První lord admirality

označení funkce ministra námořnictva v Anglii a Velké Británii

První lord admirality[pozn. 1] (anglicky First Lord of the Admiralty) je historické označení funkce ministra válečného námořnictvaAngliiVelké Británii od 17. do 20. století.

Budova Admirality v Londýně

Dějiny úřaduEditovat

Anglie, potažmo Velká Británie jako ostrovní stát vždy kladla důraz na správu válečného námořnictva, které bylo vždy upřednostňováno před pozemní armádou. Vrchním velitelem námořnictva byl zhruba od roku 1400 admirál Anglie (Admiral of England), respektive lord admirál (Lord Admiral), později lord nejvyšší admirál (Lord High Admiral). Za Jindřicha VIII. byl v roce 1539 zřízen námořní úřad (Navy Board), stejně tak jako post námořního pokladníka (resp. prezidenta úřadu námořního pokladu – Navy Treasurer).

 
Winston Churchill jako první lord admirality (1914)

Od 17. století probíhala správa námořnictva pod dohledem admirality (Admiralty), v jejímž čele stál první lord (First Lord of The Admiralty). Prvním nositelem této funkce byl Richard Weston, 1. hrabě z Portlandu, který správu námořnictva převzal po zavražděném Georgi Villiersovi, 1. vévodovi z Buckinghamu. Admiralita měla ve svých kompetencích především válečné námořnictvo, zatímco obchodní a civilní loďstvo spadalo pod zmíněný námořní úřad. Pokud stál v čele admirality člen panovnického rodu, neměl titul prvního lorda, ale lorda nejvyššího admirála (Lord High Admiral). Jedinou ženou zastávající tento post byla královna Anna, která funkci Lord High Admiral převzala nakrátko v roce 1708 po smrti svého manžela. Kromě prvního lorda bylo členy admirální rady pět až sedm lordů admirality. V 17. a 18. století byli lordové admirality převážně civilisté (post lorda admirality byl často odrazovým můstkem pro začínající politiky z řad aristokracie i vlivných úřednických rodin), nezřídka se stalo, že v admirální radě nezasedal žádný námořník. Zkušení námořní vojevůdci přebírali správu námořnictva zpravidla v době válek. Převaha civilistů v úřadu admirality pak vedla k tomu, že v roce 1794 (po zahájení války s revoluční Francií) byl zřízen post prvního námořního lorda (First Sea Lord), který byl poradcem admirality pro odborné otázky.

K další změně ve správě námořnictva došlo ve 20. a 30. letech 19. století. V roce 1829 byla upravena organizace admirality v tom smyslu, že místo lordů admirality byli jmenováni druhý až pátý námořní lord, což byli námořní důstojníci s přesně rozdělenými kompetencemi. Dále pak admiralita měla dva vysoké civilní úředníky, civilního lorda admirality (Civil Lord of the Admirality) a prvního tajemníka (First Secretary of the Admiralty). V roce 1831 byl zrušen námořní úřad a jeho působnost přesla na úřad admirality (Board of the Admiralty). V roce 1836 byl zrušen post prezidenta úřadu námořního pokladu a novým správcem námořních financí byl nadále první tajemník admirality. Proto také jeho funkce od té doby nese název finanční tajemník admirality (Financial Secretary of the Admiralty). Finanční tajemník byl zároveň často mluvčím admirality v Dolní sněmovně (tj. Financial and Parliamentary Secretary of the Admiralty).

Úřad prvního lorda admirality byl zrušen v roce 1964 a správa námořnictva přešla pod ministerstvo obrany (Ministry of Defence).

Nejdéle úřadujícím prvním lordem admirality byl 2. vikomt Melville, který funkci zastával ve dvou funkčních obdobích celkem 17 let (18121827, 18281830). Nejznámějším prvním lordem admirality byl Winston Churchill, který funkci vykonával dvakrát před a během první světové války a před druhou světovou válkou (19111915, 19391940).

Seznam lordů admirality 1628–1964Editovat

 
Richard Weston, 1. hrabě z Portlandu (1577–1635), první lord admirality 1628–1635
 
Princ Ruprecht Falcký (1619–1682), lord nejvyšší admirál 1673–1678
 
Admirál James Berkeley, 3. hrabě Berkeley (1681–1736), první lord admirality 1717–1727
 
John Montagu, 4. hrabě ze Sandwiche (1718–1792), první lord admirality 1748–1751, 1763, 1771–1782
 
Admirál John Jervis (1735–1823), první lord admirality 1801–1804
 
Robert Dundas, 2. vikomt Melville (1771–1851), první lord admirality 1812–1827, 1828–1830
 
Thomas Baring, 1. hrabě Northbrook (1826–1904), první lord admirality 1880–1885
 
Albert Victor Alexander (1885–1965), první lord admirality 1940–1945, 1945–1946

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. V česky psané literatuře a v překladech zahraničních zdrojů kolísá psaní velkého a malého a ve slově admiralita. Obecně ale platí úzus, že výrazem admiralita s malým "a" na začátku je míněn úřad, zatímco Admiralita s velkým A označuje budovu v Londýně, kde úřad sídlil

LiteraturaEditovat

  • Ottův slovník naučný, 1. díl; Praha, 1888 (reprint 1996), s. 218–219 ISBN 80-7203-008-6

Externí odkazyEditovat