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat